Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 61 (1922). Praha: Právnická jednota v Praze, 411 s. + příloha
Authors:
= Všehrd, 14 (1933)
PDF

In memoriam
Oswald Balzer.


Ve Lvově zemřel ve čtvrtek dne 11. ledna 1933 nejslavnější současný právní historik polský universitní profesor Oswald Balzer. Dožil se téměř 75 let a jeho život byl skutečně požehnán plodnou prací. Polská věda v něm ztrácí věhlasného pracovníka, který ještě v pozdním svém věku nezahálel, nýbrž chystal se vydat plod své, téměř padesátileté úmorné práce, »Ústavní dějiny polského státu«. Snad životní toto dílo jeho bude vydáno jako dílo posmrtné!
Balzer byl tichým a skromným pracovníkem. Celý svůj život zasvětil vědě a den za dnem trávil svůj život v archivu a za kathedrou na universitě. Osiřelo »Archivum Bernardyńskie« i »stary gmach uniwersytecki«. 4
Veškero své úsilí vědecké zasvětil Balzer právním dějinám polským. Na půltřetího sta děl, studií a recensí napsal a věnoval téměř výlučně tomuto oboru. Byl mediaevalistou, předmětem jeho studií je polský středověk, výjimečně zabíhá také do novější doby. Všechna jeho nejslavnější díla, zvl. Ceneza Trybunału koronnego, Genealogia Piastów, Corpus iuris Polonici. Skarbiec i Archiwum koronne w dobie przedjagiellońskiej, Skartabelat w ustroju szlachetctwa polskiego a Królestwo polskie 1295—1370, dýší láskou k problémům, které řeší, ale také láskou k polskému národu. Balzer dopodrobna ovládal svůj předmět, jeho studie dokazují, že po dlouhou dobu si sbíral látku ku každé studii, uvažoval o každé podrobnosti a teprve pο úplném vyčerpání pramenů přistupoval k zpracování. Zpracování jeví velmi bystré postřehy, jež jsou vtělovány v jasné a srozumitelné formulace. Před ostatními badateli svého oboru v polské vědecké literatuře vynikal tím, že velmi často užíval srovnání s jinými právy slovanskými, aby objasnil vývoj právního institutu ve svém právu. Balzer znal velmi dokonale právní vývoj i jiných slovanských práv, a rovněž i práva českého. Pro tuto přednost svých prací stal se Balzer vědcem slovanských práv. Jeho studie Historja porównawcza praw sławiańskich zůstává stále aktuální pro otázku metody studia slovanských, práv, právě tak jako studie o rodinném nedílu (zádruze), o t. zv. narzazu a j. zůstanou i v budoucnu pramenem poučení pro slovanské právní historiky vůbec.
Balzer hledal vědeckou pravdu, vážil si pracovníků svědomitých, potíral kritikami vědecká mínění, jež nebyla dostatečně opřena o pramenný materiál. Jeho kritika, po př. polemika, může býti pro vědecké pracovníky rovněž vzorem. Balzer nevyhýbal se i veřejnému životu. Dovedl vystoupiti v zájmu polského národa v haličském sněmu, dovedl však hájiti i slovanské zájmy proti Mommsenovi velmi statečně. Dostalo se mu uznání za to i u nás, bylí čestným měšťanem několika českých měst, i čestným členem spolku »Všehrd«.
Není divu že tento znamenitý polský vědec vychoval si celou školu a řada vynikajících polských právních historiků jest z jeho žáků. Jeho přednášky, jeho návody k vědecké práci zůstaly všem těm, kdo jej poslouchali, vtištěny v paměť svou hloubkou, svou nestrojeností a jasností. Balzer prostě svými přednáškami a prací v semináři uchvacoval!
Jest smutno loučiti se s Oswaldem Balzerem, který není již mezi živými. On jistě však umíral s úsměvem na rtech, pohlížeje na své dílo, kterým zaručil si nesmrtelnost mezi slovanskými právními historiky.
Prof. dr. Rud. Rauscher.
Citace:
In memoriam Oswald Balzer. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 5, s. 186-187.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).