Čís. 9393.Je-li při uplatňování vzájemné pohledávky započtením třeba vyúčtování, jest je provésti ve sporu, v němž bylo započtení uplatněno.(Rozh. ze dne 21. listopadu 1929, Rv 1 1774/28.)Oba nižší soudy přiznaly žalobci zažalovaný peníz, majíce za to, že vzájemné pohledávky, namítané žalovaným k započtení, se nehodí k započtení.Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.Důvody: Nižší stolice mají mylně za to, že, když jest potřebí vzájemného vyúčtování, by se ukázalo, zda a pokud existuje vzájemná pohledávka žalovaného k započtení namítaná, nehodí se tato pohledávka k započtení, dokud nebudou oběma stranami složeny účty, neboť prý tento vzájemný poměr mezi stranami musí býti napřed vyřízen a teprv kladný výsledek může býti zužitkován, do té doby že jest vzájemná pohledávka nelikvidní a nezpůsobilá k započtení. Avšak ono žádané vyúčtování musí se provésti právě ve sporu, v němž se započtení namítá, neboť platný civilní soudní řád připouští každou jakoukoli stejnorodou pohledávku k započtení, ať pochází z jakéhokoli poměru a ať předpokládá vyúčtování sebe složitější a obtížnější, a připouští jen, by žalobní pohledávka nebyla v uplatňování zdržována, vynésti o ní rozsudek dílčí, není-li započítávaná pohledávka s ní zrovna v právní souvislosti (§ 391 c. ř. s.). Nižší stolice však místo by se byly podle předpisu platného zákona zachovaly, nakládají s věcí tak, jako by byl ještě t. zv. účetní proces podle § 109 a násl. Josefínského soudního řádu, kde tomu skutečně tak bylo. Ovšem bude třeba vzíti z úřadu (§ 240 třetí odstavec c. ř. s.) na přetřes otázku, zda a pokud předmět námitky započtení nebude totožným s předmětem žalob mezí týmiž stranami Ck 7 303/27, Ck Va 10/27 a Ck Va 13/27, zvláště s předmětem prvé žaloby, kde žalovaný žaluje za vedení hospodářství 45000 Kč, kdežto podle jeho žalobní odpovědi v tomto sporu jde rovněž o jeho nároky z vedení hospodářství (viz plenární usnesení čís. 7905 sb. n. s.).