Právní prakse, měsíčník československých právníků , 1 (1936-37). Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 320 s.
Authors:

Z právní prakse


Poslední změny v čsl. devisových předpisech.


A. Důsledky měnové novely čís. 262/1936.


1. Nové měnové parity po devalvaci.

Vládní nařízení ze dne 10. října 1936, čís. 263 Sb. z. a n. stanovilo na základě zmocnění odst. 2 § 1 zákona z téhož dne čís. 262 Sb. z. a n. zlatý obsah čsl. měnové jednotky na 31.21 mg ryzího zlata. Na této úrovni jsou nové parity (případně zlaté parity) různých měn vůči československé koruně tyto:

americký dolar ....................................28.4739
anglická libra ......................................139.8014
egyptská libra .....................................143.386
francouzský frank ................................. 132.6498
švýcarský frank ....................................648.8305
belgy ...................................................482.64
holandské zlaté......................................1521.90
italské liry ............................................149.856
polské zloté...........................................540.82
gdaňské zlaté ........................................540.82
švédské koruny ......................................721.05
dánské koruny .......................................624.15
norské koruny .......................................702.525
estonské koruny.....................................766.035
litevské lity............................................482.089
dináry jihoslov........................................66.0768
bulharské leva ......................................34.8272
rumunské lei..........................................28.8369
(bez val. premie 38%)
rak. šilinky (+28%).................................534.945
maď. pengö............................................843.191
řecké drachmy........................................25.6144
2.

Přechodná devisová opatření v době devalvace.


Příprava měnové novely č. 262/ 1936 byla zajištěna přechodným uzavřením Pražské devisové bursy od 5. do 9. října. Dne 10. října, kdy vstoupila v platnost nová měnová ustanovení, byla devisová bursa znovu otevřena.
Obdobně s uzávěrkou devisové bursy byly sistovány dne 5. října platební clearingy, aby se vyloučila různost přepočtů čsl. koruny, na niž zpravidla tyto clearingy znějí, při výplatách protihodnoty clearingovým věřitelům. Veškeré clearingy byly opět otevřeny dne 10. října 1936. V platebním styku s Tureckem a Řeckem jsou současně v běhu určitá jednání, jež mají platný clearingový systém přizpůsobiti tamním novým měnovým opatřením. Též ve styku s Jugoslávií se projednávají některé nové technické podrobnosti clearingu.
Současně s uzavřením bursy bylo zastaveno i poskytování lombardních úvěrů z clearingových pohledávek. Měnovou novelou ze dne 10. října dán byl československým vývozcům do všech států, tedy i do států clearingových, nový ziskový popud, který by však ve styku s clearingovými zeměmi vyústil v další zablokování těchto platebních styků, kde již toho času stávají značné nelikvidní špičky. Zastavení lombardních úvěrů pro clearingové pohledávky má býti jedním z opatření, jež uvede toto možné risiko na pravou míru, aby vývozcům postavilo před oči nutnost usilovné snahy o současné zvýšení dovozu z clearingových zemí resp., aby je upamatovalo, že vývoz do clearingových zemí může se díti jedině v rámci dosažitelného dovozu. Na příslušných místech se pracuje na modalitách, jimiž se má řešiti problém vývozu do clearingových zemí, zostřený nynější devalvací.
B. Výkup rumunské clearingové špičky.
Jednáním mezi oběma cedulovými bankami umožněna byla čsl. věřitelům, kteří mají v Rumunsku t. zv. »lei interní«, t. j. pohledávky, pro něž není dostatečných dokladů, anebo jež jsou vůbec bez dokladů, které jinak vyžaduje Rumunská Národní banka ku povolení transferu, aby jich bylo použito k výkupné akci vedené zdejší Zemskou bankou. Přepočítací kurs stanoven byl dle oficielní parity obou měn s valutární přirážkou 38%, t. j. při kursu 1 Kč = cca 5.70 Lei. Z takto zjiště- né protihodnoty v Kč provádí se v Československu výkup se srážkou 25%.
Po předběžném propočtu prostředků, jež se sešly na výkupní akci ze všech připuštěných pohledávek se zjistilo, že bude možno při konečném proúčtování poskytnouti určitou bonifikaci oněm věřitelům, jichž pohledávky měly býti přebírány při 20% srážce, t. j. pohledávky na leiovém clearingu starých pohledávek u Rumunské Národní banky a pohledávky na provisorním sběrném účtě filiálky Anglo-československé a Pražské úvěrní banky v Bukurešti (srážka 25%). Těmto věřitelům se vyplácí protihodnota pouze po srážce 23% (sleva 2%) a věřitelům leiových clearingových pohledávek po srážce pouze 19% (sleva 1%). Není vyloučeno, že oběma skupinám dostane se ještě určité bonifikace při konečném proúčtování.
Lhůta pro celou výkupní akci, stanovená původně do 19. září t. r. byla prodloužena až do odvolání, aby se usnadnilo též majitelům pohledávek t. zv. »lei interní« nově přihlásiti je k výkupní akci a dáti si je složii! přímo u Anglo-československé a Pražské úvěrní banky, filiálky v Bukurešti.
C. Povolovací režim pro suroviny.
Vyhláškou ministra financí ze dne 1. září 1936, č. j. 8017 Nb/36 byl rozšířen seznam zboží podléhajícího devisovému osvědčení devisové komise při ministerstvu financí. Na podnět Národní banky Československé byly předpisy této vyhlášky zmírněny potud, že interními instrukcemi devisové komise bylo na počátku měsíce října stanoveno, že veškeré docházející žádosti z tohoto titulu budou vyřizovány naprosto liberálně. Tímto vyšlo se velmi vstříc požadavku průmyslu, žádajícího o uvolnění surovin z řízení u devisové komise. Současně pracuje zvláštní meziministerská komise na revisi celních položek zařazených v řízení povolovacím u ministerstva obchodu a u devisové komise při ministerstvu financí s tím, aby podstatně omezila rozsah obou těchto forem povolovacího řízení. Tato snaha vyplývá ze světové tendence, jež doprovázela devalvaci zemí zlatého bloku, aby současně s uvolněním obchodní vázanosti dostalo se mezinárodnímu obchodu větší volnosti a pomohlo se tak světovému hospodářskému vývoji.
D. Zrušení kompensačních příplatků u Istcambi.
Italský Národní ústav devisový oznámil Národní bance Československé, že ve styku s Československem zrušují se kompensační příplatky, jež byly vybírány tímto ústavem od italských dovozců čsl. zboží (ve výši 20%) a z kterýchžto hotovostí byli podporováni italští vývozci do Československa kompensační prémií ve výši 15%. Tím dostává se Československo, jakož i ostatní státy evropské, vůči nimž tento oficielní kompensační systém byl prováděn, na stejnou úroveň se státy, jež uzavřely s Itálií obchodní úmluvy v době sankční a měly v tomto směru kalkulační náskok.
Horna.
Citace:
Poslední změny v čsl. devizových předpisech. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 86-87.