Č. 7027.


Pozemková reforma: * Byl-li pachtovní poměr zrušen před uplynutím ujednané pachtovní doby, jest stpú povinen vrátiti poměrnou část poplatku zaplaceného dle § 61, odst. 2 zák. příděl.
(Nález ze dne 13. ledna 1928 č. 386.)
Věc: Mikuláš Z. v U. proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o vrácení poplatku dle § 61 příd. zák.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním ze dne 20. srpna 1925 sdělil vlastník velkostatku U. obvodové úřadovně stpú-u v Trenčíně, že smlouva pachtovní s firmou Z. a spol., jíž byl velkostatek U. pronajat na dobu 30 roků, a k níž dal tento úřad výměrem ze 14. června 1922) svolení dle § 7 záb. zák., byla po tříletém trvání rozvázána, a žádal, aby mu byl *4% poplatek podle § 61 příd. zák., jejž na podkladě 30tiletého trvání pachtu penízem 45216 Kč 70 h zaplatil, pokud připadá na zbývajících 27 roků, vrácen. Žádosti té žal. úřad postupem instancí nevyhověl proto, že poplatek § 61 odst. 2 příd. zák. jest poplatek, který se vybírá dle zvláštního ustanovení zákona za veř. činnost stpú-u v zájmu veř. a pro (účely naznačené v odst. 1. cit. §, že poplatek ten vybírá se jednou pro vždy, a že zákon žádných úlev tu neposkytuje.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto: Dle 2. odst. § 61 příd. zák. vyměřuje a vybírá stpú pro účely zlevnění půdy přídělové a podporování kolonisace při udělování souhlasu k pronájmu (propachtování) nemovitostí tam uvedených podle § 7 záb. zák. od strany za schválení pronájmu žádající čtvrtinu procenta z úhrnného pachtovného placeného v hotovosti.
Jádro sporu tkví v odpovědi na otázku, je-li poplatek ten poplatkem za úřední výkon, jak má za to žal. úřad. Názoru tomu odporuje doslov zákona, který praví, že se poplatek ten vybírá »při udělování souhlasu k pronájmu«. Jde tu tedy o poplatek, který se vybírá nikoliv za úřední svolení dle § 7 záb. zák., nýbrž jen u jeho příležitosti k účelům vše- obecného fondu pro podporu vnitřní kolonisace (vyhláška stpú-u z 30. října 1922 č. 375 Sb.) a který má svůj důvod jen tenkrát a potud, pokud udělené svolení bylo také skutečně realisováno. Nastanou-li tedy po uděleném svolení okolnosti, jež mají za následek, že poměr pachtovní skončil před ulynutím pachtovní doby, jež byla základem svolení dle § 7 záb. zák. i vyměření poplatku, pak právě proto, že nejde o poplatek za úřední výkon, nutno přiznati straně nárok, aby jí byl předepsaný poplatek, založený na předpokladu, že pronájem potrvá po celou ujednánou dobu pachtovní, ode dne, kdy s nájmu sešlo, až do původně ujednané doby pachtovní, poměrně vrácen.
Opak nelze dovoditi z předpisu zákona, že se poplatek vybírá z úhrnného pachtovného, ježto tu jde jen o všeobecné ustanovení vyměřovací základny poplatku, z níž nelze nic usuzovati na jeho právní povahu. Ani poukaz na to, že odst. 2. § 61 příd. zák. nemá předpisů o úlevách poplatkových, jak je stanoví 1. odst. § 61, není tu důvodný, když podle povahy věci a významu pojmu »úlevy« může jíti jen o snížení poplatku při jeho vyměřování, o něž však tu zřejmě nejde
Citace:
POŠVÁŘ, Jaroslav. Náhrada škody v trestním správním řízení.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 3, s. 80-84.