Č. 6128.

Policejní právo trestní: O promlčení policejních přestupků.
(Nález ze dne 6. prosince 1926 č. 16766/25).
Věc: Ing. Walter Sch. v M. O. proti zemské správě politické v Brně
o přestupek § 4 zák. z 8. dubna 1920 č. 256 Sb.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nálezem policejní pohraniční expositury Znojmo-nádraží ze 16. února 1921 odsouzen byl vedle jiných osob též st-l pro přestupek § 4 zák. z 8. dubna 1920 č. 256 Sb. o sčítání lidu, spáchaný tím, že se zúčastnil v době sčítání lidu hromadné výpravy německých studentů z Vídně do Znojma, kterou měla býti porušena úplnost a správnost sčítání lidu, k pokutě 100 Kč a k vězení v trvání 5 dnů. Nález ten byl zsp-ou potvrzen, ježto skutková podstata přestupku, st-li za vinu kladeného, jest prokázána. Nálezem nss-u ze 14. června 1923 č. 3090 bylo rozhodnutí toto dle § 7 zák. o ss zrušeno, ježto policejní pohraniční expositura ve Znojmě-nádraží k vydání trestního výměru nebyla příslušna, nebylo tedy v první stolici rozhodnuto úřadem kompetentním a nedostávalo se zsp-é pro instanční její věcné rozhodování potřebného substrátu.
Na to bylo 24. srpna 1923 městskou radou ve Znojmě zavedeno trestní řízení proti st-li pro tentýž přestupek § 4 cit. zák. (že přijel z Vídně do Znojma, aby se zúčastnil sčítání lidu), odsouzen však byl výměrem ze 17. září 1923 k pokutě 1000 Kč, pro případ nedobytnosti do vězení 1 měsíce z důvodu, že prováděl krátce před úředním sčítáním lidu ve Znojmě sčítání soukromé. Rozhodnutí to bylo pak rozhodnutím zsp-é v Brně ze 7. února 1924 jakožto nezákonné zrušeno, ježto st-l byl obviněn pro jiný přestupek § 4 cit. zák. nežli jest ten, pro který trest jemu byl uložen a ostatně týž podle konaného šetření soukromého sčítání lidu ve Znojmě vůbec se nezúčastnil. Toto rozhodnutí bylo st-li doručeno 21. února 1924.
Výměrem městské rady ve Znojmě z 31. října 1924 byl st-l opětně uznán vinným přestupkem § 4 zák. č. 256/1920, kterého se dopustil tím, že 14. února 1921 s četnými jinými osobami přijel z Vídně do Znojma, aby se zde zúčastnil sčítání lidu, kterýžto přestupek byl spáchán v úmyslu ohroziti správnost a úplnost úředního sčítání lidu ve Znojmě a byl proto st-l odsouzen k pokutě 100 Kč, pro případ nedobytnosti do vězení 5 dnů. Nař. rozhodnutím bylo odvolání st-le z trestního výměru zamítnuto.
Uvažuje o stížnosti do rozhodnutí toho podané musil se nss zabývati především námitkou, že trestní čin st-li za vinu kladený byl promlčen.
Nař. rozhodnutí zamítlo námitku promlčení st-lem již ve správním řízení uplatňovanou s odůvodněním, že st-l byl dne 14. února 1921 při revisi pasové při svém příjezdu do Znojma zjištěn policejní expositurou ve Znojmě a dne 16. února 1921 na požádání starosty města Znojma jakožto úřadu k trestání příslušného protokolárně vyslechnut přednostou policejní expositury, jenž té doby současně spravoval městkou policii a tímto výslechem, dožádaným od příslušného úřadu, bylo přetrženo promlčení trestního činu po rozumu § 4 min. nař. ze 3. dubna 1855 č. 61 ř. z. Nss bylo tudíž zkoumati, zdali žalovaný úřad, zamítaje uvedenou námitku, neoctl se v rozporu s cit. předpisem a měl-li pro svůj zamítavý výrok také dostatečnou oporu ve spisech.
Dle § 4 min. nař. z 3. dubna 1855 č. 61 ř. z. odpadá stihání a trestání přestupků přikázaných politickým úřadům k rozhodování bez dalších podmínek, uplynuly-li od spáchání přestupku 3 měsíce, aniž bylo zavedeno trestní řízení. Za zavedení řízení ve smyslu tohoto předpisu lze však pokládati jen takové úkony procesní, které vycházejí od úřadu k provádění trestního řízení v tom kterém případě příslušného, při čemž jest pak již nerozhodno, zdali příslušný úřad provádí úkon, jímž se trestní řízení zahajuje, sám, nebo úřad (orgán) jiný, byl-li jen tento úřad úřadem příslušným o provedení úkonu onoho dožádán. Naproti tomu nelze zavedení trestního řízení viděti v úkonu, jež provede z vlastního podnětu úřad, jenž v konkrétním případě příslušným trestním úřadem nebyl.
Z tohoto právního názoru vychází zřejmě také žal. úřad, když jak v nař. rozhodnutí tak i v odv. spise s důrazem vytýká, že st-l byl dne 16. února 1921 vyslechnut přednostou policejní expositury ve Znojmě, na požádání starosty města Znojma, čímž zřejmě chce čeliti výtce, že policejní expositura ve Znojmě v daném případě k provedení trestního činu příslušna nebyla, jak vysloveno v cit. nál. nss-u.
Žal. úřadu sluší dáti za pravdu v tom, že také výslech st-le provedený policejní expositurou ve Znojmě působil by přerušení promlčení podle předpisu svrchu uvedeného, kdyby stal se na dožádání městské rady resp. starosty města Znojma. Leč pro tento přestupek nepodávají správní spisy dostatečné opory.
Jak ze spisů vysvítá, policejní expositura ve Znojmě zavedla trestní řízení proti st-li a vydala i trestní nález z 16. února 1921, pokládajíc se mylně za úřad ve věci příslušný. Tato skutečnost nasvědčuje tomu, že také výslech dne 16. února 1921 provedla jmenovaná expositura u výkonu své domnělé kompetence a nikoli jako orgán jiným t. j. ve věci příslušným úřadem dožádaný. Tento závěr z průběhu řízení přímo vyplývající nelze pokládati za vyvrácený tvrzením obsaženým ve zprávě městské rady ve Znojmě z 11. února 1925, že »starosta dal svého času správci policejní pohraniční expositury ve Znojmě příkaz k zavedení trestního řízení.« Toto tvrzení, které není doloženo obsahem správních spisů z roku 1921, soudu předložených, není po názoru soudu způsobilým podkladem pro zjištění, že st-l byl 16. února 1921 vyslechnut správcem policejní expositury k dožádání starosty města, již proto, poněvadž zprávě městské rady neuvádí ani den onoho příkazu ani jeho přesné znění.
Poněvadž však žal. úřad svůj výrok námitku promlčení zamítající založil právě na tomto zjištění, bylo nutno nař. rozhodnutí zrušiti pro vadnost řízení, aniž bylo třeba zabývati se toho času ostatními námitkami stížností uplatňovanými.

Citace:

č. 6128. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 738-740.