NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Regres.

I. Pojem.
Pojmu »regres« lze stěží vytknouti meze zcela určité. V nejširším slova smyslu jest regres nárok na odškodněnou za tím, proti komu lze dle smlouvy nebo dle zákona ku platnosti přivésti právo na správu (evikci). V tomto širším smyslu zahrnuje v sobě pojem regresu celý obor náhrady škody a veškery případy správy. V užším slova smyslu jest regres nárokem za určitou osobou na plnění věci neb obnosu na základě zvláštních poměrů právních nebo právních důsledků.
II. Případy regresu:
1. Občanský zákonník zná celou řadu právních poměrů, kde možno žádati o regres.
a) § 337 o. o. z. stanoví: Držba obce posuzuje se dle poctivosti nebo nepoctivostí zmocněnců jednajících jménem členů obce ; vždy však musí nepoctiví členové nahraditi škodu poctivým členům i vlastníku; předpis tento platí i o ostatních právnických osobách (spolcích, korporacích atd.).
b) Předůležitý význam má regres solidárního dlužníka za ostatními spoludlužníky, v tom případu, že musil sám celý dluh zaplatiti; jestiť oprávněn hojiti se na ostatních solidárně zavázaných dle předpisu § 896 o. o z., a sice dle stejných dílů, ač-li není mezi nimi poměru jiného (viz též čl. »Korrealita«). Zde vzpomenuto budiž zásady § 1302 o. o. z.; jestliže totiž více osob úmyslně způsobí škodu, nebo nedají-li se určiti podíly jednotlivých osob ve škodě, ručí všichni za jednoho a jeden za všechny; nahradí-li některý z nich škodu, má regresní nárok za ostatními. Nárok regresní neřídí se však naproti spoluručiteli solidaritou (rozh. ze dne 12. února 1885 č. 14845).
c)Případ § 1359 o. o. z. Zaručilo-li se za týž celý obnos více osob, práva jest každá z nich za celý obnos; zaplatila-li však některá z nich celý dluh, přísluší jí jako spoludlužníku právo regresní za ostatními. Regresního práva není mezi více osobami, kteréž zaručily se za týž dluh nezávisle na sobě (zcela samostatně, pro sebe) (rozh. ze dne 28. srpna 1890 č. 7441, ze dne 22. ledna 1890 č. 14426 časop. »Jur. Bl.« z r. 1890 č. 36).
d) Důležitým případem regresu jest ručení z postupu (cesse) za správnost a dobytelnost pohledávky. Stanoví-li pak § 1397 o. o. z., že cedent neručí nikdy za více než kolik od cesionáře obdržel, platí předpis tento potud, nebylo-li mezi oběma stranami nic jiného smluveno; může se tedy cedent smlouvou zavázati za více, než byl od cesionáře obdržel (rozh. ze dne 12. února 1862 č. 496). Záleží-li hodnota postoupená v pohledávce, lze nalézti o regresu cesionářovu teprve tehdy, je-li zjištěno, mnoho-li z této pohledávky došlo (zaplaceno bylo; rozh. ze dne 15. dubna 1854 č. 3950 sb. č. 189). Ostatně viz čl. »Postup«. e) § 1422 o. o. z. pojednáva o dalším prípadu cesse nároků z pohledávky, při kterém jakýkoli regres vyloučen jest, a to tehdy, platil-li kdosi třetí za dlužníka s jeho srozuměním. Jinak má se věc, poskytl-li kdosi třetí zaplacení bez přivolení dlužníkova za souhlasu věřitele. V tomto případu má tento plátce vedle práva na postup i právo regresní ve smyslu §§ 1042 a 1358 o. o. z. (rozh. ze dne 27. června 1859, č. 7291, sb. č. 822).
f) O regresním nároku ze správy viz čl. »Správa«.
2. Obchodní zákonník obsahuje dva případy nároků regresních, které jsou zvláštností zákona obchodního. Čl. 149 stanoví totiž co do promlčení žalob proti společníkům zrušené obchodní společnosti, že promlčení místo má i naproti nezletilým a poručencům, jakož i právnickým osobám, jimž po zákonu přísluší práva nezletilců, avšak s výhradou regresu za poručníky a správci.
Další případ shledáváme v čl. 410 obch. z. Jde-li totiž zboží rukama více povozníků, má poslední z nich při odevzdání zboží — nestanoví-li nákladní list opaku — vymáhati i pohledávky oněch předchůdců z nákladního listu plynoucí a vykonati práva jejich, jmenovitě právo zástavní. Nehájil-li poslední povozník práv předchůdců svých vůbec nebo jen neúplně jich hájil, jest jim regresem zavázán.
3. I řád konkursní vytýká dva důležité případy regresu naproti konkursní podstatě. Stanovít’ § 18 konk. ř.: Spoludlužníci k ruce nedílné a rukojmí společného dlužníka mohou v konkursu žádati náhradu toho, co splatili před zahájením konkursu nebo později na pohledávku, pokud jim přísluší postih za společným dlužníkem. § 19 konk. ř. předpisuje: Zahájí-li se zvláštní konkursy o jmění více osob, které se za touž pohledávku rukou nedílnou zaručily, může věřitel vymáhati celý obnos své pohledávky při každém jednotlivém konkursu a při rozdělování v jednotlivých podstatách konkursních žádati kvóty připadající na celý obnos pohledávky tak, až dojde úplného uspokojení. Přebývá-li nějaký obnos po úplném uspokojení jeho pohledávky a jen do výše tohoto přebytku místo má vzájemný postih konkursních podstat a to v tom poměru, v jakém může solidární dlužník mimo konkurs vzájemně žádati náhradu pro nepoměrný příspěvek v placení.
4. O regresu v právu směnečném viz čl. »Regres směnečný« (viz též čl. Plnomocenství, Rukojemství, Korrealita, Správa, Náhrada škody).

Citace:

Regres. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 79-80.