Knihy redakci došlé.

JUDr. V. Hora: Čs. civilní, procesní právo.

Co jsem pověděl v Českém právu, a to ve 4. čísle, 1923, о 1. díle, platí neztenčeně о 2. a 3. díle.
Přehledným srovnáním uherského, civilního procesu, platného na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, s bývalým, rakouským, civilním procesem, platným dosud v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nad míru vynikl rozdíl obého dvého, civilního procesu a tím také bezděčná odpověď na otázku který z obou dvou, civilních procesů lépe vyhovuje praktičnosti; nelze upříti, že je to bývalý, rakouský, civilní proces a to tím spíše, že mnohem déle se užívá ho a proto důkladněji se vyzkoušel, než je tomu v praxi u bývalého, uherského, civilního procesu, platného teprve jedno decenium.
Autor také nelenil, aby názorně vynikla pravá podstata obou dvou, civilních procesů; pečuje bedlivě o patřičné doklady pro to ze zákonu a tu nikterak není lehké vyvarovati se spletité složitosti v obsahu a neporušiti jasnosti ve stilu.
Jе-li materielní právo abstrakcí skutečnosti, pak je formelní, civilní proces abstrakcí abstrakce, t. j., abstrakcí materielního práva, neboť civilní proces má se aplikovat i na určitou, materielní normu, která opět představuje, pokud možno, úhrn všech, konkrétních, právních poměrů, které mohou se přihoditi v praktické, právní skutečnosti.
Z toho vyplývá, jak je nesnadno vymeziti prostě a srozumitelně principy civilního procesu, když jest abstraktem abstrakta; k tomu přistupuje další, obtížný úděl srovnávati oba dva, civilní procesy, totiž bývalý, rakouský s bývalým uherským.
A co ještě je nad to nade vše, jsou četné změny civilního procesu novými zákony: není takřka zákona, aby se nedotkl více měně pronikavě civilního procesu.
Dosahuje-li autor přes to přese všechno v díle prostoty a srozumitelnosti, je patrno na výsost zřetelně, že vrchovatě podařilo se mu vše, co lze požadovati od vědeckého systému civilního procesu, poněvadž překonal nakupené nesnáze s nevšední odhodlaností.
Zevrubný heslař na konci pohodlně usnadňuje rychlé vyhledání potřebného poznatku; snad by se doporučovalo, kdyby autor, jak již učinil v 3. díle, vydával občas dodatky změn, způsobených v tomto díle novými zákony, tak hojně vyráběnými bez hlavy a paty po většině, což věru je na pováženou; tak by si uchovalo Čs. civilní procesní právo neporušenou svěžest: jak známo, vědecké práce a zvláště právnické náhle vyvětrávají a zastarávají, pozbývajíce pelu čerstvosti, rovněž a zejména, jak již nahoře řečeno, pro časté a namnoze pro bezdůvodné změny zákonů — jako o překot po převratě.
Na konec jen zaráží mne, že dílo, jehož je třeba v praxi jako soli, autor byl nucen vydati na vlastní náklad; a ještě více znepokojuje, že z tohoto důvodu byl nutkán omezovati rozsah látky — nenahraditelné — ke škodě všech —; toho by přece nemělo býti: mohla-li vydati Česká akademie věd a umění JUDru. Emilu Ottovi blahé paměti vzácné dílo Soustavný úvod ve studium nového soudního řádu, proč také nikoli Čs. civilní procesní právo Dra. V Hory?
JUDr. Florian Drápal.

Citace:

Na základě pouhého neprávoplatného předpisu. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1925, svazek/ročník 7, číslo/sešit 6., s. 55-55.