NPD documents search: Všehrd, 8 (1927) - Volení zástupci lidu a nutu amovibiles.

Č. 7127.

Pojištění pensijní: Za jakých předpokladů podléhali zaměstnanci skladištní pensijní povinnosti pojistné podle zák. č. 1 ř. z. z r. 1907?
(Nález ze dne 7. března 1928 č. 5266).
Věc: Františka B-ová v P. proti ministerstvu sociální péče (za zúč. firmu R. v P. adv. Dr. Žibřid Sabat z Plzně) stran pensijního pojištění Leopolda B.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem pensijního spolku něm. spořitelen v Praze z 27. ledna 1911 uznán byl Leopold B., narozený dne 31. ledna 1857. a zaměstnaný jako Skladník u firmy R. v Plzni s platem ročních 2240 Kč, povinným pens. pojištěním. Proti výměru tomu podala firma R. námitky, jimž okr. hejtmanství v Plzni výměrem z 26. června 1911 vyhovělo a rozhodlo, že Leop. B. není pens. pojištěním povinen, ježto jako skladník není ani výlučně ani převážně duševně zaměstnán. Výměr ten nebyl mu doručen. Leop. B. zemřel 30. srpna 1923. Podáním z 19. května 1924 žádala vdova po něm, Františka B., o doručení uvedeného výměru, vytýkala zároveň jeho nezákonnost a navrhovala jeho zrušení z toho důvodu, že Leopold B. nekonal práce fysické, byl správcem skladiště, disponoval podřízenými sobě vozky, kočími a nádeníky, částečně pekaři, jimž přiděloval práce, zejména nařizoval, které obilí má se dáti do mlýna semlíti. Byla mu svěřena správa skladiště, mouky a chleba, on disponoval pečeným chlebem, vydával jej ze skladiště kupcům a kočím, přijímal samostatně obilí, zkoumal je co do jakosti i váhy, určoval, kde se má složití a disponoval i obilím, uloženým ve skladišti družstevním v P.
O podání tomto, které jako odvolání bylo předloženo zsp-é v Praze, nařídila tato šetření, v němž vyslechnuta byla v příčině způsobu zaměstnání Leopolda B. řada svědků. — Výnosem z 18. května 1925 nevyhověla zsp odvolání a potvrdivši naříkaný výměr, vyslovila, že Leopold B. nepodléhal pens. pojištění podle zák. ze 16. prosince 1906 č. 1 ř. z. z r. 1907, poněvadž bylo konaným šetřením zjištěno, že byl zaměstnán jako skladník, mající na starosti výdej chleba a mouky, přijímal obilí, o čemž vedl naprosto jednoduché příruční záznamy, ku pomoci měl přiděleny 2—3 povozníky. Zaměstnání B-ovo vzhledem k celkové jeho činnosti nelze tedy pokládati za převážně duševní ve smyslu § 1 cit. zák., pokud se týče nepříslušel jmenovanému charakter úřednický. V době, kdy vstoupilo v platnost cís. nař. z 25. června 1914 č. 138 ř. z. (1. října 1914) byl Leopold B., nar. 31. ledna 1857, již přes 55 roků stár, takže byl ve smyslu § 2 odst. 1 č. 1 cit. nař. z pojistné povinnosti vyňat, i kdyby snad způsob jeho zaměstnání podle cit. cís. nař. jeho pojistnou povinnost zakládal.
Odvolání z výnosu toho podanému min. soc. péče nař. rozhodnutím nevyhovělo.
O stížnosti nss uvážil:
V daném případě jde o rozhodnutí otázky, podléhal-li Leopold B. pojistné povinnosti podle § 1 zák. ze 16. prosince 1906 č. 1 ř. z. z r. 1907. § 1 tohoto zák. ustanovuje v odst. 2, že za zřízence ve smyslu 1. odst. pojištěním povinné pokládají se všichni zaměstnanci s charakterem úřednickým, jakož i vůbec všechny ty zaměstnané osoby, kterým náleží vykonávati výlučně nebo převážně duševní výkony služební. — Z ustanovení toho vyplývá, že zákon podrobuje v něm pens. pojištění dvě kategorie zaměstnanců, totiž zaměstnance, mající charakter úřednický a takové, jejichž služ. činnost je výlučně nebo převážně duševní.
Stížnost netvrdí, že by Leopold B. byl měr charakter úřednický a náležel k první kategorii zaměstnanců v § 1, odst. 2 pens. zák. uvedených. Poukazuje jen na to, že slyšení svědci potvrdili, že B. konal práce duševní, nikdy však prací manuelních, ani fysických a že vykonával práce úřednické. St-lka klade tu práce úřednické na roveň s pracemi duševními a chce tak patrně jen dolíčiti, že sluší Leopolda B. zařaditi do druhé kategorie zaměstnanců, pojistné povinnosti podléhající. Po této stránce bylo uváženo:
Zemřelý L. B. byl nesporně zaměstnancem skladištním. Ve příčině pojistné povinnosti skladištních zaměstnanců ustálila se judikatura býv. ss-u (srovn. Budw. A. 8016, 8017 a 8418), s níž souhlasí i nss, na tom, že u nich nutno rozeznávati mezi takovými, jejichž činnost jest omezena na správu skladiště, t. j. na činnost spočívající v přijímání a vydávání zboží, vedení záznamů o tom, v řízení prací s tím spojených ve skladišti, na disposice v něm a případně i na dozor nad osobami tam pracujícími (správci skladišť, skladníci ve vlastním slova smyslu) a takovými osobami, které obstarávají hlavně jen manipulační (fysické, manuelní) práce ve skladišti (skladištní dělníci). Výkony zaměstnanců prvního druhu nelze označiti jako převážně fysické, neboť ony vyžadují hlavně činnosti myšlenkové, dispositivních úsudků a rozhodnutí. Tyto myšlenkové funkce vtiskují služebním výkonům jejich povahu práce duševní. Konečný tvořivý výsledek práce té jeví se pak jako produkt jejich převážné činnosti duševní.
Podle zjištění žal. úřadu byl L. B. zaměstnán nejen přijímáním a vydáváním mouky a chleba ve skladišti, ale přijaté obilí zkoušel také co do kvality a váhy a disponoval jím potud, že dával příkazy k jeho uložení. Při vydávání mouky a chleba ze skladiště podle dodacích lístků rozvrhoval práce s tím spojené mezi přidělené mu dělníky, v čemž dlužno spatřovati rovněž činnost disposiční. O zboží vedl záznamy. Usoudilo-li min. soc. péče ze zjištění těchto, že práce B-ovy nelze pokládati za práce převážně duševní, nelze s názorem tímto souhlasiti, neboť podle zjištěného obsahu a povahy služebních výkonů B-ových a podle zásadního hlediska shora vytčeného, s něhož práce skladníkovy dlužno posuzovati, jeví se oprávněným úsudek, že služební výkony B-ovy nutno kvalifikovati jako převážně duševní, vezme-li se náležitý zřetel k tomu, že žal. úřad nezjistil, že by B. fysicky nebo tnanuelně vůbec byl pracoval, což zástupce jeho zaměstnavatelky ve správním řízení výslovně také přiznal.
Podle toho není nař. rozhodnutí ve shodě s ustanovením § 1 pens. zák.

Citace:

č. 7127. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 382-384.