NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 1

Č. 7897.

Spolkové právo: * Min. vnitru rozhodujíc o odvolání ze zákazu utvořiti spolek podle zák. č. 134/1867 ř. z. nemůže potvrzující výrok opříti o důvody nové, které nebyly ve lhůtě tohoto zák. proponentům sděleny.
(Nález ze dne 23. dubna 1929 č. 8029.)
Věc: Ant. N. a spol. (adv. Dr. Ed. Kalabis z Prahy) proti ministerstvu vnitra (odb. r. Dr. Vikt. Haas) stran utvoření spolku.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozhodnutím z 8. března 1926 odmítla zsp v Praze projednati podle spolk. zák. z 15. listopadu 1867 čís. 134 ř. z. oznámení st-lů, došlé k ní dne 12. února 1926, o utvoření spolku s názvem jednota Proletářské tělovýchovy K. se sídlem na Ž.«
Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání st-lů.
Stížnost vytýká vadnost řízení a nezákonnost. Vadnost spatřuje v tom, že nař. rozhodnutí nezaujalo vůbec stanoviska k námitkám obsaženým v odvolání, nezákonnost pak v tom, že nař. rozhodnutím bylo potvrzeno rozhodnutí zsp-é z důvodů, které v tomto rozhodnutí obsaženy nejsou. Nss shledal stížnost důvodnou.
Mezi stranami jest nesporno, že se zřetelem na obsah stanov spolku st-li projektovaného byla zsp povolána k tomu, aby oznámení o zamýšleném zřízení tohoto spolku projednala podle spol. zák. č. 134/1867 ř. z. jako úřad 1. stolice a po případě vydala zákaz podle tohoto zák. Spor jest o tom, může-li min. vnitra, rozhodujíc jako odvolací stolice (§ 8 spolk. zák.) o zákazu vysloveném zsp-ou, potvrditi tento zákaz z důvodů, že nejsou obsaženy v rozhodnutí 1. stolice, a nechati vývody podaného odvolání bez povšimnutí.
§ 4 odst. 1 cit. spolk. zák. stanoví, že proponenti jsou povinni zamýšlené utvoření spolku, prve než tento vstoupí v činnost, s připojením stanov oznámiti zem. polit. úřadu. Podle § 6 může být utvoření spolku zakázáno, je-li spolek podle svého účelu nebo zařízení nezákonný nebo protiprávní nebo státu nebezpečný. Tento zákaz musí býti vydán do 4 neděl po učiněném oznámení písemně s udáním důvodů. Nebyl-li v této lhůtě zákaz vydán, může spolek podle § 7 svou činnost zahájiti.
Z těchto ustanovení jest patrno, že k utvoření spolku podle zák. čís. 134/1867 se nevyžaduje nějakého povolení úředního, nýbrž že právo státní je omezeno na opatření povahy čistě represivní, t. j. že státní správa může pouze za předpokladů, uvedených v § 6 odst. 1 utvoření spolku zakázati, a že i vydání takového zákazu je vázáno na lhůtu v odst. 2 téhož § stanovenou a na sdělení důvodů, o něž se zákaz opírá. Vychází-li se však z této disposice zákona, že do zmíněné lhůty musí být proponentům spolku sdělen nejen zákaz jeho utvoření sám, nýbrž i jeho důvody, t. j. okolnosti, z nichž úřad čerpá přesvědčení, že by spolek byl podle svého účelu nebo zařízení nezákonný, protiprávní nebo státu nebezpečný, pak je vyloučeno, aby utvoření spolku bylo zakázováno z důvodů, které v oné lhůtě úřadem uplatněny nebyly. Toto pravidlo platí nejen pro úřad, který je k vydání zákazu příslušným v prvé stolici, nýbrž i pro úřad, ke kterému se lze podle § 8 ze zákazu dovolati. Tento úřad je jedině k tomu povolán, aby v případě odvolání zkoumal, zda zákaz tak, jak byl vydán polit. úřadem zem., byl po právu čili nic. Tu však nemůže po uplynutí lhůty v § 6 stanovené sám zjišťovati okolnosti, v nichž shledává, že by se utvoření spolku příčilo ustanovení § 6 odst 1 a nemůže, opíraje se o ně, potvrditi zákaz založený v prvé stolici na důvodech jiných.
Opřel-li tedy žal. úřad v nař. rozhodnutí zákaz utvoření spolku, o který šlo v konkrétním případě, o důvody, na nichž 1. stolice zákaz nezaložila, jednal v rozporu se zákonem. Veden tímto nesprávným právním názorem nerozhodl o vlastním předmětu rekursu, totiž o námitkách, jež st-lé vznesli proti zákazu 1. stolice, ač to bylo jeho zákonnou povinností jako stolice odvolací. Tím způsobil podstatnou vadu řízení, neboť straně bylo znemožněno hájiti se proti zákazu vyslovenému 1. stolicí a nss-u zabráněno, aby v tomto bodě zákaz přezkoumal. Poněvadž tato vada byla způsobena, nesprávným právním názorem žal. úřadu, slušelo zrušiti nař. rozhodnutí v celém rozsahu pro nezákonnost.

Citace:

č. 7897. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 648-649.