Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 5 (1924). Praha: Ministerstvo sociální péče, 620 s.
Authors:

K §§ 67. a 69. n. z.

Trestní řízení policejní spočívá jako administrativní řízení vůbec na všeobecné zásadě oficiality a důsledkem toho na základě zjištění materielní pravdy z moci úřední a může býti řízení to zavedeno bez návrhu a zákroku strany. V řízení tom svěřeno jest podle platného právního řádu hájení veřejného zájmu na potrestání za činy nebo opominutí z moci úřední stihatelné úřadu trestnímu samému a jest zůstaveno volné úvaze jeho, aby, oceniv výsledek provedeného trestního řízení zejména procesní sílu provedených důkazů a skutečností, svědčících pro vinu i proti ní, vynesl nález buď osvobozující anebo odsuzující. Institut veřejného žalobce policejní trestní řízení nezná. Okresní nemocenské pokladně nepřísluší v řízení tom postavení strany, a to ani jako zástupce veřejných zájmů, ani jako žalobce nebo soukromého účastníka, neboť není právní normy, která by jí postavení takové přiznávala. Okresní nemocenská pokladna má pouhé postavení oznamovatele přestupků nemocenského zákona, které mají býti stíhány cestou policejně trestní. Nemá-li ale nemocenská pokladna postavení strany v uvedeném řízení, pak nemůže si stěžovati k nejvyššímu správnímu soudu do konečného výroku o vině a trestu vysloveného v pořadu stolic správních, a
109 jest tudíž taková stížnost v tomto směru pro nedostatek legitimace nepřípustnou.
(Nález nejv. správ. soudu z 25. října 1923, č. 17647/23.)
Citace:
K §§ 67. a 69. n. z.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1924, svazek/ročník 5, s. 125-126.