Čís. 15347.

K otázce předluženosti pozůstalostního jmění podle druhého odstavce § 68 konk. ř.
(Rozh. ze dne 9. července 1936, R I 777/36.)
Prvý soud vzav za osvědčeno, že pozůstalost jest předlužena,, uvalil na ni k jejímu návrhu konkurs, třebaže dědička Jarmila H-ová prohlásila, že jest ochotna převzíti pozůstalost (jako dědička nebo věřitelka proti zaplacení pozůstalostních dluhů (§§ 1, odst. 3, 68 konk. ř.). Rekursní soud zamítl návrh na uvalení konkursu.
Nejvyšší soud uložil rekursnímu soudu, by o rekursu znovu rozhodl.
Důvody:
Dovolací rekurent nedůvodně vytýká, že rekursní soud pokládá za předpoklad povolení konkursu podle § 68, odstavec 2 konk. ř. čís. 64/31 Sb. z. a n. osvědčení, že dlužník jest neschopen plniti splatné závazky a že jest předlužen; neboť on rozeznává jasně tyto dva důvody vedle sebe a dochází k závěru, že ani jeden, ani druhý osvědčen nebyl. Závěr rekursního soudu, že nebylo osvědčeno, že pozůstalost po Olze Sch. jest neschopna plniti splatné závazky, dovolací rekurent nenapadl a zbývá proto zabývati se jen přezkumem závěru, zda pozůstalost jest předlužena. V tom směru vyslovil rekursní soud právní názor, jenž dovolacím rekurentem rovněž napaden nebyl, že v pozůstalostním řízení se řídí odhad nemovitosti ve smyslu § 102, odstavce 1 nesporného řízení předpisy zákona o dani z obohacení čís. 337/21 Sb. z. a n. a nikoliv odhadním řádem podle vládního nařízení čís. 100/1933 Sb. z. a n., jimž se zjišťuje prodejní hodnota (§§ 17 a 18), tedy skutečná cena domu, která jest jediné pro otázku předlužení rozhodná. Takto zjištěná hodnota prý by byla podle názoru rekursního soudu vyšší nežli hodnota 68.311 Kč zjištěná v pozůstalostním řízení a pohybuje prý se podle tvrzení dědičky Jarmily H. a opatrovníka nezvěstného dědice Kochana Ch. mezi 90 až 100000 Kč. Než pro tento závěr napadený dovolacím rekurentem není dostatečného podkladu, poněvadž z odhadního protokolu soudního neni zřejmé, zdali znalec stanovil obecnou (prodejní) hodnotu podle § 10 zákona čís. 337/21 Sb. z. a n., anebo výnosovou hodnotu podle § 12 téhož zákona. Naopak zase není osvědčeno dopisem Dr. Karla Ch. ze dne 9. října 1935, že prodejní hodnota domu jest nižší nežli hodnota zjištěná v pozůstalostním řízení, ač se tam praví, že místní lékař zajímal se o koupi domu, nabízel však jen 60000 Kč. Neboť jednak se tam dále uvádí, že zůstavitelka a zemřelý její manžel vynaložili na nemovitosti stavební náklad, jenž prý přesahoval 150000 Kč, jednak nelze z ojedinělé nabídky souditi na pravidelnou a v místě obvyklou směnnou hodnotu (§ 305 obč. zák.). Uznala-lí Jarmila H. a Dr. Bohumil H. a opatrovník nezvěstného dědice Kochana Ch. a zmocněnce dědičky Loly K. v pozůstalostním řízení odhadní hodnotu za správnou a přiměřenou obecné hodnotě, týká se uznání to jen pozůstalostního řízení a nikoliv otázky předluženosti v řízení o návrhu na vyhlášení konkursu. Jest proto doplniti řízení výslechem znalce, zda vzal za základ odhadu obecnou (prodejní) hodnotu, a ne-li, aby se vyjádřil, zda obecná (prodejní) hodnota jest vyšší nežli hodnota v pozůstalostním řízení stanovená.

Citace:

Menger Ant.: Neue Staatslehre.. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1904, svazek/ročník 4, s. 362-364.