NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Řízení rozkazní
(v právu trestním).
I. Pojem.
Řízení rozkazní je mimořádné řízení trestní před soudy okresními pro přestupky, jehož podstata záleží v tom, že soud okresní vynese na základě zvláště věrohodného udání hned rozkaz trestní, který pak zastupuje rozsudek a právní moci nabude, jestliže obviněný sám během určité doby nežádá za zavedení řádného řízení.
II. Podmínky, za kterých se řízení toto připouští, jsou tyto:
a) obviněný musí se nalézati na svobodě;
b) udání musí spočívati na vlastním služebním seznání veřejného (ať státního ať obecního) úřadu neb osob v § 68 tr. z. jmenovaných (nebo zvláštními zákony jim na roveň postavených);
c) obvinění musí se týkati přestupku, který náleží před soud okresní a který se tresce vězením nejvýše jednoho měsíce neb trestem peněžitým;
d) soudce nesmí uložiti trest vyšší, než trest vězení nejvýše 3 dnů nebo trest peněžitý nejvýše 15 zl. Za těchto podmínek může soudce, nemá-li žádných pochybností o vině obviněného, k návrhu funkcionáře státního zastupitelství bez dalšího řízení, trest rozkazem vyměřiti. V rozkazu tomto musí však výslovně býti podotknuto, že může odsouzený do 8 dnů svůj odpor proti rozkazu u soudu okresního ohlásiti a zároveň důkazy k obraně jeho sloužící uvésti, jinak že rozkaz právní moci nabude a proti němu bude vykonán (§ 461 tr. ř.).
III. Odpor.
Byl-li podán proti rozkazu odpor, zavede se řízení řádné, ve kterém může býti nalezeno i na trest přísnější, neboť není odpor prostředkem opravným ve vlastním smyslu a nelze tudíž užiti analogicky ustanovení daných o stížnosti zmatečné, odvolání neb žádosti za obnovu řízení ve prospěch obviněného podaných (§§ 290, 359, 477 tr. ř.), jež jsou výminkami z pravidla, že soudce vždy jen dle svého volného přesvědčení rozhoduje. Nebyl-li odpor podán, nepřísluší proti rozkazu trestnímu žádný prostředek opravný, může však býti povoleno vrácení ve stav předešlý, byla-li lhůta ku podání odporu bez viny zmeškána (§ 462 tr. ř.).
IV. Dle § 23 zák. ze dne 16. ledna 1896 č. 89 ř. z. (zákon o obchodě potravinami a některými předměty užitnými, jenž platnosti nabyl v 6 měsících po svém vyhlášení a jímž zrušeny zejména §§ 403 až 408 tr. z. ze dne 27. května 1852 č. 117 ř. z. (arg. § 32 cit. z.) může soudce za jistých podmínek k návrhu úředníka, jemuž svěřeny jsou funkce státního zástupce, uložiti trest bez předchozího řízení trestním rozkazem. Podmínky ty jsou:
1. že orgánové dozorčí oznámili závadu na základě předpisů § 5 odst. 2, 3, 4 zák. Dozorčími orgány jsou:
a) orgánové úřadů politických (též magistrátů), zejména zeměpanští lékařové okresní;
b) orgánové sborů samosprávných zemským zákonodárstvím k tomu určení. Též vláda může si zříditi (vyžádavši si však dobrozdání sněmu) k výkonu své zákonné působnosti zvláštní zeměpanské orgány dozorčí, jež podléhají politickému úřadu zemskému. Rovněž zkušební ústavy státní a ústavy korporacemi samosprávnými zřízené a státem schválené mohou svými orgány vykonávati oprávnění dozorčím orgánům zák. cit. propůjčená, přiberouce po případě orgány dozorčí. Orgány uvedené rovná pak zákon znalcům dle § 119 tr. ř. u soudu zřízeným (§§ 2, 25, 26, 30 zák. z 1896; ostatně viz čl. Falšování potravin a Potraviny);
2. že oznámení dozorčích orgánů spočívá na vlastním služebním pozorování neb že předloží se listinné osvědčení v § 30 jmenované;
3. že jde o přestupek a soudce chce uložiti trest vězení nejvýše do jednoho týdne nebo peněžitou pokutu nejvýše do 50 zl. Trestním rozkazem může býti též vyřčeno propadnutí zabaveného zboží. Ostatně platí ohledně trestních rozkazů předpisy §§ 461 a 462 tr. ř.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Řízení rozkazní (v právu trestním). Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 338-339.