— Č. 8357 —

Č. 8357.


Obecní volby: I. Je nepřipustno, aby zástupcem dohlédacího úřadu při volbě do obecního zastupitelstva byl ustanoven některý z kandidátů. — II. Porušení této zásady zakládá vadu volebního řízení, která však může míti v zápětí zrušení volby jen tenkráte, mohla-li míti vliv na výsledek volby. — III. Není vadou vol. řízení, jestliže člen vol. komise při obecních volbách — vykonávaje kontrolu, má-li volič všechny kandidátní listiny, srovná je podle pořadu čísel.
(Nález ze dne 15. ledna 1930 č. 488.)
Prejudikatura: Boh. A 439/20, 5087/25 a j.
Věc: František Sch. ve V. proti zemské správě politické o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Proti volbě obecního zastupitelstva ve V., provedené dne 16. října 1929, podal st-1 námitky, v nichž domáhal se zrušení této volby, mimo jiné z těchto důvodů: 1. že při volbě fungoval jako zástupce dozorčího úřadu Josef K., jenž byl současně kandidován na listině č. 1 české volební skupiny, a 2. že člen vol. komise Vavřinec Č. přerovnával voličům hlasovací lístky podle jejich číselného označení.
Námitky tyto zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím s tímto odůvodněním: Námitka, že při volbě byl zástupcem dohlédacího úřadu Josef K., který — Č. 8357 —
byl současně kandidován na kandidátní listině č. 1, není doložena, ježto, třebaže v této okolnosti dlužno spatřovati vadu vol. řízení, nestačí tato vada sama ke zrušení volby, ježto st-1 neuvedl skutkové okolnosti (t. j. počiny zástupce dohlédacího úřadu), z kterých by úřad mohl dospěti k závěru, že tato tvrzená vada mohla míti vliv na výsledek volby (§ 56 odst. 1 ob. ř. vol.). Námitka, že člen vol. komise Vavřinec Č. otvíral voličům k volbě se dostavivším složené kandidátní listiny a srovnával je do pořadí 1 až 4, jest bezpodstatná, ježto jako člen vol. komise byl dle § 38 ob. ř. vol. ve znění novely oprávněn a povinen zjistiti, zda volič má všechny kandidátní listiny neškrtané a neoznačené, což přirozeně nemohl učiniti jinak, nežli že kandidátní listiny, které snad měli voličové složeny, rozevřel. Námitka, že tyto kandidátní listiny vracel voličům v pořadí č. 1 až 4, třebaže voličové je měli před tím jinak složeny, jest bezvýznamná, ježto srovnání kandidátních listin v pořadí aritmetickém jest předpokladem řádné kontroly, o níž se stala právě shora zmínka. Nelze tedy v postupu Vavřince Č. vůbec shledávati vadu vol. řízení resp. porušení čistoty a tajnosti voleb, tím méně ovšem porušení vážné. — Námitka, že zástupce dohlédacího úřadu proti tomuto postupu nezakročil, jest bezvýznamná, ježto, jak uvedeno, nebylo k tomu příčiny.
O stížností do rozhodnutí tohoto podané uvažoval nss takto:
Již v nál. Boh. A 5087/25 vyslovil nss názor, že přes nedostatek positivního předpisu zákonného je nepřípustno, aby zástupcem dohlédacího úřadu při volbě obecního zastupitelstva byl ustanoven kandidát některé z vol. stran při volbě vystupujících a že je vadou vol. řízení, stalo-li se tak přece. Již v tomto nál. však nss také vyslovil, že i takováto vada může po rozumu § 56 ob. řádu vol. vésti ke zrušení volby jen tenkráte, mohla-li míti vliv na výsledek volby. Poněvadž pak dle ustálené judikatury (srov. na př. Boh. A 439/20) námitky proti volbám dlužno do té míry konkretisovati, aby mohly poskytnouti podklad pro úsudek, že vytýkané vady vol. řízení mohly míti vliv na konečný výsledek volby, je zřejmo, že v daném případě, kde st-1 ve svých námitkách omezil se na výtku shora uvedené vady, aniž se slovem zmínil o nějakých konkrétních následcích, jež vada tato měla v zápětí, neposkytovala přednesená námitka žal. úřadu vůbec podkladu pro úsudek, že vytknutá vada mohla míti vliv na konečný výsledek volby. Právem proto mohl žal. úřad námitky st-lovy v tomto směru zamítnouti jako nedostatečně konkretisované, a stížnost je v tomto bodě bezdůvodná.
Pokud jde o druhý bod stížnosti, je ve stadiu řízení před nss na sporu již jen otázka, zda možno za vadu řízení volebního uznati, jestliže člen vol. komise, prováděje kontrolu hlasovacích lístků voličových dle § 38 odst. 2 ob. ř. vol., v tom případě, kdy volič nemá lístky srovnány podle čísel kandidátních listin, nýbrž má na vrchu lístek, který chce odevzdati, srovná mu lístky podle čísel.
Podle posléze cit. zák. ustanovení má vol. komise zjistiti, má-li volič všechny kandidátní listiny neškrtané a neoznačené. Stížnost sama připouští, že v obcích, kde byl ohlášen větší počet kandid. listin, lze tuto kontrolu s náležitou spolehlivostí a rychlostí provésti jen tak, že si vol. — Č. 8358 —
komise, resp. její člen k tomu určený předem hlasovací lístky srovná podle čísel. S tím lze zajisté souhlasiti, neboť z povahy vol. aktu, kterýž musí ve stanovené lhůtě býti vykonán velkým počtem voličů, plyne, že také kontrola hlasovacích lístků musí býti provedena v čase co možná nejkratším. Ale pak nelze uznati, že by tentýž postup v obcích s velkým počtem kandid. listin měl býti nezávadným, v jiných obcích však že by měl zakládati vadu vol. řízení.
Že postup takový nelze považovati za vadný, plyne ostatně i z úvahy, že podle cit. zák. ustanovení má se kontrola vol. komise vztahovati také na to, zda některý hlasovací lístek není označen. Zákon chce zajisté především zameziti, aby volič přicházel k volbě s lístky označenými, a to zřejmě z té příčiny, aby při skrutiniu, po případě při pozdějším prohlížení odevzdaných lístků hlasovacích nebylo lze podle označení poznati, kdo listinu odevzdal. To však není jediným důvodem tohoto předpisu. Má jím býti také zamezeno, aby někdo třetí označením některé kandid. listiny nevykonával na voliče nepřípustný vliv. Avšak téhož účelu jako označením některého z hlasovacích lístků (kandidátních listin) lze dosíci i tím, jestliže se některý z nich odchylně od číselného jejich pořadu položí na vrch všech ostatních. Ale pak má takovéto označení stejnou povahu jako jinaké označení kandid. listin a nelze v tom, jestliže člen vol. komise toto označení odstraní přerovnáním listin dle číselného jejich pořadu, shledávati vadu řízení volebního, ježto řád volení v obcích nemá obdobného ustanovení jako § 38 odst. 3 zák. č. 123/20 ve znění novely č. sb. 205/25.
Citace:
č. 8357. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 233-235.