4. sjezd německých právníků Československa.

Za účasti několika set praktiků i zástupců vědy z republiky i z ciziny konal se ve dnech 18.—20. května 1929 4. sjezd něm. právníků v Teplicích-Šanově. Pozoruhodny jsou výsledky práce jednotlivých sekcí, vrcholící v přijetí směrnic pro zákonnou úpravu probíraných otázek.
První sekce zabývala se předně otázkou ručení státu za škody způsobené jeho orgány na základě dobrozdání vl. r. v. v. M. Weise (Praha). Stát má ručiti za škody způsobené zaviněním jeho orgánů, případně jejich nepříčetností. Při škodách způsobených při vojenských cvičeních doporučuje se ručení státu i za škody vzniklé z přirozené povahy vojenských zařízení, třebas bez zavinění vojenských orgánů. V tomto směru rozšířen návrh dobrozdání podle návrhu referenta just. rady Th. Kippa (Berlín), jakož i tím, že stejná ručební povinnost má stíhati i jiné veřejnoprávní svazky. Regres proti svým orgánům měl by stát jenom v případě jejich hrubého zavinění.
Dále probírána v sekci podle dobrozdání Dr. Fr. Rumpfa a Dr. Ing. Siegela (Berlín) otázka, pokud se doporučuje kodifikace práva o elektřině a vzhledem к rychlému vývoji a neustálým technickým změnám doporučeno neupravovati tento právní obor podrobnými normami, nýbrž nanejvýše elastickými normami všebecného obsahu za ponechání širokého pole praksi při jejich používání.
Na poli veřejnoprávním doporučila sekce nevázati budování elektráren na koncese, nýbrž ponechati to volné dohodě stran. Za to třeba rozšířiti pojem všeužitečnosti na všechny podniky zavázané k nepřetržitému provozu a připojování pro určitý obvod а k pevným cenám, jakož i dáti jim právo na vyvlastnění. Dále se doporučuje zřízení technické rady u zemských úřadů pro veřejnoprávní otázky elektrisace, a to za účasti odběratelů proudu. O této otázce referoval univ. prof. Kafka (Praha).
Druhá sekce projednávala předně otázku zvláštního postavení politických zločinců podle dobrozdání vicepres. vrch. s. v. v. Sandmanna (Praha). Doporučena zákonná definice pojmu politický zločin a zavedení zvláštního druhu trestu — uzamčení (custodia honesta) pro politické zločince beze ztráty občanských práv, nebyl-li zločin spáchán zvláště zavržitelným způsobem, konečně příslušnost soudů k vyslovení přípustnosti vydání zločince politického do ciziny, zcela ve smyslu referátu univ. prof. H. Webera (Jena).
V další živě diskutované otázce účasti laického elementu v trestním soudnictví, zamítnuto radikální stanovisko dobrozdání gen. prok. E. Höplera (Vídeň) o nahrazení porot soudy kmetskými, kterýžto názor podporován jenom praktiky z říše, a usneseno celkem ve smyslu referátu s. r. Böhrsche (Cheb) doporučiti ponechání porot s malými opravami a rozšíření jejich pravomoci na delikty podle zákona na ochranu republiky. Zdůrazněn pouze výběr porotců podle vzdělanostního censu. Kmetské soudy doporučeny pouze pro soudnictví nad mladistvými. Dodatečně přijat v plénu návrh na rozšíření pravomoci porot také na výměru trestu.
Rovněž i v oboru civilního procesu projevilo se silně konservativní smýšlení většiny účastníků (ponejvíce zástupců svobodných povolání) zamítnutím přibrání laických přísedících (muže a ženy ve zralém věku a vzorném manželství) v dobrozdání univ. prof. Sperla (Vídeň) navrženého a doporučuje se pouze ponechání dosavadního rozsahu laické účasti v civilním soudnictví, přibrání laiků pro dotyčné obory i do odvolacích instancí a výběr jejich podle odborné způsobilosti k jednotlivým případům. O věci referoval univ. prof. Neuner (Praha).
Třetí sekce doporučila konečně podle referátu Dra H. Waltera (Teplice) a podle dobrozdání senát. pres. říš. fin. soudu Dra Klosse (Mnichov) zřízení zvláštních odvolacích finančních soudů jako odvolacích instancí od finančních úřadů, kde by tyto zaujímaly postavení stran, tudíž v celku stav zavedený v Německu říšským daňovým řádem, a to za účelem zvýšení ochrany daňového dlužníka proti finančním úřadům.
Sjezd ukončen schůzí stálého sjezdového zastupitelstva, na které přijata jednak resoluce o soudcovské krisi a dále o otázce jazykové, kde se ukládá výboru vypracování návrhu nového jazykového zákona.
Dr. Famfule.

Citace:

4. sjezd německých právníků Československa. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1929, svazek/ročník 68, číslo/sešit 10, s. 331-333.