NPD documents search: Právník, 58 (1919) - O příslušnosti k rozhodování o nárocích proti státu jako podnikateli železnic

Věstník kandidátů notářství.

14. řádná valná hromada Spolku československých kandidátu notářství konána byla v neděli dne 7. května 1933 v Representačním domě v Praze.
Valnou hromadu zahájil o půl 10. hod. dopol. starosta spolku kol. Václav Macas, uvítav přítomné členy a z hostů pana minfkterského radu K. Schrotze a tlumočiv omluvení se a přání zdaru od p. ministra m. sl. Dra Josefa Kállaye, pp. presidentů notářských komor Dra Jaroslava Culíka, Dra Josefa 'fognerà, Emanuela Touše, p. vicepresidenta notářské komory pražské Dra Jaroslava Ponce, p. ministerského rady Františka Mrštiny, pp. notářů Dra Karla Lepšíka a Dra Antonína J Mokrého, kolegy Dra Rudolfa Pótfaye z Užhorodu a německých kolegů Dra Josefa Pontze a Dra Antonína Nowaka za ! »Verein deutscher Notariatsanwärter für die čsl. Republik«. Po té odevzdal starosta spolku předsednictví této valné hromady podle zachovávaného obyčeje kolegovi z Moravy, 1. místostarostovi spolku Karlu Konečnému z Brna, kterýž zjistiv, že schůze tato byla řádně svolána a že přítomno dle presenční listiny celkem 38 členů, udělil slovo starostovi spolku, aby přednesl sdělení předsednictva.
Kol. starosta V. Macas stručně nastínil činnost spolku v uplynulém období, zmíniv se především o významné spolupráci spolku na tvoření osnovy nového notářského řádu, při čemž ocenil vřelými slovy nezištnou a neúmoruou práci bývalého starosty Dra Františka Janatky, kterýž i po své resignaci loňského roku podané věnoval se se stejnou pílí spolkovým věcem, což bylo přítomnými přijato potleskem.
V záležitosti obsazení 6 nových míst notářských intervenoval starosta s jednatelem u ministerstva spravedlnosti a při této příležitosti projevil pan ministr spravedlnosti opětně živý zájem i pochopení pro stav kandidátů. Proti přijímání do prakse příslušníků z jiných stavů bylo vždy zakročováno, bohužel došlo během tohoto období k několika přestupům, neboť nebylo v našich silách prosaditi příslušnou změnu zákona a tak stav náš odkázán jest v této věci jedině na stavovské uvědomění pánů notářů a svépomoc. Vyhlídky na rychlejší postup jsou malé, tím spíše, že místa notářská nelze rozmnožovati, jak by si mnozí snad přáli; v tomto směru spolek vždy měl na paměti neblahé účinky dalšího zřizování nových míst, jež by vedlo k nežádoucímu zproletarisování stavu.
Od čtení protokolu o minulé valné hromadě bylo na návrh kol. Dra Otakara Hanny upuštěno.
Z funkcionářů podal pak zprávu jednatelskou jednatel kol. Dr. Miroslav Flaramule. V obšírné zprávě uvedl především povšechná data, týkající se složení výboru a jeho formální činnosti. S potěšením nutno referovati, že pravidelné schůzky, pořádané vždy prvou a třetí sobotu každého měsíce v kavárně Louvre v Praze, vykazovaly pravidelnou návštěvu a vynikaly živými debatami o věcech stavovských i z právní prakse. V záležitosti likvidace smutného případů rychnovského notáře, při níž střetly se zájmy kolegů pořadím nejstarších se zájmy a ctí celého stavu, usnesl se výbor vzhledem k výjimečnosti případu ztotožniti se pro tento případ s řešením, navrženým rozhodujícími činiteli, a upustiti pouze pro tento případ od trvání na zásadě nejdelší prakse notářské, kterou spolek vždy zastává.
49 Otázka obsazení nových Šesti míst notářských (4 v Praze, po 1 ve Slaném a v Ml. Boleslavi) postoupila již tak daleko, že konkursy byly ukončeny a jmenování dlužno v nej bližší době očekávati. Spolek žádal, aby alespoň dvě z nových míst pražských obsazena byla kandidáty s praksí pražskou, odůvodniv toto stanovisko věcnými důvody, shrnutými v memorandu podaném ministerstvu; výsledek intervence bude ovšem znám až po obsazení míst. S rozhodností nutno zdůrazniti, že při řešení těchto ožehavých otázek nepostupoval spolek nikdy jednostranně, vždy bylo důkladně uvažováno o skutečné potřebě nového místa i o tom, aby nebyly poškozeny zájmy notáre v místě již ustanoveného.
Osnova nového notářského řádu vstoupila již do stadia konečného, svolána anketa k jejímu projednání a konečné redakcí. O osnově bylo debatováno zejména na výborové schůzi dne 16. července 1932, na níž podal zevrubný referát kol. Dr František Janatka.
Čilé styky udržovány byly s odbočkou moravskou, se spolkem německých kandidátů notářství a se Spolkem notářů čsl. Rovněž s koledy slovenskými a z Podkarpatské Rusi navázal výbor opětovně styky u příležitosti stížností, které podali koledové Vladimír Navrocký a Řehoř Savčinský ohledně obsazování substitucí a obsazení notářského místa v Berehově. Poněvadž se však výboru nedostalo potřebných a zevrubných dat a informací, nebylo možno vystoupiti na obranu jistě oprávněných požadavků kolegů slovenských a podkarpatoruských.
Během roku jmenováni byli notáři v Čechách 3 koledové (Dr. Aldorf, Karel Riedl a Dr. Josef Nosek); počet členů spolku v Čechách činil 112.
Zevrubnou a informativní tuto zprávu vyslechli přítomní s opravdovou pozorností; zpráva byla pak jednomyslně přijata a schválena.
Pokladní zprávu podal pokladník kol. Dr. Jiří Křen; podle této zprávy jest stav pokladny uspokojivý.
Na to přednesli zprávu revisori účtů kol. Dr. Karel Kašpar a za nepřítomného kol. Dra Štědrého kol. Dr. Otto Hýbl. Po jejich návrhu na udělení absolutoria bylo absolutorium výboru jednomyslně uděleno.
Zprávu odbočky spolku v Brně podal předsedající kol. místostarosta K. Konečný. Odbočka vyvinula v posledním období zvláště živou činnost, pravidelné měsíční schůze konány vždy po schůzích spolku notářů většinou v Brně, jedna uspořádána v Přerově a jedna v Olomouci. Odbočka hájila vždy co nejdůrazněji práv svých členů.
Poněvadž přibylo velmi mnoho kandidátů-začátečníků, upozornila odbočka 11a tento nezdravý stav notáře i presidenty komor a usnesla se na valné hromadě v Pperově dne 2. dubna (933 konané požádati komory, aby notáři netrpěli pod osobní i disciplinární zodpovědností černé prakse a aby nepřijímali kandidátů bezplatně a s cizí praksí. Hledíc k potřebám obyvatelstva a značnému vzrůstu agendy v Brně a Mor. Ostravě, podala odbočka v září 1932 ministerstvu spravedlnosti odůvodněnou žádost za zřízení třetího místa notářského v Mor. Ostravě a za znovuobsazení osmého místa notářského v Brně. Z členů jmenováni byli 3 kolegové notáři (Dr. Koudelka, Ferd. Hrdlička, Dr. Richard Toglier). Stav pokladny byl uspokojivý. Stav členů zůstal téměř stejný jako loňského roku, poněvadž nově zapsaní kandidáti za členy se nehlásí. V závěru svého referátu doporučuje kol. Konečný, aby do myslí příslušníků stavu vrátil se nutný klid a rozvaha.
Zpráva tato vyslechnuta byla se zájmem a byla valnou hromadou jednomyslně přijata a schválena.
Po té předsedající poděkoval všem funkcionářům za jejich pečlivé zprávy i za jejich činnou spolupráci a udělil slovo kol. Dru Františku Janatkovi, aby přednesl referát o osnově nového notářského řádu, připomenuv, že korreferát přednese kol. ;Dr. Eduard Chloupek.
Ve své přednášce úvodem zmínil se kol. Dr. Frant. Janatka o postupu prací na sdělávání osnovy, jež nyní dospěly již do konečného stadia, a pak zvláště podrobně a jasným způsobem, svědčícím o dokonalé znalosti celé materie, o materielních ustanoveních osnovy.
Ze zprávy Dra Frant. Janatky vyjímáme:
Osnova prodělala v tomto roce veliké změny, hlavně v důsledku toho, že osud její byl spjat s hotovou již osnovou řádu advokátního, a vzhledem k zamýšlenému společnému uzákonění obou osnov bylo nutno ji řádu advokátnímu, zejména po formální stránce, podle možnosti přizpůsobiti. Prvé vyhotovení této od základu přepracované osnovy došlo notářských korporací dne 14. července 1932, tedy v době největších prázdnin, s krátkou lhůtou k vyjádření. Toto vyhotovení však obsahovalo přemnoho chyb a jiných nedopatření, a to nejen písařských a redakčních, nýbrž i věcných, a vůbec neslo tolik stop kvapné práce, že nemohlo býti vůbec vzato za základ projednávání osnovy. Proto přípisem ze dne 7. října 1932, č. 45063/32 zaslalo ministerstvo spravedlnosti opravené vydání tohoto elaborátu. K témuž byly pak podány připomínky komor a spolku, náš spolek učinil tak společně se Spolkem notářů československých a pražskou notářskou komorou dne 2. listopadu 1932. Na to pod č. j. 5868/33—II rozeslán ministerstvem všem zúčastněným činitelům stručný přehled podaných připomínek a svolána anketa, kteráž konala se za velmi četné účasti v ministerstvu spravedlnosti dne 16. února 1933. Tohoto jednání, jemuž předsedal referent min. rada Mrština, zúčastnili se za náš spolek starosta kol. Macas a referent kol. Dr. Frant. Janatka. Dopisem ze 17. února 1933 čj. 13080/33—11, doručeným však až 23. března 1933, byl pak ministerstvem rozeslán všem účastníkům opis záznamu o výsledcích jednání. Na tento dopis reagovali jsme přípisem z 26. dubna 1933 zaslaným přímo předsedovi ankety, v němž navrhujeme doplnění resp. přestylisování některých míst. Jedná se vesměs o úchylky podřadnějšího rázu, najmě redakční a stylistické. Podle dosavadních proposic má se konati před dáním osnovy do připomínkového řízení ještě jedna anketa zájemců za předsednictva páně ministrova, jež má rozhodnouti t. zv. vyhrazené otázky, totiž:
a) všeobecné požadavky všech notářských korporací: aby vláda jmenovala notáře a určovala počet a sídla úředních míst, obligatorní doktorát jako u stavu advokátního, zavedení čtyřleté obligatorní přípravné prakse u notáře, pouze podpůrné nahrazování zkoušky notářské zkouškou advokátní či soudcovskou, když by nebylo žadatelů se zkouškou prvou, rozšíření opatření proti pokoutníkům podle § 153 v tom směru, aby knihovní listiny a podání o hodnotě přes 10000 Kč musily býti sepisovány notáři nebo advokáty, a konečně obnovení zákona č. 161/1921 resp. aspoň obligatorní projednávání oněch pozůstalosti notáři, jež vykazují hrubé jmění nejméně 10000 Kč;
b) požadavky německých kolegů, aby notář nebyl označen jako orgán státu a aby byly zachovány malé komory, vedle nichž by však mohly býti zřízeny zemské komory (jimž by příslušely dozor na malé komory, uvolňování kaucí, kolektivní smlouvy, rozhodování o rekursech na pořádkové tresty, návrhy a posudky zákonů, disciplinární řízení, ustanovování zkušebních komisařů, rozhodování o přiměřenosti odměny a pod.), a konečně vrchní komora (jako třetí instance, které by též příslušely věci celostavovské jako společné věci zákonodárné, uzavírání obligatorních pojišťovacích smluv a pod.)
c) požadavky ministerstva spravedlnosti resp. vlády v otázce zabezpečení občanstva proti možným zpronevěrám a v otázce jazykové.
Z materielních změn vytýkáme: nové upravení čl. IX. uvoz. ustanovení o tom, která právní jednání uzavřena býti musí před notářem, rozšíření vykonatelnosti na všecky notářské spisy, ve kterých se zjišťuje soukromoprávní povinnost, dále rozšíření přípravné prakse kandidátů na 5 let, z čehož nejméně 3 roky musí býti ztráveny v praksi u notáře, kdyžto prakse soudní, advokátní a u fin. prokuratury se započítává pouze do doby 1 roku, prakse u stát. zastupitelství do 6 měsíců, různé cizí prakse úhrnem však nejvíc do 2 let.
Nově upraveno zabezpečení notáře, jenž by se stal neschopným úřadovati a neměl dostatečného důchodu nebo jmění k výživě své a své rodiny.
Náměstky má ustanovovati komorní výbor sám. jeho ustanovení bude podléhati přezkoumání vrchním soudem, kterýž může ustanovení náměstka zrušiti. Ustanovení správce notářství ponecháno vrchnímu soudu Ustanovení o stálém náměstku zachováno v rozsahu poslední osnovy. Dovolené notářů jsou podle osnovv značně rozšířeny.
V X. hlavě o kandidátech notářství škrtnut byl požadavek tělesného a duševního zdraví, kteréž mělo být prokazováno podle návrhu veřejnými listinami; prakse počítá se od skutečného vstupu do kanceláře notářovy, je-li příslušná žádost podána do 8 dnů po té, na odmítnutí zápisu do seznamu kandidátů vyhrazen rekurs k nejvyššímu soudu, upraveny slib a legitimace kandidátů, dále zmocnění k samotnému vykonávání různých úkonů, zejména v oboru soudního komisařství, dále legalisací, vidimaci a protestaci, když notář jinak
50 je zaneprázdněn. Otázka zkoušky notářské není dosud uspokojivě vyřešena, bližší předpisy budou vydány asi vlád. nařízením.
Ve společných ustanoveních zařazeno též ochranně ustanovení proti pokoutníkům ve stejném rozsahu jako v osnově adv. řádu.
V druhé části poskytnuty úlevy pokud se týče unitatis actus, dále přibrání svědků, jakož i úplné nahrazení svědků při legalisacích zvláštní novou legitimací, kterou vydá notář.
Při notářských posledních pořízeních nahrazen dosavadní protokol notářským spisem.
Nově se zavádějí osvědčení, že více prvopisů téže listiny se shoduje a s účinky pro cizinu též affidavit. Legalisace mají býti prováděny podle předpisů platných pro legalisaci soudem. Rozšířena působnost při dobrovolných odhadech a dražbách. Znovu navrhované předkládání opisů jednacího rejstříku komornímu výboru a povinné seznamenávání poplatků na soukromých listinách zrušeno.
Jiných změn proti dosud platnému stavu, které však byly již v dřívějších osnovách obsaženy, znova neuvádíme.
Referát kol. Pra Frant. Janatky vyslechnut byl s neobyčejnou pozorností a podal objektivní obraz o dnešním stavu osnovy.
Po té podal korreferát o osnově kol. Dr. Rduard Chloupek z Břeclavě. Ve svém referátu, pečlivě doloženém po stránce obsahové a dokonalém po stránce formální, podrobil osnovu přísné, avšak věcné kritice. Osnova nemůže stav náš uspokojiti, naopak v mnohém znamená krok zpět.
Zejména vytýká: Posud platný notářský řád má 184 paragrafů a na normování legalisační činnosti notářovy místo se v něm našlo. Naproti tomu osnova má paragrafů přes půl třetí stovky, ale na úpravu této naši pomalu jediné činnosti, která nebyla zpřístupněna také jinému stavu, místa v osnově není. Tyto normy máme sháněti po jiných zákonech. Či má toto ustanovení osnovy hlubší smysl? Máme snad býti překvapeni ještě hůře ;než ve známé aktuárské věci, rozšířením soudních předpisů o legalisační činnosti na osoby jiné? — Naprosto nevyhovuje i partie o projednání pozůstalostí. Aspoň jeden příklad: Podle osnovy, chtějí-li si strany projednati pozůstalost samy, musí to oznámiti soudu do 15 dnů po tom, kdy byly vyrozuměny, že věc byla přikázána notáři. Tedy soud má strany ke všemu ještě vyrozumět a poučit (k poučení jsou okresní soudy nejen oprávněny, nýbrž podle zákona přímo povinny), že sice přikazuje »ze zásady« pozůstalost notáři, ale že si to strany mohou vyříditi samy, že notáře na to nepotřebují, že je zbytečný! Přednášející upozorňuje, že uzákonění toho znamenalo by nejen snižování práce notářovy a jeho úřadu, nýbrž bylo by to přímo nadhánění pokoutníkům. — Zvláštní pozornost upoutal přednášející svou kritikou ustanovení notářského řádu o zastupování stran notáři ve sporných věcech. Podle osnovy civilního řádu soudního, na niž se osnova notářského řádu nyní odvolává, v místech, kde je více advokátů nežli jeden, smějí notáři zastupovati strany jen výjimečně, nemůže-li nebo nechce-li žádný z advokátů stranu zastupovati. Poněvadž osnova c. ř. s. normuje způsobilost notáře k zastupování, bude notář nucen, aby splnění těchto podmínek prokázal, t. j. aby místní advokáty jednoho po druhém obešel a každého se zeptal a každého také požádal, aby mu to černé na bílém potvrdil, že žádný z nich zastupování převzíti nechce! A jak budeme provádět výmazy starých břemen, které dnes při depuracích provádíme žalobou? A kolik notářství bude zničeno nebo zrušeno; jen proto, že do místa, v němž byl dosud jen jeden advokát, nastěhuje se druhý, třeba neschopný? Vědí páni notáři, kteří mají silnou spornou agendu v místech, kde jsou už nyní dva advokáti, co se na ně chystá?
Že v osnově nebylo k potřebám a významu našeho stavu přihlíženo se stejnou spravedlivostí, s jakou měřeno bylo stavům jiným, podává se ostatně i z toho, že ani podle nového řádu nemají býti »notáři výlučnými vykonavateli agendy listinné a pozůstalostní, zato však vrchnost má míti dozor nad veškerou naší agendou, tedy nejen pozůstalostní, nýbrž i smluvní a spornou, pokud ji ovšem »žádný z advokátů převzíti nechce«.
V závěru své řeči vyslovuje přesvědčení, že jak ministerstvo unifikací, tak i naše ministerstvo (míněno je min. spravedlnosti) a zvláště jeho nynější representant, který s takovou objektivností a energií zasazoval se za spravedlivé požadavky soudců, nepřipustí, aby druhý příbuzný stav, notářstvo, ve svobodném státě byl zbaven i té poslední trošky svých práv, kterou mu nevzala ani zpátečnická monarchie.
Ve svém referátu shrnul kol. Dr. Chloupek všechny podstatné námitky proti osnově; poněvadž referát má býti. jako samostatný článek uveřejněn v »Českém Právu«, postačilo vytknouti na tomto místě aspoň některé myšlenky jeho přednášky, jež odměněna byla spontánním potleskem všech přítomných.
Dr. Frant. Janatka poděkoval kol. Dru Chloupkovi za jeho krásný referát a navrhl, aby referát tento byl otištěn v »českém Právu« a aby podán byl jako pamětní spis spolku našeho ministerstvům spravedlnosti a unifikací, s čímž kol, Dr. Chloupek projevil souhlas a což bylo valnou hromadou jednomyslně přijato.
K návrhu kol. Dra Křena usnesla se pak valná hromada na tom, aby členský příspěvek ponechán byl v dosavadní výši.
Na to byla schůze na 5 minut přerušena.
Po přestávce zahájil předsedající kol. K. Konečný schůzi a dal provésti volbu nového výboru aklamací. Vesměs jednomyslně zvoleni byli:
Starostou kol. Václav Macas z Prahy XII., I. místostarostou kol. Karel Konečný z Brna, II. místostarostou kol. Dr. Otakar Hanna, členy výboru kolegové z Čech Dr. Antonín Černý z Říčan, Dr. Miroslav Haramule z Prahy II., Dr. Anděla Kozáková z Prahy II., Dr. Jiří Křen z Prahy XII., a Dr. Alois Žofka z Prahy XVI., a kolegové z Moravy Dr. Eduard Chloupek z Břeclavě, Dr. František Skřivánek z Brna a Dr. Sromota z Olomouce, náhradníky členů výboru z Čech kolegové Dr. Josef Mošuta z Nymburka a Dr. Otto Černý z Libně, z Moravy kol. Fr. Vallili z Přerova.
Revisory účtů zvoleni kolegové Dr. Karel Kašpar z Nuslí a Dr. Tomáš Plšek z Moravy.
Po děkovném projevu kol. starosty přikročeno bylo k projednávání volných návrhů.
Výbor podává návrh, aby do pracovní komise, která podle usnesení řádné valné hromady sboru notářů v Praze dne 30. dubna 1933 konané má vypracovati návrh jednotného jednacího řádu notářského, vysláni byli za kandidáty notářství kolegové Dr. Frant. Janatka, Václav Macas a Dr. Alois Žofka a jako náhradník kol. Dr. Miroslav Haramule.
Tito výborem navržení kolegové byli valnou hromadou jednomyslně přijati.
V debatě, která se o tomto bodu rozpředla, upozornil kol. starosta, že komise bude se zabývati v prvé řadě návrhy na nové upravení vedení notářských deposit a návrhem na založení fondu garančního. Živé debaty zúčastnili se jmenovitě kolegové Dr. Hýbl, Dr. Hanna a Dr. Frant. Janatka. Köl. Dr. Hýbl postavil se jménem kolegů moravsko-ostravských zásadně proti zřízení podobného fondu a doporučuje zostření revisí komorních. Dr. Janatka zdůraznil, že proti defraudac.ím nutno hledati především nápravy preventivní v přísném dozoru, spoluzodpovědnosti revisorů, v podpůrném ručení manželky, upozornil však na to, že ministerstvo na zřízení garančního fondu trvá.
Dalším bodem jednání byl volný návrh kol. Dra Josefa Mošuty, aby valná hromada usnesla se doporučiti všem příslušným činitelům, též pražské notářské komoře, jejíž sekretariát vydal seznamy kandidátů pro Čechy, aby činěn byl rozdíl při započítávání cizí prakse mezi kandidáty, kteří s takovouto praksí vstoupili k notářství před známým usnesením kollegia notářů z dubna 1930 a těmi kandidáty, kteří s takovou praksí vstoupili až po onom usnesení, v tom smyslu, aby prvým byla započtena prakse celá. Zdůrazňuje, že ti, kdož vstoupili do prakse notářské před oním usnesením, jednali bona fide, důvěřujíce v nabytá práva a v započítatelnost celé prakse, a uvádí, že je nebezpečno zvykati si na zpětnou platnost zásad, jak se bohužel někdy děje. V debatě bylo zejména zdůrazněno, že to bylo samo ministerstvo spravedlnosti, které v dřívější osnově nejen cizí praxi plně započítávalo, nýbrž stanovilo ji dokonce povinnou a že učinilo tak v přesvědčení, že ku správnému vykonávání úřadu notářského jest této prakse zapotřebí, neboť k notáři obracejí se lidé jako ke svému důvěrníku o poradu ve všech záležitostech právních, tedy nikoli jen v nesporných. Kol. starosta prohlásil, že spolek neměl vlivu na sestavení letošního seznamu kandidátů pro Čechy, a upozornil na to, že seznam tento není oficielním. Návrh kol. Dra Mošuty byl přijat a výboru uloženo, aby působil ve smyslu přijatého návrhu.
Velmi živá debata rozpředla se pak o volném návrhu Odbočky spolku čsl. kandidátů notářství v Brně, kteráž předložila valné hromadě k uvážení náměty kolegů Dra Hýbla a Dra Chloupka na uzákonění věkové hranice pro úřadování notářů.
51 Kol. Dr. Hýbl formuloval svůj návrh na příslušnou změnu zákona v tom smyslu, že notář, který by dosáhl 70. roku fysického věku, byl by povinen vzdá ti se úřadu, pakliže jej zastával nejméně 30 roků, byť i ne nepřetržitě; pro případ, že by při dosažení 70. roku dosud po 30 roků úřadu nezastávat, prodloužila by se hranice věková o dobu do 30 roků scházející. V obšírném odůvodnění zdůrazňuje se především nutnost, aby mladá generace dostala se dříve k samostatnému úřadování a odpovědnosti, čímž by stav sám i kvalitně i morálně jen získal.
Dr. Chloupek pak ve svém návrhu uvádí, že nutno se domáhati novelisace §u 19 not. řádu zákonem tohoto obsahu: »Úřad notáře zaniká dosažením 75 let. Zákon vstoupí v platnost zároveň se zákonem o pojištění notářů, nejpozději však uplynutím jednoho roku ode dne, kdy byl vyhlášen.« V. zevrubném odůvodnění v podstatě uvedl, že v žádném ze svobodných povolání akademických nevyskytuje se zjev, že generace nejstarší, která měla v míře dostatečné a v časovém rozpětí značně dlouhém možnost splniti svůj úkol, brání mladým silám, aby zaujaly svá místa. Také stát pochopil, že jen úředník ve věku, kdy má ještě určitou duševní svěžest a tělesnou odolnost, muže vyvinouti onu pracovní energii, jíž k správnému vykonávání úřadu je třeba a stanovil proto poměrně nízkou věkovou hranici, po jejímž překročení jest oprávněn, aby úředníka úřadu bez dalšího zprostil. Naproti tomu dlužno uznali, že pouhé dosažení určité věkové hranice nemůže býti důvodem, aby kterýkoliv občan, tudíž také notář, byl zbaven možnosti se živiti a vydán nouzi, není-li pro své stáří náležitě zaopatřen. A právě náš mladý stát, který chce býti ke všem stavům stejně spravedlivý a o němž jsme s hrdostí říkali, že bude mezi evropskými státy v sociálním zákonodárství první, nesmí dopustiti, aby se trvale octl za státy mnohem menšími a chudšími, tím méně, když uspokojení tohoto spravedlivého požadavku nestojí státní pokladnu ani haléře a když zákonodárce může příklad, který jinde se osvědčil, prostě přizpůsobiti našim poměrům a jej následovati. Poukazuje k tomu, že notářstvo rakouské, čítající 335 notářů a 105 kandidátů notářství, hned v prvém roce, kdy nové pojištění bylo zavedeno (1926), musilo podporovati 130 osob, z toho 125 vdov po notářích a kandidátech notářství. A učinilo tak bez nejmenší podpory se strany státu, samo se domáhajíc uzákonění tohoto pojištění. A notářstvo československé počtem četnější a majetkově silnější, jehož úspory nebyly inflací znehodnoceny, naopak deflací zhodnoceny, neuživilo by IP až 20 svých nemajetných příslušníků? Přednášející poukazuje i na morální význam navrhovaného zákona. Ježto případy, že by některý notář vzdal se i ve vysokém věku dobrovolně svého úřadu jsou tak vzácné, že nelze je vůbec bráti v úvahu, uvolňují se notářským kandidátům místa notářská pouze jedním z těchto dvou způsobů: bud musí čekati až 80 a 90letí notáři, kteří notářská místa mají obsazena a neresignují, zemřou, což je ponižující jak pro kandidáty tak i pro notáře samé a stavu notářského naprosto nedůstojné. Anebo některý notář, jenž pro vysoké stáří nebo chorobu nemůže již úřad vykonávati, jest donucen k resignaci; pak, nemá-li nastřádané jmění, hledí vstříc nouzi. Navrhovaná úprava odstraňuje tento nemorální a nesociální stav.
Oba návrhy upoutaly k sobě zaslouženou pozornost. Dr. Janatka v debatě oba návrhy uvítal, upozornil však na to, že osnova notářská pamatuje na notáře neschopné (i po stránce majetkové) a že navrhovaná úprava narážeti bude případně na zastánce práv nabytých. Také on zdůraznil, že celou věc nutno řešiti současně s uzákoněním pensijního pojištění notářů. Dr. Hýbl poukazuje na to, že ustanovení osnovy o odstraňování přestárlých, nezpůsobilých již notářů svádělo by k denunciacím, ale zejména k bezdůvodnému podezřívání z denunciaci, které by bylo na denním pořádku a poukazuje na konkrétní případ bezdůvodného ostouzení notářského koncipienta, na Moravě dobře známý. Dr. Chloupek doporučuje ještě, aby se věc projednávala společně s notáři, neboť jen dohoda a společný postup s notáři je předpokladem pro klidný a zdárný vývoj této otázky.
Na návrh kol. Dra Janatky usnesla se valná hromada, aby tyto náměty kolegů Dra Hýbla a Dra Chloupka byly přikázány výboru.
Spontánně přijat pak návrh kol. Dra Janatky, aby ze jmění spolkového upsáno bylo 5000 Kč (t. j. přes polovinu jmění) na půjčku práce.
Po pozdravném projevu kol. Navrockého, jenž byl přítomnými aklamován s ujištěním, že kolegům slovenským a podkarpatoruským dostane se od nás vždy zastání, ukončil o 1. hod. odpol. předsedající tuto neobyčeině zdařilou valnou hromadu, konstatovav, že valná hromada vynikala nejeti vysokou úrovni námětů na ní projednávaných, ale že i po stránce stavovské podala důkaz o naší uvedomělosti a smyslu pro věcné chápání našich úkolů, práv i povinností. Dr. Ž.

Citace:

Třetí sjezd německých právníků v Československu. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 3, s. 136-136.