NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Styk soudů se stranami.

I. V úředním styku se stranami mají všechny osoby u soudu zřízené nebo ustanovené vždy míti na zřeteli, že každý má právo žádati, aby u úřadu slušným, klidným a zdvořilým způsobem se s ním jednalo a že vážnosti a úctě před soudem a soudními orgány nic tak neškodí, jako nepřiměřené chování se jejich k osobám právní pomoci hledajícím. Úředníci soudní mají zásady této šetřiti zejména i tenkráte, když jsou nuceni strany napomínati. Kde jest zapotřebí přísnosti, nemá soud zabíhali v příkrost, nýbrž má vhodným způsobem použiti donucovacích a trestních prostředků dle zákona mu příslušejících. Patrný zájem stran má soud, pokud se tím neruší zájmy strany druhé, vždy podporovati. Zejména nikdy nesmí se u stran vyvolávati domněnka, jakoby řádné dovolání se soudu se pokládalo za nepříjemné jeho obtěžování. Svědkům a znalcům má býti splnění jich povinností pokud možná usnadněno. Soudní úředníci mají se zdržeti každého předčasného projevu o výsledku věci. V ústním i písemním styku má býti užíváno vzhledem ke stranám označení »pan«, »paní«, »slečna« všude tam, kde dle místního zvyku to jest obvyklé. Kdo v ústním řízení před soudem jest vyslýchán nebo k soudu mluví, má mluviti stoje; jinak má býti každému dovoleno u soudu seděti. Vzhledem k osobní povaze mluvícího, nemoci nebo slabosti jeho, jakož i vzhledem k dlouhému trvání výslechu může býti i při ústním jednání před soudem (předsedou senátu) dovoleno si sednouti (§§ 82 a 83 nového jedn. řádu pro soudy). Úřední styk soudu se stranami má býti z pravidla ústní.
II. Zprávy a vysvětlení, jichž potřeba se objeví mimo ústní jednání nebo stání, buďtež opatřeny buď krátkým písemným vyzváním neb ústním výslechem stran. Týmž způsobem mají býti vyřízeny též všechny případy během jednání se vyskytnuvší, pro které formální ústní jednání není předepsáno a bezprostřední styk se stranou nebo jejím zástupcem dle povahy věci jest nejlepším prostředkem, aby sporné otázky a skutkové poměry jednoduše a rychle byly vysvětleny a spořádány. Výslech osob, které se nezdržují v místě soudu, může býti nahražen též vyžádáním si písemného vyjádření. Jsou-li tu zákonné podmínky, může býti použito výslechu stran a účastníků zejména za tím účelem, aby byly odstraněny nedostatky procesní způsobilosti, zákonného zastoupení nebo zmocnění k vedení rozepře nebo aby bylo vyšetřeno, zda-li s odložením procesných úkonů jest spojeno nebezpečí pro nezpůsobilou stranu nebo jejího odpůrce (§§ 6, 8 a 9 civ. ř s.), aby byly odstraněny pochybnosti ohledně pravosti plné moci (§ 30 civ. ř. s.), aby soud si opatřil vysvětlení, jichž má zapotřebí k rozhodnutí o odnětí práva chudých a jeho právních výhod (§ 72 civ. ř. s.) nebo к rozhodnutí o zavedení přípravného řízení (§ 247 civ. ř. s.), nebo aby straně byly při prodloužení nebo zkrácení lhůt, při odročení stání atd. sděleny okolnosti, jež má osvědčiti.
III. Výslech (slyšení), pokud zákon pro jednotlivé případy nic jiného neustanovuje, může býti proveden bez současné přítomnosti ostatních osob, jež mají býti slyšeny a bez sepsání protokolu; stačí stručný písemný záznam ve spisech o výsledku výslechu. Rovněž není při výslechu zapotřebí, aby každé z osob, jež mají býti slyšeny, byla poskytnuta možnosť vyjádřiti se o prohlášeních osob ostatních.
IV. O sděleních stran nebo jiných účastníků, jež neobsahujíce žádného návrhu, mají význam pro obeslání, dožádání nebo jinaká soudní opatření, nebudiž bez rozdílu, zda-li se činí vůči úředníku soudcovskému, kancelářskému nebo orgánu výkonnému, sepisován protokol, nýbrž buďtež taková sdělení krátkým od soudní osoby podepsaným záznamem konstatována (§§ 86 — 88 jedn. ř.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Styk soudů se stranami. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 885-886.