Č. 3041.

Školství: * Soukromé učeliště, na němž se vyučuje účetnictví, jest soukromým učelištěm obchodním ve smyslu §§ 17 a násl. zák. z 15. února 1922 č. 73 Sb.
(Nález ze dne 31. prosince 1923 č. 6012).
Věc: Irma F. v T. proti ministerstvu školství a národní osvěty o vyučování účetnictví.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Místodržitelství v Praze výnosem z 28. května 1916 vzalo na vědomí oznámení st-lčino o zřízení soukromé školy pro psaní na stroji, těsnopis a jazyk anglický v T.
Rozhodnutím z 29. srpna 1919 zsp v Praze na základě cís. nař. z 27. června 1850 č. 309 ř. z. vzala na vědomí oznámení st-lčino ze 14. července 1919 o tom, že zamýšlí rozšířiti svoji soukromou školu o učebný předmět účetnictví a že předmětu tomu vyučovati bude Arnulf L.
Rozhodnutím z 22. května 1922 vyslovila zsp, že dodatečným šetřením vyšlo na jevo, že st-lka pro svoji osobu nemá vědecké způsobilosti pro vyučování účetnictví a že na základě toho zsp přihlížejíc k § 3 cís. nař. č. 309 ř. z. z r. 1850 svůj výnos z 29. srpna 1919 odvolává a zakazuje další vyučování účetnictví.
Rekurs st-lčin byl nař. rozhodnutím zamítnut z důvodu rozhodnutí v odpor vzatého.
Rozhoduje o stížnosti řídil se nss těmito úvahami:
Stížnost nevytýká nař. rozhodnutí nezákonnost s toho hlediska, že potvrdilo rozhodnutí zsp-é, kterým již provedené vzetí na vědomí toho, že st-lka míní rozšířiti svoji soukromou školu též na vyučování účetnictví, bylo zase odvoláno a neobsahuje námitek s toho stanoviska, že by druhým výnosem výrok prvého výnosu nebyl mohl býti zase zrušen. Proto nemůže ani nss zákonitost nař. rozhodnutí s tohoto hlediska přezkoumati a musí naopak vycházeti z toho, že prvé rozhodnutí zsp-é bylo jejím druhým rozhodnutím odstraněno, že tedy st-lka neměla soukromou školu pro účetnictví, a že při druhém rozhodnutí zsp-é šlo o nové rozhodování o tom, smí či nesmí-li st-lka na své soukromé škole vyučovati též účetnictví.
S tohoto hlediska pak uvážil nss takto:
Výnos zsp-é z 29. srpna 1919 byl vydán ještě před účinností zák. z 15. února 1922 č. 73 Sb., jímž upraveno vyučování v naukách obchodních, moderních jazycích, krasopise, těsnopise a v psaní na stroji. Proto také uvedené rozhodnutí zsp-é se dovolává jako svého právního podkladu cís. nař. z 27. června 1850 č. 309 ř. z. Druhé rozhodnutí zsp-é z 22. května 1922, kterýmž bylo zakázáno rozšířiti soukromou školu st-lčinu na vyučování účetnictví, vyšlo však již za platnosti uvedeného zák., který podle svého § 46 nabyl účinnosti dnem 13. března 1922.
Ve smyslu §ů 1 a 17 cit. zák. jest soukromý vyučovací ústav, na kterém se při vyučování věnuje hlavní zřetel mezi jiným i účetnictví, pokládati za soukromé obchodní učeliště. Zavedením předmětu účetnictví bylo by se tedy soukromé učeliště st-lčino, které jinak by nyní bylo posuzovati podle III. hlavy uvedeného zák., stalo soukromým učelištěm obchodním ve smyslu §§ 17 a násl. Bylo by tedy šlo v tomto směru o zřízení soukromého učeliště obchodního, které podle § 18 uved. zák. vyžaduje povolení min. škol. Za tohoto stavu věci nebyla tedy zsp v době, kdy druhé své rozhodnutí vydala, oprávněna posuzovati oznámení st-lčino toliko podle uvedeného nař. z r. 1850 a nebyla zsp vůbec příslušná k povolení nebo nepovolení onoho rozšíření soukromé školy na předmět účetnictví, kteréžto rozšíření dle toho, co shora uvedeno, by znamenalo zřízení soukromého obchodního učeliště. Uvedený výrok zsp-é jest tudíž pro imkompetenci úřadu zmatečným. Když potom nař. rozhodnutím žal. úřad zamítaje rekurs st-lčin, toto zmatečné rozhodnutí zsp-é potvrdil, aniž sám učinil výrok o povolení nebo nepovolení soukromého učeliště obchodního ve smyslu § 18 zák. č. 73 ex 1922, ocitl se v rozporu se zák., a bylo proto naříkané rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3041. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1313-1315.