NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 15 (1906) - Obtěžování nájemníka návštěvami pronajímatelovými nezakládá rušení držby.

Obtěžování nájemníka návštěvami pronajímatelovými nezakládá rušení držby nájemního práva nájemníkova, zůstávají-li návštěvy ty v mezích domácího řádu.

První soudce nalezl, že žalovaný rušil nájemní práva tím, že dne 26. října 1895 večer a 28., jakož i 30. října z rána do bytu žalobkyně přišel a tentokráte ji i žduchnul tak, že na skříň upadla.
Rozhodnutí to odůvodněno tím, že žalovaný v nevhodný čas do bytu přišel a že tak neučinil za tím účelem, by vykonával svoje právo dohlédací, nýbrž, poněvadž hledal styků s F. M...ovou, která se v bytu žalobkyně zdržovala. 2. stolice žalobu zamítla z těchto
důvodů:
Správně asi vystihnul 1. soudce příčinu návštěv žalovaného v bytu žalobnice, z nichž tato žalobu rušební pozvedla, řka, »že jediný pud, který žalovaného hnal do bytu toho, byla snaha, přiblížiti se F. M...ové«.
Tímto úsudkem však 1. soudce podvrátil svůj odsuzující nález, vyloučiv tím úmysl rušební na straně žalovaného. Týž dne 26., 28. a 30. října 1905 pokračoval pouze v návštěvách žalobnice, dříve bez namítky přijímaných a nikdy ani slůvkem nezakazovaných.
Ostatně si žalovaný, jak v 1. stolici zjištěno, domácím řádem vyhradil přístup do bytu žalobnice v každé době.
Okolnost, že k návštěvám dne 26. a 30. října volil snad dobu méně vhodnou, přec sama o sobě nemůže zakládati rušení držby. Avšak vzhledem na poměry nelze zde ani o nevhodnosti doby mluviti, tím méně o tom, že by žalovaný, jak mu 1. soudce vytýká, byl tím, že v 9 1/2 hod. večer, resp. v 7 1/2 hod. ráno žalobkyni navštívil, »prohřešil se proti požadavku nejjednodušší slušnosti a mravnosti.«
Žalobkyně nepodala zajisté z toho důvodu své žaloby, nýbrž asi proto, že při poslední návštěvě dne 30. října žalovaný ruku na ni vztáhnul.
Avšak ani v tomto násilí nelze shledati rušení držby, neboť žalovaný tím žalobnice nikterak z bytu jejího nevypuzoval, ani jí v užívání bytu nepřekážel, nehledě ani k tomu, že byl k násilí tomu žalobnicí provokován, která jej dle svědectví F. M...ové žduchla napřed.
Ani obtěžováním návštěvami, ani žduchnutím žalobnice při návštěvě poslední nebyla tato z držby vypuzena a není ani nejmenšího příznaku, aby se za to míti mohlo, že ji tím žalovaný z držby vypuditi neb sobě držbu osobovati chtěl. Odvolával-li se při dotazu po živnostenském listu (žalobnice totiž jest švadlenou a F. M...ová k ní chodí do šití) na své povinnosti, jakožto domácího pána a na vrchnostenský rozkaz, tož ani tato, jak 1. soudce za to má, nejapná záminka nemůže nahraditi rušebního činu, jehož tu skutečně není.
Nejvyšší soud dovolací rekurs žalobkyně zamítnul
z důvodů
2. stolice, an žalovaný práva, jež mu propůjčuje ustanovení domácího řádu, dle kteréhož může každé doby do bytu žalobkyně přijíti, nezneužil a na tom, jakým byl pravý účel návštěv žalovaného, nic nezáleží a poněvadž konečně žduchnutí žalobnice vyvoláno bylo tím, že ona snažila se žalovaného násilím z bytu odstraniti.
(Rozh. z 3. ledna 1906, č. 20307.)
J. B.

Citace:

Obtěžování nájemníka návštěvami pronajímatelovými nezakládá rušení držby.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 2, s. 104-106.