Výnosy ministerstva spravedlnosti.Otevírání bezpečných schránek (safes) v řízení pozůstalostním. Některé soudy tvrdí, že, jakmile dědicové sdělili soudu, že projednají pozůstalost sami (§ 29, odst. 3., věta 2 nesp. pat.), nemohou vyslati k otevření bezpečnostní schránky (safesu) notáře jako soudního komisaře a nemají-li možnost, aby úkon ten provedly samy, dávají dědicům svolení k otevření bez splnění podmínek uvedených ve výnosu z 4. listopadu 1922, č. 34 Věst., a místo souhlasu finančního úřadu tam žádaného I spokojují se tím, že strany 10 dní předem uvědomí finanční úřad o tom, kdy dojde k otevření schránky.Tento postup není správný. Finanční úřad nemůže býti donucen, aby se účastnil otevření schránky v čas jemu určený. Vyslání notáře jako soudního pomocného orgánu k tomuto úkonu je povahy samostatné, může k němu dojíti i tam, kde soud projednává pozůstalost sám, a není v žádném odporu s tím, že notář, jakmile dědicové prohlásí, že budou projednávati pozůstalost sami, není oprávněn v projednání pozůstalosti jako soudní komisař pokračovati. Soud je ovšem oprávněn na místo notáře tímto úkonem pověřiti důvěryhodného soudního úředníka (viz předposlední odstavec výnosu č. 34/1922). (Č. 47339/34.)(Věstník min. sprav., ročník XVII. (1935), čís. 2, str. 20.)