Č. 6686.


Pozemková reforma. — Administrativní řízení: Proti rozhodnutí obvodové úřadovny stpú-u, zamítajícímu žádost o příděl půdy, může se strana odvolati ke stpú-u.
(Nález z 28. června 1927 č. 13133.)
Prejudikatura: Boh. 4067/24 adm.
Věc: Josef a Marie Z. v N. (adv. Dr. Ant. Klouda z Prahy) proti obvodové úřadovně státního pozemkového úřadu v Hradci Králové stran přídělu pozemků.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení. Důvody: St-lé ucházeli se o příděl půdy ze zabraného velkostatku S. Tato přihláška byla zamítnuta přídělovým komisařem v N. a st-lé byli o tom vyrozuměni »Seznamem zamítnutých uchazečů«. Proti tomu podali 18. února 1926 odvolání k obvodové úřadovně, která je zamítla nař. rozhodnutím, poněvadž Josef Z. jest nezemědělcem a pensistou. Rozhodnutí toto, obsahuje právní poučení, že proti němu se nepřipouští další opravný prostředek v řádné cestě instanční
O stížnosti nss uvážil:
V nál. Boh. 4067/24 adm. bylo vysloveno, že není zákonného předpisu, jenž by' ukládal stpú-u — což nutno obdobně vztahovati i na obvodové úřadovny —, aby ke svým rozhodnutím a opatřením připojil poučení o opravných prostředcích; připojil-li však poučení takové, jest úřad podle stálé judikatury tohoto tribunálu (svr. nal. Boh. 851/24 adm.) povinen dáti poučení správné.
Žal. úad poučení o opravných prostředcích do svého výměru pojal, oznámiv straně, že proti němu není opravného prostředku v řádné cestě instanční. Bylo tudíž zkoumati, dal-li žal. úřad poučení správné čili nic.
Dle §u 8 zák. z 11. června 1919 č. 330 Sb. o stpú-č nejsou obvodové úřadovny ve věcech, kde část působnosti stpú-u byla na ně přenesena, konečnou instancí, nýbrž jest z jejich rozhodnutí přípustná stížnost během 14 dnů, o níž stpú rozhoduje pravoplatně. Tento § mluví sice o »rozhodnutí«, avšak je patrno ze souvislosti s §em 7 téhož zák., jenž vypočítává působnost stpú-u, že slovo »rozhodnutí« nelze pouze pojímati v technickém smyslu právním jako úkon úřadu judikujícího, nýbrž i jako pojetí vůle provésti určitou hospodářskou disposici za stát jako vlastníka přidělované půdy. Z toho jde, že i v takových případech má strana procesní nárok na to, aby o její žádosti se vyslovil stpú a aby i ten vzal v úvahu všechny okolnosti stranou uváděné a že tudíž připojené právní poučení jest nesprávné.
Citace:
č. 5071. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 427-428.