Souvislost čili konnexita (v řízení trestním) jest spojitost více trestních věcí, zakládající příslušnost soudu. Souvislost jest tu, když a) více osob je obviněno co pachatelé, spoluvinníci neb účastníci jednoho činu trestného (objektivní souvislost). V takovém případu jest soud příslušný pro pachatele příslušným též pro všechny spoluvinníky a účastníky (§ 55 tr. ř.). K těmto náleží dle intence zákona a dějin jeho vzniku nejen osoby v § 5 tr. z. naznačené, nýbrž všechny osoby, které se dle zvláštních předpisů tr. z. týkajících se jednotlivých činů trestných, spolu dopustily činu trestného neb účastenství na něm měly, byť i toto účastenství (jako při krádeži, zpronevěře, loupeži) tvořilo jako druh nadržování zvláštní čin trestný. Účastnilo-li se však činu trestného více osob co pachatelé v různých okresech soudních, rozhoduje mezi více soudy příslušnými předstižení (§ 56 tr. z.). b) Souvislost tu je též, když jedna osoba dopustila se více činů trestních (subjektivní souvislost). V tomto případu může dle zásady platné pro trestání sbíhajících se činů trestních, řízení proti obviněnému zavésti z pravidla jen jeden soud, a jen jeden soud může rozsudek vynésti. Totéž platí též v tom případu, sbíhá-li se objektivní souvislost se subjektivní, když osoba účastní se činu trestného jinou osobou spáchaného a mimo to by spáchala ještě jiný čin trestný. Jest-li v těchto případech subjektivní neb objektivní souvislosti více soudů příslušno, rozhoduje mezi nimi předstižení, t. j. ten soud je příslušným, který nejprve předsevzal úkon vyšetřovací ať již během přípravného vyhledávání neb vyšetřování (rozh. kas. s. ze dne 3. března 1885, sb. č. 751). Spadá-li však některá ze sbíhajících se věcí trestních před soud porotní, jest ona pro příslušnost rozhodnou, byť i byl býval jiný z příslušných soudů předešel; rovněž řídí se příslušnost dle činu trestného náležejícího před soud sborový, byť i byl býval soud okresní předešel ohledně přestupku před okresní soud náležejícího (§ 56 tr. ř.) a rovněž je okresní soud v sídle sborového soudu I. stolice příslušným pro všechny souvislé přestupky tiskem spáchané (§ 485 tr. ř.). Ježto by však bezvýminečné užití zásady právě pro všechny druhy souvislosti vytčené mohlo vésti v jednotlivých případech k protahování nebo stěžování řízení nebo prodloužení vazby obviněného, dopouští tr. ř., by soud příslušný pro více souvislých věcí trestních učinil opatření, by řízení trestní bylo ohledně jednotlivých činů trestných neb ohledně jednotlivých obviněných odděleně vedeno a ukončeno. Stalo-li se tak, lze z ohledů účelnosti postoupiti vyloučenou věc trestní tomu soudu, který by byl pro ni příslušným nehledě ku spojitosti. Vyloučí-li se některý ze souvislých činů trestných ze společného řízení trestního, jest povinností žalobce se prohlásiti, zda-li si vyhrazuje stíhání ostatních činů trestných, jež se obviněnému připisují. Tím má býti obviněný chráněn před tím, by nebyl později k soudu volán ještě pro jiné činy trestné. Neprohlásí-li se žalobce o činu trestném, jenž byl předmětem soudního přípravného vyhledávání nebo vyšetřování, může obviněný žádati, by se žalobce též o tom vyslovil ve lhůtě soudem pokud možná krátce vyměřené (vyk. předpis § 15), ježto by se jinak za to pokládalo, že od stíhání ustupuje. Upustil li žalobce (výslovně neb mlčky) od stíhání, lze dotyčný čin trestný stíhati jen za těch podmínek, za kterých se připouští obnova trestního sporu před hlavním přelíčením zastaveného (§§ 57 a 58 tr. ř.).