NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 2

Čís. 17101.

Není-li to ve stanovách výdělkových a hospodářských společenstev (zák. č. 70/1873 ř. z.), jejichž činnost záleží také v pronajímání bytů ve vlastních domech svým členům, zakázáno, jsou platné pronájmy obchodních a živnostenských místností osobě, která není členkou, pokud nebylo o nich před 31. květnem 1935 pravoplatně rozhodnuto, že jsou neplatné.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1938, Rv I 3375/37.)
Proti žalobě, kterou se žalující společenstvo »S., obecně prospěšné stavební družstvo pro stavbu dělnických a úřednických domků v B.«, na žalovaném domáhalo zaplacení dlužného nájemného 7211 Kč s přísl., namítl žalovaný mimo jiné, že nájemní smlouva není platná, ježto byla uzavřena proti stanovám, které zakazují sjednává ti nájemní smlouvy s nečleny družstva, a že žalovaný není a nebyl členem družstva. Soud prvé stolice uznal podle žaloby, kdežto odvolací soud ji zamítl.
Nejvyšší soud uložil dovolacímu soudu další jednání a nové rozhodnutí.
Důvody:
Odvolací soud zamítl žalobu, vycházeje z názoru, že nájemní smlouva, z níž se žaluje, uzavřená v roce 1931 žalujícím bytovým družstvem s žalovaným, který nebyl jeho členem, odporuje ustanovení § 1 zákona č. 70/1873 ř. z. i stanovám žalujícího družstva a že je proto hledíc na ustanovení § 879 obč. zák. nicotná. Dovolatel tento právní názor potírá. Není v souzeném případě třeba činiti vývody z § 1 zák. č. 70/1873 ř. z., ježto podle § 3 vlád. nař. z 18. května 1935, č. 116 Sb. z. a n. výdělková a hospodářská družstva zřízená podle zák. č. 70/1873 ř. z., jejichž činnost záleží také v pronajímání bytů ve vlastních domech členům, jsou oprávněna krámy, živnostenské provozovny, skladiště, ateliery, garáže, obchodní písárny a podobné místnosti, jež nejsou určeny pro bývání, pronajímati komukoliv a podle § 6 uved. vlád. nař. se dosavadní omezení činnosti takových společenstev nedotýkají platnosti právních jednání uzavřených mezi jinými do dne účinnosti řečeného nařízeni, t. j. do dne 31. května 1935, pokud nebylo před tímto dnem pravoplatně rozhodnuto, že jsou neplatná. Podle § 4, odst. 1, dotč. vl. nař. smějí ovšem takováto společenstva rozšiřovati svou hlavní činnost na toho, kdo není jejich členem, jen potud, pokud to není v rozporu s ustanoveními jejich stanov, avšak stanovy žalujícího družstva, třebas podle jejich § 1 jest účelem družstva, aby svým členům opatřovalo levné a zdravé byty a malé provozovny, neobsahují nikde zákaz pronajímati vedle toho malé provozovny též nečlenům a nelze proto říci, že by byl pronájem obchodních a živnostenských místností žalujícím družstvem nečlenovi v rozporu s těmito stanovami. Z hořejších úvah jde najevo, že pronájem hostinských místností s příslušenstvím žalujícím družstvem žalovanému není neplatný nebo dokonce nicotný jen proto, že žalovaný není členem vzpomenutého družstva.
Dovolací soud nemohl však rozhodnouti ihned ve věci samé, poněvadž odvolací soud, vycházeje z nesprávného právního názoru o neplatnosti nájemní smlouvy ujednané mezi spornými stranami, nezabýval se ostatními vývody, které žalovaný v odvolání uplatňoval. Bylo proto rozhodnouti, jak nahoře.

Citace:

č. 17101. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1121-1122.