Čís. 10291.

Není důvodem k zrušení exekučních úkonů k zajištění, bylo-li rekursním soudem zrušeno usnesení prvého soudu, jímž byla povolena zajišťovací exekuce a prvému soudu uloženo, aby o exekučním návrhu znova rozhodl.
(Rozh. ze dne 10. září 1937, R I 679/37.)
Exekuční soud zrušil k návrhu povinné firmy podle § 39 č. 5 ex. ř. exekuci k zajištění povolenou usnesením okresního soudu obchodního v P. ze dne 29. září 1934, č. j. C IV 1356/33k-12, a toi proto., že k rekursu (povinné firmy do povolujícího usnesení bylo usnesení to zrušeno krajským soudem obchodními v P. jako soudem rekursním usnesením ze dne 5. listopadu; 1935, č. j. C IV 1356/33-27. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, aby dále po zákonu jednal. Důvody: Je sice pravda, že bylo zrušeno usnesení, jímž okresní soud obchodní v P. povolili zajišťovací exekuci, avšak usneseními rekursního soudu bylo mu zároveň uloženo, aby o návrhu vymáhající věřitelky znova rozhodl a usnesení své odůvodnil. To se také stalo usnesením uvedeného soudu ze dne 18. prosince 1935, č, j. C IV 1356/33-29, jímž byla exekuce znova podle svého původního návrhu; povolena s náležitým odůvodněním, takže tím na stavu věci podle původního povolení nebylo nic změněno. Nelze tedy říci, že by exekuce byla zrušena neb prohlášena za nepřípustnou, a nebylo proto zákonného důvodu zrušiti exekuci tu podle § 39 č. 5 ex. ř. Bylo tudíž rekursu jako důvodnému vyhověno.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu povinné.
Důvody:
Stěžovatelčin názor, že bylo-li rekursním soudem zrušeno usnesení, jimiž prvý soud povolil zajišťovací exekuci, byl tím. eo ipso zrušen i výkon exekuce, provedený na základě usnesení prvého soudu, je právně mylný. Podle § 70 ex. ř. má býti pravoplatné vyřízení rekursu exekučnímu soudu oznámeno, bylo-li zrušeno nebo změněno usnesení, kterým se exekuce povoluje. Exekuční soud má potom podle toho vydati všechna nařízení, jichž jest potřebí k pokračování v exekučním výkonu nebo k jeho zrušeni, omezení nebo odkladu. Zrušení provedeného exekučního výkonu by bylo možné, kdyby byl rekursní soud změnou usnesení prvého soudu exekuční návrh zamítl, takže by pro výkon exekuce scházelo usnesení exekuci povolující. Avšak v souzeném případě byl výkon exekuce proveden po usnesení prvého soudu exekuci povolujícím a zrušení usnesení toho mělo pro exekuční soud pouze ten účinek, že nesměl provésti další výkony exekuční, neboť nebylo v té době pro ně již usnesení exekuci povolujícího. K tomu, že stěžovatelce bylo podle jejího tvrzení povoleno příročí, nelze přihlížeti, neboť správnost námitky té bude vyřízena zvlášť, ježto proti povolujícímu usnesení ze dne 19. prosince 1935, č. j. C IV 1356/33-29, byl podán rekurs dosud nevyřízený a teprve možné zamítnutí exekučního návrhu změnou usnesení prvého soudu by mělo v zápětí zrušení exekučního výkonu podle § 70, odst. 2, ex. ř.

Citace:

č. 16291. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 161-162.