Čís. 14952.
Předpis § 76 j. n. nepřekáží ujednání stran v otázce místní příslušností soudu o žalobě o rozluku manželství.
Žalovaný nenamítnuv místní nepříslušnost, podrobil se dovolanému soudu.
(Rozh. ze dne 13. února 1936, Rv I 2084/35.)
Nižší soudy uznaly k žalobě manželky žalovaného na rozluku manželství z viny žalovaného. Otázkou příslušnosti prvého soudu k projednání sporu se nezabývaly, ač prvý soud nebyl příslušný podle § 76 j. n., ani podle § 100 j. n. Námitka nepříslušnosti prvého soudu byla vznesena až v dovoláni.
V otázce, o niž tu jde, uvedl nejvyšší soud, nevyhověv dovolání, v
důvodech:
Rozlukové řízení jest sice ovládáno zásadou vyšetřovací (rozh. čís. 4686, 11731 Sb. n. s.), jak ,vyplývá z ustanovení § 13 posl. odst. zák. ze dne 22. května 1919, čís. 320 Sb. z. a n. a § 10 nař. min. sprav, ze dne 9. prosince 1897 čís. 283 ř. z., ale tato zásada vztahuje se, jak patrno z §§ 10 a 12 nař. čís. 283/97, pouze k rozlukovým důvodům, nikoliv i k otázce místní příslušnosti dovolaného, jinak věcně příslušného soudu. Námitka místní nepříslušnosti nebyla před nižšími stolicemi vznesena, nižší soudy o ní také nerozhodly a není tu proto výroku soudu druhé stolice, jenž by po rozumu § 528 odst. 1 c. ř. s. ve znění čl. I. bodu 5. zákona ze dne 11. prosince 1934 č. 251 Sb. z. a n. vůbec vylučoval, aby tato otázka před dovolacím soudem byla nadhozena. Sudiště podle § 76 j. n. jest ovšem označené jako výlučné, nebylo však stanoveno z veřejných ohledů a nepřekáží proto ujednání stran v otázce místní příslušnosti, pokud řízení bylo zahájeno k žalobě té které strany (prorogace jest na příklad vyloučena v řízení o neplatnosti manželství). Procesní soud nebyl sice v době podání žaloby místně příslušný, a to ani podle § 76 j. n., ani podle § 100 j. n. ve znění tenkráte platném; ale žalovaný nenamítnuv místní nepříslušnost tohoto soudu, podrobil se podle § 104 posl. odst. j. n. tomuto soudu a nemůže proto již jeho nepříslušnost uplatňovati.