ČESKÉ PRÁVO
ČASOPIS SPOLKU NOTÁRŮ ČESKOSLOVENSKÝCH.
ŘÍDÍ PROF. Dr. EM. SVOBODA S KRUHEM REDAKČNÍM.
VYCHÁZÍ KAŽDÝ MĚSÍC MIMO ČERVENEC A SRPEN. — REDAKCE A ADMINISTRACE V PRAZE-II. VÁCL. NÁM. 28. — PŘEDPLATNÉ ROČNĚ 20 K I S POŠTOVNÍ ZÁSILKOU. — JEDNOTLIVÉ ČÍSLO 2 K.
ROČNÍK II. V PRAZE, V ČERVENCI 1920. ČÍSLO 4.
DR. GUSTAV KREIML

DR. KARLU BAŤKOVI

ku dni 24. července 1920.
Dr. Karel Batěk šedesátníkem. Na vrcholu rozvoje bohatého svého ducha, v plném rozkvětu skvělé své individuality, při samé hranici zralé mužnosti neúnavný a neunavený.
Pln slibných aspektů do budoucnosti milovaného svého stavu osnuje nové a nové cíle a mety, jichž dosíci bude ještě v bězích času stavu jím vedenému.
Osudy českého notářství/všechny měnivé fáse jeho vývoje, a, jak s povděkem možno dnes tvrditi, jeho vzestup, spjaty jsou nerozlučně s jménem Baťkovým.
Semper primus, kdy jedná se o povznesení úrovně stavu, kdy jde o odražení útoků a zkřížení nástrah, kdy běží o využití situace ku zpevnění jeho postavení v organismu právním.
Po čtvrtstoletí Dr. Batěk s oddaností věnuje se zájmům notářství, staví vzácné své nadání, bystrého svého ducha do služeb jeho, sleduje důsledností a houževnatostí jemu vlastní svůj ideál životní: postaviti notářství české na pevný základ, povznésti jeho úroveň i váhu zdokonalením a ztužením jeho organisace.
Pronikavý duch jeho záhy postřehnul, že problem českého notářství tkví v pevné jeho organisaci, v těsném sdružení všech schopných sil ku práci společné.
Je to zvláštním uměním Dr. Baťka, že dovede najíti síly ku spolupráci ochotné, že daří se mu jednotlivce schopné a pro společnou věc zaujaté, však v osamění a bez styku s živými proudy doby věk svůj trávící, připoutati k účinné práci společné.
Tak jako v říši nerostné různé hmoty minerální aggregaci spojují se v jeden souvislý celek, tak kolem Dr. Baťka jako vůdce, srazily se homogenní, ku stavovské součinnosti ochotné síly v jednotný šik, v pevně stmelený kádr pracovníků, nezbytný to základ každé organisace.
V úsilí svém po organisaci notářstva šel Dr. Batěk dvojím směrem.
Seznav, že zastoupení stavovské tříští se ve větší počet komor s malým objemem územním a nepatrným počtem členů, usiloval o to, aby nepatrné tyto komorní obvody sloučily se ve větší, územím i počtem členů více imponující celky.
Byť i pro nepřízeň poměrů nedosáhl ideálu svého spojení všech notářských komor českých v jednu velikou komoru zemskou, dovedl přece toho, že převážná část komor českých slila se v jediný, mnohočetný sbor, schopný s větší vahou a důrazem vystupovati v hájení práv stavovských.
Této veliké komoře pražské dovedl vdechnouti nový život.
Ze sboru čistě byrokratického, omezujícího se na úzkoprsé plnění zákonem přikázaných funkcí rázu nejvíce formálně-kancelářského, utvořil organism živý, schopný rušných počinů, který trvá v stálém družném a sdílném styku se svými příslušníky, poučuje, vysvětluje a nabádaje.
V době, kdy těžiště činnosti zákonodárné a správy justiční bylo ve Vídni, rozpoznal Dr. Batěk, že všechno působení na prospěch stavu u správy justiční a v oboru zákonodárném může díti se jenom prostřednictvím organisace mající v sídle monarchie svoje ústředí a svůj sbor výkonný.
Ústředím takovým byl spolek notářský, objímající veškeré země tehdejší monarchie.
Vedeno těmito úvahami neváhalo také notářstvo české bráti podílu na jednáních a usneseních organisace této vedlo za vedení Dr. Baťka v lůně všenotářského tohoto sdružení neúnavnou činností stavovskou, intensivní prací odbornou a počinem vždy svěžím zaujati a zachovati sobě takové postavení, jež bez neskromnosti nazvati lze vynikajícím, a ba v mnohém ohledu vůdčím.
— 37 — Dr. Batěk, byv záhy povolán do předsednictva ústředí spolkového, účastnil, se veškerých jednání, konaných u správy justiční o věcech stavovských, najmě o úpravě nového řádu a o jiných palčivých záležitostech stavovských a dobyl sobě v kruzích rozhodujících bohatým svými věděním i rozhodností svého vystupování respektu, a kolegů svých pak zaslouženého vděku.
Co Dr. Baťka při všem, tomto konání, při všech jeho akcích v zájmu stavovském podnikaných charakteristicky vyznačuje, a co je zárukou zdaru každého téměř jeho podnikání, je vzácný jeho dar snažiti se o to a vymáhati jedině toho, čeho dle poměrů daných dosíci možno, o uskutečnění tohoto dosažitelného usilovati však s vynaložením veškeré energie a houževnaté nepodajnosti.
Jeť on dalek toho, honiti se za ideály mlžnými, vzdálenými, je mužem reálnosti, krajně konkrétní, neústupný však a neochvějný v sledování cíle jednou zvoleného usque ad finem.
V tom posledním koná jemu, povahou svou jinak kouciliantnímu až do krajních mezí, vzácných služeb schopnost jeho nalézti ve vhodném okamžiku slovo řízné, neodolatelné břitkosti.
Je zkrátka mistrem zralého uvažování, rozšafného odvažování možnosti dobrého výsledku, pravým umělcem u provádění akcí nejchoulostivějších.
Že Dr. Batěk i v osvobozeném státě českém zůstal věren svému úkolu jako předborník v zápolení o zájmy stavu a jako duševní vůdce českého notářstva, toho jsme všichni svěží pamětníci. Zdar akce po tak dlouho želaném a po leta marně čekaném zlepšení základů hmotného postavení notářů a nadějný počátek zahájeného jednání o úpravu a přetvoření řádu notářského je toho živým dokladem.
Co říci ještě ku charakteristice skvělé osobnosti Dr. Baťka.
Jeť mužem hluboké erudice, orator širokého epického stilu se skvělými záblesky ducha, debatteur nevšední parátnosti, který dovede posluchače nejen oslniti, ale i partnera zprvu k souhlasu méně ochotného suggestivně ku svému názoru strhnouti.
Ušlechtilá jeho povaha, urbaní formy, vzácná ochota ku každé žádosti, vrozená dobromyslnost dovedou každého získati.
Muž tento nemá a nemůže míti nepřátel, milá jeho povaha nedá vzrůsti ani žárlivé závisti.
Rozhlížeje se nyní po širých lánech svého dlouholetého působení na stavovské »roli dědičné«, pozoruje, jak setba jeho vyklíčila; ta již zraje v bohatou žeň, vzpomínaje dob v kruhu soudruhů stejného cítění a smýšlení v práci a bojích prožitých a rozvinuje před zrakem svým obraz měnivých dějů celého čtvrtstoletí, pro vývoj českého notářství tak významných, s hrdostí zajisté může zvolati: quorum magna pars fui.
Dílo Baťkovo není dokonáno, neúnavné síly jeho, vzácné jeho schopnosti čekají nové, velké úkoly.
České notářstvo, které v cílech svého snažení s osvědčeným svým vůdcem je za jedno přináší jubilantovi ku dnešnímu dni z plna srdce upřímné přání všeho zniku a zdaru a přeje mu ku budoucím jeho úkolům mnohá a mnohá ještě leta.

Citace:

DR. KARLU BAŤKOVI. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 4, s. 45-46.