Authors:
= Váž. civ., 6 (1924), sv. 1
PDF

Čís. 3404.


Zavázal-li se kupitel prodateli zaplatiti bez výhrady náklady za opatření vývozního a dovozního povolení, za vyčlení zboží a jeho dopravu, nemůže svůj závazek činiti odvislým na vydání celní kvitance prodatelem. Ustanovení čl. 393 obch. zák. nelze tu ani obdobně použiti. Povozník nemůže odepírati odesílateli plnění pro nedostatek průvodních
listin.
(Rozh. ze dne 16. ledna 1924, Rv I 1170/23.)
Žalobce, dodav žalovanému z ciziny zboží, domáhal se na něm náhrady nákladu na opatření vývozního a dovozního povolení a na vyclení a dopravu zboží. Procesní soud prvé stolice vyhověl žalobě proti tomu, že žalobce vydá žalovanému celní kvitanci. Odvolací soud k odvolání žalobce vyloučil jeho vzájemnou povinnost.
Nejvyšší soud nevyhověl dovoláni.
Důvody:
Odvolací soud posoudil věc po právní stránce správně. Lze stranou
ponechati, zda je prodatel povinen odevzdati kupiteli zároveň se
zbožím nebo vůbec celní kvitanci v případě, že zboží, jako zde, pocházelo z ciziny a bylo pří dodání do tuzemska vycleno, pokud se týče opatřiti kupiteli na své útraty ověřený její opis. V žádném případě nebyl
žalovaný oprávněn proto, že se žalobce zdráhá této domnělé povinnosti
vyhověti, odepříti mu zaplacení nákladů za opatření vývozního a dovozního povolení, za vyclení zboží a jeho dopravu, k jichž zaplacení se
bez výhrady zavázal a jichž výši také výslovně uznává. Že by měl takový
smluvní nárok, žalovaný sám netvrdí. Ze zákona jej vyvoditi nemůže a zejména nelze na tento případ obdobně použiti článku 393 obch. zák., jenž upravuje právní poměr docela jiný, totiž právní poměr mezi odesílatelem a povozníkem, kotvící ve smlouvě dopravní, dle něhož ostatně, jak správně připomíná odvolací soud, odesílatel povozníkovi po případě jen ručí za pokuty a újmy, které ho pro nedostatek nebo nesprávnost průvodních listin postihly a který nijak nestanoví, že by povozník mohl na odesílateli vydání těchto listin vynutiti, anebo proto, že mu odevzdány nebyly, odepříti nějaké vlastní plnění, k němuž se vůči odesílateli zavázal. Dle toho učinil prvý soud placení zažalovaného peníze neprávem závislým na tom, že žalobce žalovanému odevzdá žádanou celní kvitanci, pokud se týče ověřený její opis, a jest správným napadený rozsudek, jenž vyhověv v tomto směru odvolání žalobcovu, onen dodatek do rozsudkového výroku nepojal.
Citace:
č. 3404. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 94-95.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).