Č. 3485.

Administrativní řízení (Slovensko): Rozhodnutí generální paritní komise při Slovenském úřadu práce pro úpravu služebního poměru zaměstnanců zemědělských a v zemědělském průmyslu jest konečným ve všech případech, též pokud jde o útraty řízení.
(Nález ze dne 12. dubna 1924 č. 5873).
Věc: Eduard D. v T. proti ministru čsl. republiky s plnou mocí pro správu Slovenska stran odmítnutí odvolání ve věci útrat řízení před generální paritní komisí pro Slovensko.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím z 5. ledna 1922 potvrdila generální paritní komise při Slovenském úřadu práce pro úpravu služebního poměru zaměstnanců zemědělských a v zemědělském průmyslu rozhodnuti okr. paritní koimsi v T. vydané ve mzdovém sporu mezi st-lem a jeho zemědělskými zaměstnanci a uložila zároveň st-li podle § 10 nař. min. pro Slov. z 24. listopadu 1920 č. 75/20 O. N., aby zaplatil do 8 dnů pod exekucí částku 500 K jakožto náhradu nákladů vzniklých zasedáním gen. paritní komise. Z výnosu gen. paritní komise o nákladech řízení podal st-l odvolání k županu župy Bratislavské, který rozhodnutím z 22. srpna 1922 odmítl jednati o odvolání z důvodů, že z rozhodnutí gen. paritní komise není odvolání vůbec přípustné. Nař. rozhodnutím odmítl žal. úřad odvolání podané z rozhodnutí županova s poukazem na to, že podle § 13 cit. nař. není z rozhodnutí gen. paritní komise odvolání.
Stížnost neshledal nss důvodnou.
Předmětem sporu jest toliko otázka, zdali žal. úřad právem potvrdil v pořadí stolic správních rozhodnutí župana župy bratislavské, kterým bylo jako nepřípustný opravný prostředek odmítnuto odvolání podané st-lem z oné části rozhodnutí gen. paritní komise při Slovenském úřadě práce do úpravy služebního poměru zaměstnanců zemědělských a v zemědělském průmyslu, jež obsahovala výrok o tom, ze st-l jest povinen zaplatiti náklady řízení před zmíněnou komisí.
Podle § 12 nař. min. pro Slov. z 24. listopadu 1920 č. 10609 pres. (vyhlášeného pod č. 75/1920 v Oradných Novinách č. 40 z r. 1920) není z rozhodnutí zmíněné gen. par. komise přípustno odvolání. Tento předpis vylučuje zcela všeobecně odvolání z rozhodnutí zmíněné gen. par. komise, aniž činí rozdíl mezi rozhodnutími, která gen. par. komise v záležitostech přikázaných do její pravomoci (§ 7 cit. nař.) vydá ve věci samé, a mezi rozhodnutím o útratách řízení (§ 10, posl. věta cit. nař.). Jest tedy podle § 12 cit. nař. vyloučeno odvolání z jakýchkoli v rozhodnutí zmíněné gen. par. komise, tedy i z rozhodnutí, jež týkají se útrat řízení před touto komisí.
Opačný názor, který hájí stížnost, že totiž cit. nař. vylučuje odvolání pouze z oněch rozhodnutí gen. par. komise, která týkají se věci samé, nemá v cit. právní normě nejmenší opory.
St-l dovolává se pro svůj názor také toho, že zmíněná gen. par. komise jest podle své povahy rozhodčím soudem a dovozuje pak z této povahy zmíněné komise, že otázku přípustnosti odvolání z oněch výroků této komise, které se týkají nákladů řízení, dlužno posuzovati podle posl. odst. § 776 uh. civ. soud. řádu (zák. čl. I: 1911) a že proto jest z takovýchto výroků zmíněné komise přípustným odvolání k županovi jakožto k úřadu, který, kdyby nebylo zmíněné komise, byl by povolán rozhodovati ve věci samé v II. stolici. St-l však přehlíží, že i kdyby vůbec bylo lze zmíněnou gen. par. komisi pokládati za rozhodčí soud, mohla by ustanovení posl. odst. § 776 cit. zák., jak plyne z ustanovení § 788, přicházeti v úvahu pouze tehdy, kdyby právě positivní právní norma — totiž § 12 svrchu cit. nař. min. pro Slov. — nebyla, jak svrchu bylo dovozeno. vyloučila odvolání také i z oněch výroků gen. par. komise, které se týkají nákladů řízení.
Z těchto úvah plyne tedy, že v daném případě právem odmítl župan jednati o odvolání st-lově podaném z výroku gen. par. komise, který se týkal nákladů řízení před touto komisí. Potvrdil-li pak žal. úřad instančně nař. rozhodnutím toto županovo rozhodnutí, jest jeho výrok v souhlasu se zák.
Byla proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3485. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1042-1044.