Glosy a aktuality.Postup vůči židovským podnikům, řízeným správcem.Židovské podniky, které jsou spravovány správci dosazenými říšským protektorem v Čechách a na Moravě nebo příslušným vrchním zemským radou podle § 9 nařízení říšského protektora o židovském majetku z 21. června 1939 (Věstník nařízení říšského protektora 1939, č. 6, str. 45 a násl.) jsou z hospodářského hlediska postaveny na roveň nežidovským podnikům. To platí zejména pro přidělování kontingentů, zadávání veřejných dodávek, styku s bankami, zúročení bankovních účtů atd. Pokud v policejních nařízeních je nařízeno označení židovských podniků, jest třeba podniky řízené správcem z označení toho vyjmouti, jak se také zpravidla stalo. Má-li býti ve výjimečných případech od této úpravy upuštěno, bude správce úřadem, který jej dosadil, vybídnut, aby příslušná místa o tom zpravil. Toto ustanovení neplatí pro podniky, které byly příslušnými místy zabaveny pro činnost státu nepřátelskou nebo tomu se rovnajícímu jednání majitele, nebo ve kterých je dosazen správce podle nařízení o nakládání s nepřátelským majetkem ze dne 15. ledna 1940 (Věstník nařízení říšského protektora 1940, č. 6, str. 28 a násl.), pokud spravující osoba není zároveň říšským protek¬ torem nebo příslušným vrchním zemským radou dosazena jako správce podle § 9 nařízení říšského protektora o židovském majetku. Postavení podniků pod vedením správců naroveň s nežidovskými podniky platí jen v hospodářském ohledu. Jinak jest podnik i nadále podnikem židovským. Tyto směrnice jsou obsaženy ve výnosu říšského protektora ze dne 20. dubna 1940, č. II/1 Jd - 6545/40 a otištěny ve Věstníku ministerstva vnitra v Praze, ročník XXII/1940, čís. 5, pod č. 74. pšř.