NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

Čís. 5924.

Pro povahu tiskopisu podle § 4 tisk. zákona čís. 6/1863 ř. z. nerozhoduje, zda spis, pokud nebyl vytištěn tiskařským lisem, byl zhotoven mechanickým způsobem, nýbrž zda byl takto rozmnožen jako plod literatury a umění; byl-li psacím strojem zhotoven jediný leták, nejde o tiskopis ve smyslu zákona a nevzcházejí pro jeho zhotovitele a rozšiřovatele povinnosti, uložené druhou částkou tiskového zákona čís. 6/1863 ř. z. k zachování pořádku ve věcech tiskových.
(Rozh. ze dne 12. června 1937, Zm I 491/37.)
Nejvyšší soud uznal jako soud zrušovací po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona do rozsudku okresního soudu v Ch. ze dne 30. července 1936, takto právem: Rozsudkem okresního soudu v Ch. ze dne 30. července 1936, jímž byl obžalovaný A. uznán vinným přestupkem podle §§ 9 a 17 tisk. zák., § 5 tr. z. a § 23 tisk. zák., a odsouzen podle § 9 tisk. zák. za použití § 260 b) tr. z. se zřetelem na § 267 tr. z. k peněžité pokutě 100 Kč, v případě nedobytnosti do vězení na 48 hodin, zostřeného a doplněného postem, a podle § 389 tr. ř. k náhradě útrat trestního řízení nepodmíněně, byl porušen zákon v ustanoveních §§ 9, 17 a 23 tisk. zák. a čl. IV úvoz. zák. k tr. zákonu; uvedený rozsudek se jako zmatečný podle § 281, čís. 9 písm. a) a § 468, čís. 3 tr. ř. zrušuje a obžalovaný A. se podle § 259, čís. 2 tr. ř. osvobozuje od obžaloby z přestupků podle §§ 9 a 17 tisk. zák. a § 5 tr. z. a § 23 tisk. zák., jichž se prý dopustil tím, že v únoru 1935 v D. 1. jako tiskař neperiodického tiskopisu, letáku s nadpisem »Arbeitslosen«, neuvedl na něm jméno tiskaře a nakladatele a takto nedbat (předpisu § 9 tisk. zák., 2. jako tiskař téhož tiskopisu, který nespadá pod výjimku § 9 tisk. zák., nedbal nařízeni § 17 tisk. zák., ukládajícího jemu odevzdati alespoň 24 hodin před rozesíláním tiskopisu jeden exemplář úřadu bezpečnosti místa, kde spis se vydává, 3. radou a poučením nastrojil a podnět dal k tomu, že zmíněný tiskopis byl bez povolení úřadu bezpečnosti vyvěšen na veřejném místě. Důvody:
Rozsudkem okresního soudu v Ch. ze dne 30. července 1936 byl obžalovaný A. uznán vinným přestupkem podle §§ 9 a 17 tisk. zák., § 5 tr. z. a § 23 tisk. zák. a odsouzen podle § 9 tisk. zák. za použití § 260 b) tr. z. se zřetelem na § 267 tr. z. k peněžité pokutě 100 Kč, v případě nedobytnosti do vězení na 48 hodin, zostřeného a doplněného postem, a podle § 389 tr. ř. k náhradě útrat trestního řízení nepodmíněně. Podle rozsudkových důvodů bere nalézací soud za prokázáno, že obžalovaný v únoru 1935 v D. zhotovil na psacím stroji leták s nadpisem »Arbeitslosen«, neuvedl na něm údaje zmíněné v § 9 tisk. zák., nepředložil jej tiskové přehlídce a předal jej pak B., aby jej ve vývěsní skřínce vyvěsil. Skutkovou podstatu přestupků podle §§ 9 a 17 tisk. zák. shledává tu proto, že leták, který nespadá pod výjimky § 9 tisk. zák., byl zhotoven na psacím stroji, tudíž způsobem mechanickým, a že nebylo dbáno příkazů v cit. zákonných předpisech uložených. Okolnost, že přímý pachatel vyvěšení letáku B. nebyl pro přestupek § 23 tisk. zák. stíhán v důsledku rozhodnutí presidenta republiky ze dne 14. prosince 1935, neshledává rozsudek pro obžalovaného A. omluvou, ježto trestná činnost tohoto obžalovaného pod zmíněnou abolici nespadá. Použití § 260 b) tr. z. odůvodňuje při výměře trestu zřetelem na nevinnou rodinu odsouzeného. Rozsudek nabyl právní moci, trest dosud nebyl vykonán.
Tento rozsudek je právně vadný. Přehlíží, že pro podstatu tiskopisu ve smyslu platného práva (§ 4 tisk. zák. čís. 6/1863 ř. z.), není rozhodné, zda spis, pokud nebyl vytištěn lisem tiskařským, je zhotoven způsobem mechanickým, nýbrž zda, jakožto plod literatury a umění, byl takto rozmnožen (jakýmikoli prostředky mechanickými nebo chemickými). Poněvadž ve spisech založený leták není průklepem, (srovn. rozh. č. 2139, 3809, 3849 Sb. n. s.), z obsahu spisů pak vůbec nevzchází podezření, že bylo zhotoveno více exemplářů letáků, než onen jediný, a ze stylisace rozsudkových důvodů je též zřejmo, že nalézací soud si této skutečnosti byl též vědom, při čemž pouze zdůrazňuje, že leták byl »mit einer Schreibmaschine, mithin auf eínem mechanischen Wege hergestellt«, nešlo v souzeném případě vůbec o tiskopis ve smyslu zákona, takže pro zhotovitele a rozšiřovatele onoho sdělení vůbec nevzešly povinnosti, uložené druhou částkou tiskového zákona čís. 6/1863 ř. z. k zachování pořádku ve věcech tiskových. Pro úplnost se podotýká, že vzhledem na trestní sazbu § 9 tisk. zák. (§ 5 zák. čís. 31/1929 Sb. z. a n.) vykročil soud při výměře trestu z mezí svého práva zaměňovacího, když za použití § 260 b) tr. z., který je použitelný jen při ukládání trestu vězení, snížil trest peněžité pokuty pod nejnižší hranici sazby a v případě její nedobytnosti zaměnil ji v trest vězení, zostřený a doplněný postem.

Citace:

čís. 5924. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 268-269.