K §§ 1. a 4., odst. 1 n. z. ve znění zákona z 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n. Za pracovní, služební a učňovský poměr ve smyslu n. z. lze uznati jen takový dvojstranný poměr smluvní, v němž jako zaměstnavatel jest zúčastněna osoba dle § 4., odst. 1 n. z. kvalifikovaná, t. j. osoba, na jejíž účet jest »provozován podnik nebo hospodářství«. Nezbytný znak, který určuje zaměstnavatele ve smyslu zákona, jest tedy »provozování podniku nebo hospodářství«. Provozování hospodářství již dle svého vlastního významu a zvláště ve spojení, ve kterém je výrazů těchto v zákoně použito (»provozovati podnik nebo hospodářství«) neznamená totéž jako »vésti domácnost«, byť snad v některých případech domácnost byla v tak úzkém spjetí s hospodářstvím výdělečným, že slušelo by ji považovati za článek »provozovaného hospodářství«. Osoby zaměstnané ve služebním poměru v domácnosti nepodléhají tudíž nemocenské pojistné povinnosti. (Nález Nejv. správ. soudu z 2. července 1923, č. 4344/23.)110