NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Čís. 225.

Promlčení trestného činu přerušuje se dle § 531 tr. z. též tím, že příslušný soud dožádal jiný soud za výslech obviněného.
(Rozh. ze dne 3. července 1920, Kr I 260/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost soukromé žalobkyně Anny M-ové do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 24. listopadu 1919, pokud jím byla obžalovaná Kateřina K. sproštěna obžaloby pro přestupek proti bezpečnosti cti dle § 488 tr. z., při čemž uvedl
v důvodech:
Zmateční stížnost jest pouze potud odůvodněna, pokud dovolávajíc se zmatku § 281 čís. 9 b) tr. ř., brojí proti předpokladu prvého soudu, že nastalo promlčení trestného činu, obžalované za vinu kladeného. Na přestupek § 488 tr. z. stanoven jest v § 493 tr. z. trest vězení od jednoho do šesti měsíců, lhůta promlčecí činí dle § 532 tr. z. tři měsíce. Tato lhůta promlčecí, běžící ode dne spáchání činu, t. j. 16. května 1919, byla podle § 531 tr. z. přerušena tím, že příslušný okresní soud v Horšově Týně dne 3. června 1919 dožádal krajský soud v Plzni za výslech obviněné Kateřiny K. o soukromé žalobě. Dožádání to rovná se co do své povahy a co do svých účinků vydání obsílky na obviněnou, které v § 531 tr. z. uvedeno jest jakožto okolnost přerušující promlčení. Mohlť trestní soudce okresního soudu v Horšově Týně právě tak předvolati si obviněnou k osobnímu výslechu, jako zařídil její výslech dožádaným krajským soudem v Plzni. Stejně jako vydání obsílky k osobnímu výslechu jest tedy také dožádání za výslech způsobilé přerušiti promlčení, kdyžtě obě opatření jsou rovnocennými úkony vyšetřovacími ve smyslu § 531 tr. z.

Citace:

Čís. 225. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 320-320.