NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

Čís. 5824.

Není-li zlomyslné poškození cizího majetku uvnitř rodiny kvalifikováno jako zločin, je přestupkem podle § 525 tr. zák.; přestupek ten se stíhá žalobou soubornou.
(Rozh. ze dne 12. února 1937, Zm II 19/37.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací z podnětu zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem těžkého poškození na těle podle § 153 tr. z., přestupkem lehkého poškození na těle podle § 411 tr. z. a přestupkem zlomyslného poškození cizího majetku podle § 468 tr. z., zrušil podle § 290 tr. ř., uvedený rozsudek ve výroku, jímž byl obžalovaný uznán vinným přestupkem zlomyslného poškození cizího majetku podle § 468 tr. z., a zprostil obžalovaného podle § 259, čís. 1 tr. ř. obžaloby, že rozbiv hrnce svých rodičů zlomyslně poškodil cizí majetek, při čemž vzešlá škoda nepřesahovala 2000 Kč, a že se tím dopustil přestupku zlomyslného poškození cizího majetku podle § 468 tr. z.
Z důvodů:
Přezkoumávaje z podnětu této zmateční stížnosti spisy, přesvědčil se nejvyšší soud jako soud zrušovací, že bylo na újmu obžalovaného nesprávně použito trestního zákona.
Nalézací soud totiž zjistil, že obžalovaný rozbil svým rodičům, s nimiž žil ve společné domácnosti, úmyslně jeden hrnec v ceně 15 Kč. Že rozbil více hrnců, jak mu klade za vinu obžaloba, nevzal nalézací soud za prokázáno.
Neprávem shledal nalézací soud v tomto jednání obžalovaného skutkovou podstatu přestupku podle § 468 tr. z.
Z rozsudkových zjištění vysvítá, že se souzený skutek stal uvnitř rodiny a že jím byly dotčeny jen zájmy členů rodiny a nikoli též zájmy osob cizích mimo rodinný kruh. Případ vyšel z rodiny na veřejnost jen tím, že se otec obžalovaného jakožto hlava rodiny domáhal zákroku státního zastupitelství a tím i trestního soudu. Ježto pak ustanovení § 525 tr. z. jako hrubší nemravnosti mezi příbuznými uvádí krádeže a zpronevěry jen příkladmo a k nim náleží též zlomyslné poškození cizího majetku, pokud není kvalifikováno jako zločin (viz rozh. čís. 3269 Sb. n. s., čís. 1072 a 2011 vid. sb., Altmann, I., str. 1026, 1030), spadá čin, jímž obžalovaný poškodil hrnec rodičů uvnitř rodiny, pod skutkovou podstatu přestupku § 525 tr. z.; přestupek ten se stíhá, pokud čin žádostí oprávněné osoby vychází z rodiny a tím z oboru kázně domácí na veřejnost, výlučně žalobou soukromou (rozh. čís. 3269 Sb. n. s., čís. 1072, 4096 vid. sb., Altmann, I., str. 1033).
Byl-li však souzený čin stíhán žalobou veřejnou na místě soukromé žaloby rodičů, již zejména nelze spatřovali v žádosti otcově na státní zastupitelství (§ 46, odst. 1 tr. ř.), je rozsudek stižen hmotněprávním zmatkem podle čís. 9 c) § 281 tr. ř., k němuž bylo podle ustanovení § 290 tr. ř. přihlédnouti z povinnosti úřední, jako kdyby byl obžalovaným býval uplatňován.

Citace:

čís. 5824. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 106-107.