NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6787.

Učitelstvo: * Úředním místem ve smyslu čl. 3. nař. čís. 74/1873, podle něhož se určuje třída aktivního, resp. dle čl. 2. § 2 zák. čís. 541/1919 místního přídavku učiteli veřejné školy národní, je místo, které je sídlem školy.
(Nález ze dne 11. října 1927 č. 20755).
Věc: Antonín V. a spol. v L. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy)
proti ministerstvu školství a nár. osvěty o výměru místního přídavku.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Učitelstvo obecné školy v L. uplatnilo nárok, aby bylo, počínajíc dnem 1. ledna 1921 zařazeno do 1. třídy místního přídavku, do které patří město Z, poněvadž osada L., která patřila do 31. prosince 1920 k obci S., byla dnem 1. ledna 1921 přivtělena městu Z. a školní budova obecné školy v L. leží nyní v obvodu města Z.
Zšr v Brně, slyševši mor. zv, rozhodla o žádosti té výnosem z 5. června 1925 takto: »Dle čl. 2. par. zák. přiznávají se v mezích tohoto zákona učitelům nár. škol služební příjmy rovné oněm, které náležejí státním úředníkům souhlasného předběžného vzdělání v příslušných hodn. třídách a skupinách. Zákonem z 15. dubna 1873 č. 47 ř. z. byly pro stát. úředníky od 5. do 11. hodn. tř. stanoveny činnostní přídavky a byl při rozdělení tříd těchto činnostních přídavků vzat za podklad počet obyvatelstva na základě tohoto kterého posledního sčítání lidu.
Prov. nařízením ze 14. května 1873 č. 74 ř. z. k § 10 posléz uvedeného zákona bylo stanoveno, že činnostní přídavek se vyměřuje dle služ. místa a že jako služ, místo vyrozumívá se ono úřední místo, ve kterém úředník není toliko přechodně zaměstnán. Článkem 2. § 2 zák. z 9. února 1907 č. 34 ř. z. bylo změněno toliko schéma činnostních přídavků, stanovených v zák. č. 47 z roku 1873; tento paragraf zák. č. 34 z r. 1907 byl pozměněn čl. 2, § 2 zák. č. 541/19 v tom směru, že stát. úředníkům 5. až 9. hodn. tř. přísluší vedle služného též místní (dříve činnostní) přídavek, jenž činí: Pro Prahu a předměstí pražská, dosud do 1. třídy místních přídavků náležejícíí, 50% služného nejvýše však 4000 Kč, v ostatních místech 1. třídy jakož i v místech 2. třídy 90%, v místech 3. třídy 80% a v místech 4. třídy 70% z částek vyplývajících pro Prahu. Změna tohoto ustanovení provedená zákonem č. 394/22 nepřichází pro věc, o kterou tu běží, v úvahu. Avšak žádnými z uvedených zákonů nebylo nikterak dotčeno ustanovení nahoře již uvedeného § 10 prov. nař. č. 74 z r. 1873, že činnostní přídavek, tedy místní přídavek se vyměřuje dle služ. místa.
V tomto ohledu nutno uvážiti toto: Není sporu, že škola, mající nyní také název »obecná škola v L.«, nestala se přivtělením části venkovské obce S., osady L., školou z-skou, naopak zůstal školní obvod obecné školy v L. skládající se z obcí S. a St. skoro nezměněn. Při vyjednávacím protokolu z 19. listopadu 1920 o podmínkách spojení obcí M. a H., pak části obce S., ležící na levém břehu Dyje s městskou obcí Z-kou v jednu obec bylo výslovně zjištěno, že školní budova i k ní přináležející zahrada, jež leží na oné části obce S., která ode dne 1. ledna 1921 je přidělena městskému obvodu a která knihovně jest připsána školní obci v L., zůstala i nadále neomezeným majetkem této školní obce a že právo, používati této školní budovy a s ní nakládati přináleží výhradně této školní obci. Školní obec jest však pokládati za místní školní konkurenci utvořenou z jedné nebo několika místních obcí a školní obec v L. byla také svého času utvořena z obce S. (i s osadou L ) a obce St. Ježto pak ustanovení učitelských sil děje se pro určitou školu případně školní obec a nikoliv školní budovu, dlužno jako služ. místo dotyčné učitelské síly pokládati onu obec, která jest současně, skládá-li se jen z jedné místní obce, školní obec, je-li však více obcí přiděleno téže škole, onu obec, která jest kmenovou obcí a které jsou jiné] obce přiškoleny. Okolnost, že školní budova obecné školy v L. nyní leží v území města Z., nemůže pro posouzení otázky, která obec jest služebním místem učitelských sil, na této škole ustanovených, míti význam z toho důvodu, jelikož jest vyhrazeno volnému uvážení školních úřadů, určiti stanoviště školní budovy, a těmto úřadům jest případně dle okolnosti také zůstaveno naříditi změnu tohoto stanoviště. Vzhledem k těmto vývodům dlužno obec S. pokládati za služ. místo učitelských sil ustanovených na obecné škole v L. a ježto pak obec S. dle svéhd počtu obyvatelstva jak před 1. lednem 1921 tak i po té době patří do IV. místní třídy, mají učitelské osoby ustanovené na obecné škole v L. také ode dne 1. ledna 1921 nadále toliko nárok na místní přídavek dle 4. třídy.
Min. škol. zamítlo nař. rozhodnutím odvolání z důvodů rozhodnutí zšr-y a podotklo vzhledem k námitkám odvolání: »Výsledek šetření konaného u řed. pošt a u zem. voj. veliteltví v Brně svědčí proti nároku učitelstva v L. na přiznání místního přídavku 1. třídy a opodstatňuje rozhodnutí zšr-y. Není pochybno, že školním místem obecné školy v L. je obec S. a že tato škola je podřízena ošv-u pro něm. školy ve Z- venkov.«
O stížnosti do rozhodnutí tohoto uvážil nss takto:
Není sporu o tom, že obecná škola, při níž jsou ustanoveni st-lé, byla zřízena pro školní obec S., záležející z politické obce S. s osadou L. a z politické obce St., že osada L. byla dnem 1. ledna 1921 spojena s městem Z. v jednu politickou obec a že tím také škola zřízená pro uvedenou školní obec a stojící v obvodu dřívější osady L. přešla do teritoria města Z. Rovněž není sporu, že pro oíázku, o niž tu jde, zda totiž učitelům na této škole ustanoveným přísluší místní přídavek podle 1. nebo 4. třídy, jest rozhodno ustanovení § 10 zák. z 15. dubna 1873 č. 47 ř. z., resp. čl 3. prov. nař. k němu ze 14. května 1873 č, 74 ř. z. Spor je jedině, co sluší v konkrétním případě rozuměti slovem »služební místo« ve smyslu uvedených ustanovení, totiž, je—li místem tím kmenová obec školní obce, jak tvrdí žal. úřad, či obec, v jejímž obvodu je umístěna škola, kteréžto stanovisko zastává stížnost.
Nss uvážil takto:
Nař. č. 74/1873 vydané k provedení zák. č. 47/73 praví v čl. 3. k § 10 zák. doslovně: »V přiloženém schématu jsou jmenovitě označena místa, která náležejí do prvých tří tříd aktivních přídavků. Přídavek aktivní vyměřuje se dle služ. místa (Dienstort). Služebním místem rozuměti sluší místo úřední (Amtsort), v němž úředník koná službu ne pouze pomijitelně. Z tohoto ustanovení podle jeho znění i smyslu nemůže býti pochyby, že pro otázku výše nebo třídy místního přídavku je rozhodno jediné místo, ve kterém je úřad, při němž úředník koná službu (arg. slova »Dienstort« a »Amtsort«), tedy místo sídla úřadu, k němuž je úředník trvale dosazen, nebo nebyl-li ustanoven dosud trvale, k němuž je přidělen nebo přikázán nejen k přechodnému, nýbrž pravidelnému konání své služby. Z toho plyne, sluší-li ustanovení zák. č. 47/73, resp. nař. 74/73, — pokud ovšem dosud zůstala v platnosti — podle zákona paritního vztahovati také na učitelstvo veř. škol obecných a občanských, že řídila se v době nař. rozhodnutí výše aktivního, resp. nyní dle čl. 2. § 2 zák. č. 541/1919 místního přídavku učitelů těchto škol podle onoho místa, ve kterém škola skutečně je a které je tudíž jejím sídlem.
Okolnost, že snad je škola zřízena pro školní obec zahrnující několik politických obcí, na tom nic nemění, poněvadž podle zákonů o právních svazcích učitelů škol národních děje se ustanovování učitelů těch na škole a je tedy sídlo školy, na níž je učitel ustanoven, resp. není-li takto vůbec ustanoven, jíž je k pravidelnému konání učitelského úřadu vůbec přikázán, jeho služ. místem ve smyslu čl. 3. uvedeného nařízení a není tímto jeho služ. místem obec mimo sídlo této školy, třebas byla kmenovou obcí školní obce. Z toho, že je vyhrazeno volnému uvážení školských úřadů, určiti stanoviště školní budovy a že těmto úřadům jest případně dle okolnosti také zůstaveno naříditi změnu tohoto stanoviště, neplyne nic pro opačný názor žal. úřadu, když přece při stanovení výměry místního přídavku nejde o toto právo školních úřadů, nýbrž jedině a výhradně o to, která obec je sídlem školy v době pro výměru tu rozhodné.
Pro otázku třídy místního přídavku st-lů neplynulo by však dále nic ani ze šetření u jiných úřadů a to ani, kdyby skutečně výsledek šetření toho byl takový, za jaký jej žal. úřad má, poněvadž pro otázku na sporu jsoucí je rozhodno jediné zákonné ustanovení, nikoli však, jak se jiné úřady ke svým, zaměstnancům v podobné otázce zachovávají.
Že konečně je za uvedeného zákonného stavu zcela nerozhodna i okolnost, je-li škola, o níž jde, přikázána k tomu nebo onomu ošv-u, nebo dokonce okolnost, komu patří vlastnictví školy, netřeba vůbec dovozovati.
Z toho všeho vyplývá, že je nař. rozhodnutí založeno na nesprávném právním názoru.

Citace:

č. 6787. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 302-305.