— 226 —
K založení příslušnosti soudu dle §§ 88. odst. 1. a 104. j. n. nevyžaduje se na prohlášení spolupodpisu strany, pro niž sond dovolávaný jest soudem obecné příslušným. Ku podrobení se příslušnosti ve smyslu § 104. j. n. není vůbec třeba písemného dohodnutí.
N. v Kunštátě na Moravě zažaloval X. a Y., obchodníky v Rjece v Istrii na zaplacení 500 K za odkoupené na úvěr zboží u okr. soudu v Kunštátě, opíraje příslušnost tohoto o vyjádření obou žalovaných, vydané v Rjece při uzavření kupní smlouvy a opatřené doložkou »žalovatelno a splatno v Kunštátě« a podepsané pouze občma žalovanými.
Námitce místní nepříslušnosti soudu dovolávaného, odvozené z okolnosti, že žalobce na prohlášení spolupodepsán není, dále že žalovaní německé řeči, níž ono vyjádření jest sepsáno, nejsou úplně mocni, takže nevěděli, co podpisují a že se podrobují kompetenci jiného než svého obecného soudu první soudce vyhověl pro scházející podpis na vyjádření, kteréž následkem toho nevyhovuje předpisu §§. 88. a 104. j. n.
Stolice rekursní (Brno) rekursu žalobcovu vyhověla.
Důvody:
Po názoru soudu rekursního spolupodpisu žalobcova vůbec třeba nebylo, právě tak, jak by ho nebylo třeba ku př. na dlužním úpisu.
Neboť § 88. odst. 1. a § 104. j. n. písemného podrobení se soudu nepříslušnému rozumně žádati mohou jen po té straně, kteráž placení na jiném místě, než ve svém bydlišti slibuje, resp. kteráž se soudu nepříslušnému podrobuje. Kdyby plniti mělo se mimo Kunštát, resp. kdyby provokován byl jiný soud okresní než Kunštátský, musel by i žalobce svým podpisem na prohlášení onom své srozumění resp. své podrobení se stvrditi. Avšak pro žalobce v Kunštátu přebývajícího nebylo přijímání Kunštátu za platiště třeba schvalovati a nebylo zde s jeho strany též žádného podrobení se soudu obecně nepříslušnému, on též nepotřeboval přijetí tohoto platiště a podrobení se žalovaných svým spolupodpisem stvrzovati, jelikož přec toto podrobení se žalovaných bylo jen v jeho prospěch.
Ostatně zůstalo vyjádření ono v jeho rukou a mohl on tudíž svůj podpis naň kdykoliv připojiti.
Ježto z prohlášení onoho jest nepochybno, že žalovaní k plnění v Kunštátě se zavázali a jelikož o tomto závazku byla zhotovena listina a jelikož listina tato obsahuje též doložku »Klagbar in Kunstadt« a nemůže o tom býti pochybnosti, že tato doložka připojena byla následkem ustanovení Kunštátu za místo plněni, nelze příslušnost dovolávaného soudu ani s hlediska § 88. odst. 1 ani s hlediska § 104. j. n. důvodně potírati z příčiny scházejícího spolupodpisu žalobcova. Prohlášení ono jest datováno v Rjece, ze spisů pak nevysvítá, byla-li tam či snad v Kunštátě žalovanými podepsána. Avšak dle data prohlášení souditi dlužno, že podepsáno bylo v Rjece a tam měli žalovaní, je-li pravda, že německy neumějí, s dostatek příležitosti, aby si dali prohlášení to přetlumočiti. Ostatně dlužno předpokládali o tom, kdo listinu podepsal, že si obsah její předem náležitě uvědomil, to tím více o žalovaných, jako obchodnících.
Nejv. soud. dvůr k dovolací stížnosti žalovaných rozhodnutí toto potvrdil
s poukazem
k případnému v podstatě odůvodnění naříkaného usnesení, k němuž se vzhledem k vývodům stížnosti dovolací podotýká toto:
Předložení »písemného dohodnutí" vyžaduje zákon (§ 88. j. n.) v případě, že ujednáno bylo zákonem připuštěné místo splnění a odvozuje-li se z toho příslušnost soudu místa splnění.
V případě přítomném bylo by však dle čl. 325. obch. z. místem splnění bydliště žalobcovo. Příslušnost soudní tohoto místa splnění, jež samo o sobě by jí nezakládalo, opírána jest pouze o to, že se jí žalovaní podrobili.
K tomu však není dle §u 104. jur. n. třeba »písemného dohodnutk, dlužno pouze v žalobě dohodu takovou listinně prokázati; nejde tu o listinu smluvní, nýbrž o listinu průvodní. Listinou takovou je žalobní příloha A.
Že listina ta není podepsána žalobcem, nemá tedy významu, rovněž tak, že tato soukromá listina vydána byla ve Rjece (§ 294. c. ř. s., § 883. ob. zák. obč.).
Tímto dokumentem žalovanými podepsaným je s dostatek zřetelně prokázáno, že žalovaní souhlasili, aby mohli býti pro nedoplatek, o který tu jde, žalováni u soudu, na který se žalobce obrátil. Jejich námitka nepříslušnosti je tudíž bezdůvodná.
(Rozh. z 5. prosince 1911 Rv III 460/11) J. B.