NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8456 —
Č. 8456.

Živnostenské právo (Slovensko): I při živnosti kominické, provozované na základě prodejného práva živnostenského, může živn. úřad za platnosti živn. zák. č. 259/24 změniti ohraničení vymetacích obvodů.
(Nález ze dne 25. února 1930 č. 3055.)
Věc: Dr. Koloman Z. v Turčanském sv. Martině (adv. Dr. Mil. Ivanka z Bratislavy) proti ministerstvu obchodu o vymetací obvod kominický. — Č. 8456 —
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání st-lovo z výnosu župního výboru býv. župy povážské (XVII) v Turč. Svatém Martině ze 13. června 1927, jímž byly provedeny změny v ohraničení vymetacích obvodů kominických na území župy povážské, resp. jímž bylo toto území znovu rozděleno na vymetací obvody kominické.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Mezi stranami není sporu o tom, že st-1 provozuje svoji živnost kominickou na základě reálního práva, totiž na základě prodejného práva živnostenského.
St-1 uvádí ve své stížnosti v podstatě, že toto jeho právo jest předmětem jeho soukromého vlastnictví a jako takové dle platných právních norem nemůže býti adm. nálezem omezeno. Ustanovení § 58 živn. zák. č. 259/24 nevztahuje se dle tvrzení stížnosti na prodejné živnosti kominické, což prý plyne z § 252, dle něhož reálné živnosti byly v platnosti zachovány; reálná povaha vylučuje jakýkoliv zásah, tedy nepřipouští ani ohraničení, jež znamená omezení disposičního práva majitele reálné živnosti. Již zřízené vymetací obvody kominické nemožno na základě § 58 měniti, neboť tam není o tom zmínky. Ze znění tohoto paragrafu dlužno dle tvrzení st-lova usuzovati, že změna ohraničení bez odškodnění je přípustná jen tehdy, když ohraničení bylo provedeno za platnosti nynějšího živn. zák. č. 259/24. Z toho však neplyne, že by živnostníkům, jejichž okresy byly za platnosti dřívějšího živn. zák. ohraničeny, nepříslušelo odškodnění. Nejsou tedy živn. úřady vůbec oprávněny teritoriálně restringovati ani osobní kominické obvody vymetací, tím méně kominické obvody reálních živností. Námitky tyto nejsou důvodny.
V § 6 zák. čl. VIII:1872 bylo ustanoveno, že nová reální práva nelze již udíleti, že však již udělená práva reální se zachovávají v platnosti, ale tak, že jiní ve výknou stejné živnosti nesmějí býti omezováni. V podstatě stejné ustanovení obsahoval § 23 zák. čl. XVII:1884, který nastoupil na místo dříve jmenovaného zákona. Dle těchto ustanovení neměl majitel živnosti reálné výlučného práva na výkon svého oprávnění v určitém území, tedy když jeho reální živností byla živnost kominická, na určitý vymetací obvod, jenž by živn. úřadem bez jeho souhlasu nesměl býti změněn, zvláště ne zmenšen.
Podle nyní platného živn. zák. je prodejná živnost kominická, pokud jde o provozování její, podrobena všem ustanovením živn. zákona, pokud pro ni není stanovena nějaká úchylka. O ohraničení vymetacích obvodů prodejných živností kominických v § 58 cit. zák. taková úchylka obsažena není. V něm dává se živn. úřadu zmocnění stanoviti, změniti a zrušiti vymetací obvody kominické. Platí tedy zmocnění toto nejen pro osobní živnosti, nýbrž také pro prodejné živnosti kominické.
St-1 má ovšem za to, že taková úchylka je stanovena v 2. odst. § 252. Názor tento nemá však opory ve znění tohoto ustanovení. Předpisem, že se reálná povaha po právu trvajících radikovaných a prodejných živností živn. zákonem v ničem nemění, nedoznala změny pouze reálná povaha prodejné živnosti. Tím není řečeno, že by takováto živnost — Č. 8456 —
byla vyjmuta z účinnosti předpisů živn. zákona, pokud jde o provozování její, tudíž že by se prodejné živnosti kominické vymykaly úpravě dle § 58. Nárok na odškodnění je vyloučen ustanovením posledního odstavce tohoto paragrafu, dle něhož živn. úřad může naříditi změnu aneb zrušení ohraničení podle okresů, aniž za to živnostníkům, jichž se to týká, přísluší nárok na odškodnění.
Stížnost dále vytýká, že nař. rozhodnutí se neprávem opírá o výnosy býv. uh. min. obch. č. 60962/1895 K. M. a č. 91864/1911 K. M., neboť tyto výnosy v době rozhodování již platnosti neměly. V tom dlužno jí dáti za pravdu.
Ve výnose čís. 60962/1895 K. M. se praví, že § 23 zák. čl. XVII:1884 ponechává v platnosti jenom převeditelnost reálného práva živnostenského, nikoli však účinek jiné právo vylučující, takže kominík, který měl dříve reálné právo na celém území města, může býti omezen na jeho jeden obvod a vymetání může býti také jiným osobám povoleno. Při udělování nových práv živn. jest se však z ohledu ekvity vyhnouti tomu, aby bylo povoleno tolik nových práv živn., resp. aby pracovní obvody byly utvořeny tak, aby tím reálné právo ve skutečnosti nestalo se bezcenným. Podle druhého výnosu není zákonné překážky, aby též takové území kominického obvodu pracovního bylo rozděleno, které někdo obdržel na základě reálného práva, pokud ponechávaný mu obvod zajišťuje slušnou výživu koncesionáře. Ze znění a obsahu těchto výnosů je patrno, že byly vydány na základě ustanovení § 23 zák. čl. XVII:1884, dle něhož již udělená reálná práva živn. byla zachována v platnosti, avšak tím způsobem, že tím jiní ve výkonu živnosti stejného způsobu nesmějí býti omezováni. Tento zákon a všechna nařízení na jeho základě vydaná pozbyla dle 3. odst. § 253 živn. zák. č. 259/24 dnem účinnosti tohoto zák., t. j. dnem 1. června 1925 platnosti.
Než okolnost, že se nař. rozhodnutí o cit. výnosy opírá, nemůže býti důvodem pro zrušení jeho. Dle § 2 zák. o ss poskytuje nss ochranu toliko v případě porušení nějakého subj. práva. Tím, že žal. úřad vycházel z mylného názoru, že musí při nové úpravě vymetacích obvodů pozírati k tomu, aby úpravou tou nestalo se reálné právo st-lovo bezcenným a aby byla zabezpečena jeho slušná výživa, jednal jen na jeho prospěch a neporušil tedy žádné jeho právo. Nemůže proto okolnost, že nař. rozhodnutí spočívá na mylném právním názoru, o němž je řeč, býti důvodem ke zrušení tohoto rozhodnutí. — — —
St-1 namítal ve svém odvolání z rozhodnutí župního úřadu mimo jiné ještě, že počet komínů v jeho vymetacím obvodu je nesprávně udán, neboť byly komíny, které se vymetají jen půl roku a z nichž je tedy poloviční důchod, a tak zv. »piecky«, z nichž je jen 1/5 důchodu jako z komínu, který se vymetá po celý rok, byly počítány jako celoroční komíny. Kdyby se správně počítaly dva půlroční komíny za jeden celoroční a 5 »piecek« rovněž za jeden celoroční komín, bylo by ve st-lově vymetacím obvodě 6 287 komínů, kdežto v rozhodnutí se nesprávně uvádí 8 890 komínů. Žal. úřad k této námitce v odvolání obsažené stanoviska nezaujal a o ní se nezmínil. — — — —

Citace:

č. 8456. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 443-445.