NPD documents search: Váž. tr., 3 (1921)

Čís. 2312.

Domáhati se zrušení smlouvy pro zkrácení přes polovinu ceny obecné není možno, nelze-li vzhledem k okolnostem případu již obnoviti předešlý stav.
(Rozh. ze dne 21. února 1923, Rv I 762/22.)
Smlouvou ze dne 12. února 1919 prodala žalobkyně (vdova po zubním techniku) žalovanému zubnímu lékaři inventář i materiál zubolékařský za 8600 K a vzdala se za dalších 22000 K práva k výkonu živnosti zubotechnické, jež jí dle §u 56 živn. řádu příslušelo. V roce 1922 domáhala se prodatelka zrušení oné smlouvy pro zkrácení přes polovinu obecné ceny. Oba nižší soudу žalobu zamítly, odvolací soud mimo jiné z těchto důvodů: Dle §u 934 obč. zák. má žádost poškozeného směrovati k tomu, by smlouva byla zrušena a původní stav byl obnoven; předpokládá tedy § 934 obč. zák., by dřívější stav bylo možno obnoviti, a nelze tuto obnovu nahraditi pozdějším požadováním interese dle §u 368 ex. ř. Možnost poskytnutá druhému smluvníku, by právní jednání zachoval v platnosti tím, že nahradí, co se nedostává na obecnou cenu, nemůže vyloučiti předpoklad, že uvedení ve stav předešlý musí bytí možným. Žalobkyně sama přiznává, že žalovaný materiál již zpracoval, z čehož jest zjevno, že předešlý stav nelze již obnoviti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl mimo jiné v
důvodech:
Dle zásady §u 934 obč. zák. může strana, jež byla zkrácena nad polovici ceny, žádati za zrušení smlouvy a za obnovení dřívějšího stavu. Tento právní prostředek není tedy přípustným, je-li obnovení dřívějšího stavu (jako na př. v tomto případě) již dle povahy věci vyloučeno. Že se § 935 obč. zák. o tom nezmiňuje, nevadí, neboť tento § uvádí pouze případy, ve kterých právní prostředek dle §u 934 obč. zák. je vyloučen, ačkoliv zde jsou jeho podstatné náležitosti, t. j. zkrácení nad polovici ceny a možnost, že se obnoví dřívější stav. V tomto případě jest zřejmo z přednesu žalobkyně, že nelze obnoviti dřívější stav, t. j. stav v době uzavření sporné smlouvy ze dne 12. února 1919, neboť žalobkyně nemůže odvolati své prohlášení, že se vzdává koncese zubního technika na dobu od 1. ledna 1919 do 1. ledna 1923 se zpětnou působností a žalovaný není s to, by odčinil svou dosavadní činnost na základě smlouvy ze dne 12. února 1919. Jinak poukazuje se dovolatelka v tomto směru na správné důvody odvolacího soudu.

Citace:

Čís. 2312. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 320-321.