NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 3

Statistika obchodu zahraničného.

I. Čásť všeobecná.
Zák. ze dne 26. června 1890 č. 132 ř. z. a nař. min. fin. a orby ze dne 18. prosince 1893 č. 133 ř. z. bylo nařízeno, že všeliké zboží a všeliké věci, jež v obchodě s celním cizozemskem v dovozu, vývozu a průvozu u některého celního nebo poštovního úřadu se opovídají, pokud se týče vyřizují, mají býti k účelu úřední statistiky obchodní opověděny dle svého druhu, dle svého množství, dle země, odkud pocházejí a kam jsou určeny. Druh toho kterého zboží udán buď dle zvláštního pojmenování, množství pak dle ustanovení platné právě celní sazby.
II. Statistickému opovídání nejsou podrobeny:
1. Poštovní zásilky dovozné a vývozné, nevážící více než 250 gramů a prosté cla, pak veškeré poštovní zásilky průvozně;
2. ony předměty výminečně cla prosté, jež nejsou předmětem vlastního obchodu a jež cestou nařizovací označeny budou za prosté povinnosti k opovídání statistickému. Dle shora cit. nař. jsou prosty povinnosti ke statistické opovídce následující věci v dovozu, vývozu a průvozu, avšak jen tehda, jsou-li zde podmínky, které by odůvodňovaly jejich podmínečné osvobození ode cla při dovozu:
а) Předměty stanovené ku bezprostřední potřebě J. V. císaře neb jež se zasílají z Nejvyššího rozkazu;
b) předměty ustanovené k bezprostřední potřebě diplomatických osob u dvora pověřených neb zasílané od nich do ciziny, podle zvláštních předpisů;
c) movité věci vojenské;
d) úřední potřeby, státními úřady ze svobodných území do celního území neb naopak zasílané;
e) movité věci [cestovní, přestěhovalecké, výbavy a dědictví, dále majetek přestěhovalců a vystěhovalců a sice při dovozu tenkráte, když o těchto věcech předloží se potvrzení, k jich prostému cla vyřízení předepsaná;
f) mrtvoly;
g) předměty soudního řízení;
h) udělené znaky řádové a výstavní médaille;
i) všeliké dopravní prostředky skutečně k dopravě sloužící i se svým příslušenstvím, jakož i dopravní prostředky po skutečném upotřebení (beze cla) se vracející;
j) proviant lod projíždějících a vyjíždějících;
k) vzorkové kartky a vzorky v ústřižcích a ukázky, jichž může býti upotřebeno jen k tomuto účelu, avšak kromě ukázek tabáku a spotřebin;
l) obaly a schránky, v nichž je zboží zabaleno;
m) zboží vážící méně než 25 g., neb z něhož by při dovozu činilo clo méně než 2 kr.;
n) zboží v úředních skladištích úplně zkažené, které se již k ničemu nehodí;
o) veteš, zjevně již potřebovaná, kterou dostávají osoby nemajetné darem z ciziny, pokud se týče, která osobám takovým se do ciziny zasílá;
p) předměty rolnického obchodu podle celních předpisů neb smluv cla prostého;
q) dobytek, který v pohraničném obchodě dle celních předpisů neb smluv cla prostém vstupuje nebo vystupuje aneb se vrací přes hranici na pastvu, k žíru chlévnímu neb k práci, včetně plodů za pastvy, chlévního žíru neb za práce od něho nabytých a mladého dobytka mezi tím přibylého, dále
r) setba k osetí a hospodářské stroje a pracovní nářadí k dočasné potřebě sloužící; s) vozy na nábytek z tuzemska pocházející, které pro prostý cla návrat z ciziny byly podrobeny řízení s listem průvodním;
t) plody rybolovu, které na rybářských lodích z moře neb z pohraničních vod přivážejí se beze cla domácími rybáři;
u) zboží a předměty, které u některé celnice v zemích koruny Uherské neb v Bosně neb v Hercegovině bylo podrobeno celnímu řízení;
v) vzájemný průvozný obchod mezi terstským svobodným územím se strany jedné a soukromými (účtovacími, uzavřenými) skladišti a starým terstským přístavem se strany druhé přes celní území.
III. Způsob opovědi.
1. Statistická opověď děj se zpravidla písemně, i buď k ní užito formulářů (statistických opovídek) cestou nařizovací předepsaných; místo písemné statistické opovědi budťe při poštovním dovozu a vývozu podány duplikáty písemné celní deklarace;
2. ústní opověď staň se dle cit. prov. nařízení:
a) při pohraničném obchodě, t. j. vzájemném dovozném a vývozném obchodě mezi obyvateli sousedních pohraničních okresů se zbožím a předměty, které jsou určeny k potřebě životní jich neb jich rodin, nebo slouží k jich osobní potřebě, k provozování jich vlastního domácího průmyslu, vlastního selského polního hospodářství neb jejich vlastní maloživnosti, a to pokud jde o zboží, které při dovozu je podrobeno podle tuzemských předpisů dovoznému clu, až do úhrnného množství, z něhož dovozné clo nečiní více 5 zl. ve zlatě, pokud pak jde o věci, které jsou při dovozu prosté cla, až do nákladu na jeden vůz v maximální váze 25 metrických centů. Totéž měřítko platí též pro zboží vyvážené a to dle toho, je-li při dovozu clu podrobeno či cla prosto. Ústní opověď dovolena je však ve shora uvedených případech jen dále tehdy, když se neděje obchod pohraničný poštou neb dopravou nákladu železničného neb podniků plavebních. Vzájemný obchod mezi terstským svobodným územím a pohraničným celním tuzemskem, ježto zde není sousedního cizozemského pohraničního okresu, nepokládá se za pohraničný obchod ve smyslu tohoto nařízení. Proto ústní statistická opověď ve smyslu těchto ustanovení nevztahuje se k tomuto obchodu.
b) Při upravovacím a opravovacím obchodě ku provozování domácího průmyslu neb maloživnosti;
c) při drobném tržním obchodě;
d) při plavbě dříví;
e) při cestujících.
3. Písemné statistické opovědi stanou se u úřadů celních, ohledně vývozu poštou u podávacích úřadů poštovních. Ústní statistická opověď staň se u úřadu celního.
IV. Povinnosť ku statistické opovědi.
1. Statistickou opověď povinen jest učiniti ten, kdo při úřadě celním nebo poštovním podává opověď celní, pokud se týče, kdo za celní vyřízení žádá. Za správnosť a úplnosť statistické opovědi ručí ten, kdo jest povinen ji učiniti.
2. Veřejné dopravní ústavy, pak osoby, jež po živnostensku dovážejí zboží po vodě nebo po suchu, smějí zásilky do celního cizozemska určené toliko tehda ku dopravě přijmouti nebo kdyby teprve za dopravy zvěděly, že zboží do celního cizozemska jest určeno, dále dopraviti, byla-li jim sdělena data ku správné statistické opovědi potřebná a přesvědčí-li se samy, že se tato data dle obsahu svého shodují s listem nákladním a s deklarací celní.
V. Předmět statistické opovědi.
1. Jednotlivá opověď nesmí podávati, než toliko obsah jedné celní deklarace neb nákladního listu ji zastupujícího.
2. Při písemné statistické opovědi užito buď pro každý balík (koli) neb neobalený (volný) kus zásadně zvláštního formuláře.
3. Když by však několik koli v jedné celní deklaraci obsažených nebo několik neobalených kusů záleželo toliko v jednom druhu stejného zboží nebo předmětu (t. j. když by k témuž číslu statistického seznamu zboží náleželo) a při dovozu toliko jednomu příjemci svědčilo, ve vývozu pak od jednoho toliko zasílatele pocházelo, mohou takováto stejnorodá koli neb neobalená zboží býti opověděna jedním formulářem, s tou však výhradou, že pro celý náklad lodní, vozový neb vagonový užiti jest vždy formuláře jednoho.
4. Výjimečně může společná opověď na témž formuláři — a to dle ustanovení cestou nařizovací vydaných — také tehda býti povolena, když by dle zásad svrchu vytčených mělo býti užito několika opovědných formulářů, avšak ve výjimečných případech těchto bude povinnosť poplatková bez ohledu na to říditi se vždy zásadami obecnými.
5. Za zemi původu ohlásí se země. z níž zboží nebo předmět původně pochází. Je-li tato země straně opovídající neznáma, budiž udána země, z jejíhož obchodu zboží nebo předmět pochází a pokud ani to udati nelze, ona země, ve které bylo zboží nebo předmět odevzdáno k dovozu do rak. uherského území celního.
6. Za zemi určení opovězena buď země, pro jejíž spotřebu je určeno zboží nebo předmět.
VI. Řízení.
1. Při písemných statistických opovědích strany odevzdejte opovídací listy celním úřadům (pokud se týče, též jich expositurám), kteřížto úřadové kontrolují, zda se srovnávají s nálezem celním a se statistickým seznamem zboží co do čísla, názvu a množství zboží a předmětů, jakož i údaje obchodu záznamného, srovnají údaje o zemi původu, pokud se týče, určení, jakož i o cestě dopravní, počtu, druhu a označení nákladních kusů, pokud se týče, vozidel s nákladními papíry a jinými pomůckami a opraví, pokud se týče, doplní po případě listy ty. Menší nesprávnosti odstraněny buďte samými úřady celními; při větších věcných a formálních vadách budiž žádáno, by podaný list opovědný byl doplněn nebo by nový byl předložen, jakož i by strana náležitý poplatek za něj zapravila.
2. Při ústní opovědi statistické úřadové celní a expositury neb orgánové stráže finanční přijímají od stran údaje o druhu, množství, původu a určení zboží a předmětů i o dopravní cestě (jednak po zemi a řekách, jednak po moři), přesvědčí se o správnosti opovědi dle potřeby dalšími otázkami a doplní po případě tato data vyšetřováním z úřední povinnosti konaným.
VII. Povinnosť poplatková.
Při každé statistické opovědi platí se k uhražení nákladů úřední statistiky statistický poplatek při písemné opovědi z každého upotřebeného opovědního formuláře nejvýš 6 kr., při opovědi ústní, nehledíc k obsahu jejímu, nejvýše 2 kr. Obnos poplatků v těchto nejvyšších mezích toho kterého času platných bude dle nákladu na úřední statistiku obchodní ohlašován cestou nařizovací. Poplatek za zásilky poštovní smí však býti vyměřen nejvýše 3 krejcary.
3. Poplatek statistický buď zapravován úředními známkami s nápisem »c. k. statistický poplatek.«
4. Statistického poplatku jsou prosty:
a) všeliké zboží a věci, jež nejsou podrobeny povinnosti opovědné;
b) zboží a věci průvozné;
c) zboží a věci, přímo dovážené do zemí koruny Uherské, do Bosny a Hercegoviny, neb z těchto zemí přímo vyvážené, byť i byly při některém c. k. celním úřadě celně opověděny, pokud se týče, vyřízeny.
VIII. Ustanovení trestní.
Nehledíc ku stíhání dle všeob. zákona trestního snad nastupujícímu a neodvisle od něho platí ustanovení tr. z. o přestupcích důchodkových spolu s dodatečnými nařízeními, pokud se pak týče Dalmacie, předpisy o přestupcích celních zákonů platné v těchto případech:
1. Jestliže někdo statistické známky padělá nebo zfalšuje a padělané nebo zfalšované známky někomu přenechá, neb je na jiné některé místo zašle neb jich k zaplacení statistického poplatku užije, neb jestliže někdo známky statistické od jiného padělané neb zfalšované, věda o tom, že jsou padělané nebo zfalšované, na odbyt přijme nebo jinému přenechá neb jich k zaplacení statistického poplatku užije, neb jestliže někdo známek k zapravení statistického poplatku již upotřebených, věda o tom, znova užije;
2. jestliže někdo, nejsa k tomu oprávněn, statistickými známkami obchoduje. Pokuta v případě odst. č. 1 vyměří se pateronásobnou až patnácteronásobnou částkou statistického poplatku zkráceného neb zkrácením ohroženého, avšak nikdy obnosem menším než 5 zl., v případě pak v odst. 2 dotčeném 2 až 50 zlatými. Tyto pokuty pomíjejí, když uplynou 3 roky od té doby, co se přestupek stal.
3. Ti, kteří odpovědni jsou za správnosť a úplnosť statistické opovědi a, kromě případů shora uvedených, jednají proti některému předpisu přítomného zákona nebo proti vykonávacímu o něm nařízení, podrobeni jsou pořádkové pokutě 2 až 50 zl. To platí bezvýjimečně při zasílatelích, ústavech dopravních a povoznících, naproti tomu při obchodnících, průmyslnících a jiných osobách jen potud, pokud jednaly proti svému lepšímu vědění.
4. Porušení předpisu § 6 (převzetí zboží od dopravních podniků bez udání dat k statistické opovědi) tresce se též pokutou pořádkovou 2 až 50 zl. Pokuty pořádkové vyměřuje onen úřad, u něhož se státi má opověď statistická; kde však opověď státi se smí u některého zřízence stráže finanční, celní úřad stanovisku tohoto zřízence nejbližší. Ustanovení, jak pokuty pořádkové mají býti ukládány a dobývány, pak ustanovení o rekursu, o zmírnění a o úplném prominutí jich vyhrazena jsou cestě nařizovací. Peníze z pokut pořádkových plynoucí náležejí fondu, z něhož hrazeny budou náklady úřední statistiky obchodu zahraničného. Pokuty pořádkové promlčují se v jednom roce. O otázce, zda dle tohoto zákona poplatek platiti sluší čili nic, a o výměře jeho, jest řízení před řádnými soudy vyloučeno. Poplatky nezapravené dobývány buďte způsobem, který je předepsán pro dobývání zadržených daní zeměpanských.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Statistika obchodu zahraničného. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 829-834.