Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:

Originelní podvody v biografech.


(Zemský trestní soud v Praze.)


V šatnách biografů používá se většinou skladových bloků, které jsou tištěny ve velkých nákladech a lze je v drobném prodeji koupiti u každého většího papírníka. Jsou v různých barvách, ale stejného formátu a stejného tisku, a těchto poznatků znamenitě využitkovali dva prohnaní darebové, Josef Lisý, 26letý zámečník z Libšic, a 25letý rovněž z Libšic pocházející pomocný dělník Ant. Hauer. Vynálezcem je vlastně jen Lisý, který objev svěřil Hauerovi proto, poněvadž sám nemohl dost dobře podvody provádět a hledal proto společníka. Lisý opatřil si útržkové bloky různých barev s čísly, vyzvěděl vždy, která barva bloků v určitém biografu určitého dne je používána a pak u šatny té předložil nepravý útržek z vlastního bloku. Tím způsobem podařilo se mu, že skutečně oklamal o různé části obleků osoby, mající šatny na starosti; správy biografů musily ovšem vzniklou škodu nahraditi a pak pozdě litovaly, že z nemístné šetrnosti nepořídily si bloky s vlastní, vtištěnou již firmou.
Svůj vynález vyzkoušel Lisý nejprve v biografu Invalidů na Poříčí dne 15. října, kde se mu hned napoprvé podařilo popsaným způsobem vylákati kabát a klobouk Václava Mináříka a zimník Ant. Freunda. Byl to lov výnosný, neboť věci ty měly cenu přes 2000 Kč.
Druhý podvod provedl již ve společnosti Ant. Hauera pět dní na to v Lido-Bio. A výnos byl také slušný, neboť se do jejich majetku dostaly svršky v ceně 3400 Kč. Poškozen byl herec Váňa, paní Kounová a sl. Pokorná.
Čtyři dny dělali oba společníci dobrotu, ale 24. října zkoušeli opět štěstí, tentokráte na Vinohradech v Bio Koubek. Opět s úspěchem, neboť převedli na sebe 3 kabáty a 3 klobouky Josefa Lepšího, Ant. Krátka a Stan. Šetele. Odhadnuto to bylo na 1440 Kč.
Příští lov podařil se jim na Smíchově v Bio Maják; zde však byli skromnější, neboť si vyzdvihli toliko zimník a klobouk Matěje Soukupa v ceně 1000 Kč.
To ovšem nestálo ani za to a proto hned příštího dne zašli do biografu „Rokoko“ v Nuslích, odkud odcházeli s kabátem Frant. Pachty v ceně 870 Kč a se svetrem Bl. Neufussové v ceně 150 Kč.
Poslední říjen zasvětili odpočinku a počali pracovati až v neděli 1. listopadu, o svátek Všech svatých, kdy v biografu Slepců v Žižkově hráli samé truchlohry, že i šatnářka Anežka Táborská pro pláč neviděla na oči a svěřila šatnu svému synovi. K tomu přišel Lisý mezi představením a prohlásiv, že by mu to utrhlo srdce, kdyby se měl dále koukat na to smutné představení, žádal za vydání „svých“ věcí, aby mohl odejít. Předložil příslušný útržek a dostal tak plášť, klobouk, rukavice a knihu Františka Janduse, vše v ceně 700 Kč.
S jídlem roste chuť a tak hned příštího dne vydali se oba společníci do Bio Sokol v Karlíně. Ale míra jejich hříchů byla dovršena. Tam nepochodili, neboť bloky tohoto biografu opatřeny jsou firmou. A tak místo kožichů, na které si „dělali zuby“, musili si po příchodu stráže vytáhnouti hezky z kapes své skládací čepičky a putovati na policii a odtud k soudu, kde již zůstali ve vazbě, aby s jinými podnikavými obžalovanými spoluzahájili dne 2. ledna první líčení v novém roce před senátem vrch. rady Pudila. Pan státní zástupce Ota Trost zle se na ně mračil nejen jako návštěvník biografů, ale i proto, že pomáhali přetahovat „anglickou sobotu“ až do půl 5. hod. odpolední.
Oba obžalovaní dostali také na jeho přímluvu pěkný novoroční dárek: Hauer dvanáct měsíců, Lisý patnáct měsíců, o tři měsíce víc, než jeho společník Hauer; ty tři měsíce jako zvláštní prémii za originální vynález.
—ff—
Citace:
Originelní podvody v biografech. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 2., s. 23-24.