Č. 7400.

Jazykové právo: Není porušením jazykového práva strany — příslušnice jazykové menšiny, připojí-li okr. soud na rozsudek doložku vykonatelnosti v jazyce českém razítkem, v jazyce německém rukopisně.
(Nález ze dne 6. září 1928 č. 24056).
Věc: Karel St. v L. proti ministerstvu spravedlnosti o jazykové právo.
Výrok: Stížnost zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 8. června 1926 žádal st-l u okr. soudu v Liberci, aby rozsudek pro zmeškání č. j. ..., vydaný v řeči německé, byl opatřen poznámkou vykonatelnosti, kteréžto žádosti bylo vyhověno tím způsobem, že razítkem byla mu tato poznámka vyznačena v jazyce českém a k dodatečné žádosti jeho byla pak připojena rukopisně i v jazyce německém. — Dohlédací jaz. stížnosti ve smyslu § 7 jaz. zák. podané byly pořadem instancí a posléze nař. rozhodnutím zamítnuty.
O stížnosti uvážil nss takto: Min. sprav. zamítlo dozorčí jaz. stížnost st-lovu podanou ve smyslu § 7 jaz. zák. jako bezdůvodnou proto, že okr. soud, přičiniv na rozsudek k žádosti st-lově doložku vykonatelnosti i v jazyku německém, uspokojil jej tím úplně po stránce jazykové a tvrzení st-lovo, že se tak státi mělo razítkem a nikoli rukopisně, nemá opory v jaz. předpisech.
Stížnost namítá v podstatě, že st-l má zákonný nárok, aby doložka vykonatelnosti byla připojena na rozsudek v jazyce německém razítkem. a nikoliv jen rukopisně, a poukazuje při tom na předpis cís. nař. č. 118/1914 ř. z. Ze stanoviska obou stran se podává, že předmětem kognice nss jest konkrétní otázka, zda okr. soud v Liberci, připojiv na rozsudek doložku vykonatelnosti v jazyce státním razítkem, kdežto v jazyce něm. pouze rukopisně, dotkl se tím nějak subj. jaz. práv st-lových.
Ochrana jaz. práv příslušníků jaz. minorit jest zaručena a podrobně normována v § 2 jaz. zák., který stanoví, že za podmínek v této normě podrobně uvedených dostati se má příslušníkům menšinového jazyka vyřízení nejen v jazyce státním, ale i v jejich jazyce menšinovém. Obsah výhody propůjčené v § 2 jaz. zák. příslušníkům minoritního jazyka tvoří nárok jejich, aby projev úřadu, kterého se jim dostává ve formě vyřízení, byl po stránce jazykové vybaven tak, aby z něho zcela určitě mohli ve svém minoritním jazyce seznati celý obsah vyřízení. Jedině to jest podstatnou náplní nároku ve smyslu § 2 jaz. zák.; forma, v jaké se tak státi má, není v jaz. zák. předepsána.
Posuzuje-li se daný skutkový základ s tohoto právního hlediska, nelze důvodně tvrditi, že okr. soud, opatřiv rozsudek doložkou vykonatelnosti v jazyce německém rukopisně, a nikoli také razítkem s něm. textem, neupravil toto vyřízení po stránce jazykové tak, aby strana mohla ve svém minoritním jazyce seznati, co jest předmětem této doložky, a nelze pak vytýkat nezákonnost, když žal. úřad nař. rozhodnutím tento postup okr. soudu schválil, neboť otázka, v jaké formě doložka vykonatelnosti se má státi, zda razítkem či rukopisně, jest otázkou, jež nemá nic společného s právy a povinnostmi, plynoucími z předpisu § 2 jaz. zák.

Citace:

č. 7400. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 917-918.