Č. 1424

.
Nemocenské pojišťování dělnictva: 1. Zemědělskými a lesními pojištěnci ve smyslu § 12, odst. 2 zák. ze dne 22. prosince 1920 č. 689 sb. z. a n., resp. zák. ze dne 22. prosince 1921 č. 489 sb. z. a n. rozuměti jest osoby zaměstnané v podnicích zemědělských a lesních bez ohledu na povahu jejich práce. — 2. Úředníci ústřední kanceláře, která obstarává ústřední správu zemědělských i jiných závodů téhož majitele, jsou pojištěnci zemědělskými ve smyslu § 12, odst. 2 zák. ze dne 22. prosince 1920 č. 689 sb. z. a n. resp. zák. ze dne 22. prosince 1921 č. 489 sb. z. a n., když agenda jejich převážnou měrou se vztahuje na podniky zemědělské a lesní.
(Nález ze dne 16. června 1922 č. 8654.)
Věc: Okresní nemocenská pokladna v Bilíně (adv. Dr. R. Rábí z Prahy) proti ministerstvu sociální péče (min. místotaj- Dr. Fr. Janoštík) stran pojistné příslušnosti nemocenské.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem ze dne — rozhodla politická expositura v Bílině jako dozorčí úřad podle § 41 nemoc. zákona, že zřízenci Lobkovické účetní revise, kulturně-technické kanceláře a stavebního úřadu v Bílině jakožto osoby v zemědělských a lesních podnicích zaměstnané příslušejí k zemědělské okresní nemocenské pokladně v Bílině, výnosem zemské správy politické v Praze ze dne — zřízené, s tímto odůvodněním:
Uvedené úřady obstarávají skoro výhradně práce, které jsou v souvislosti s provozováním Lobkovického polního a lesního majetku. Všichni tito úředníci s výhradou stavebního úřadu jsou podle svého předcházejícího vzdělání absolventy hospodářských a lesních škol, vykonávali, než vstoupili do těchto úřadů, praktickou službu v polním a lesním hospodářství a mají ve své nynější vlastnosti služební obstarávati přezkoumání a kontrolu polních a lesních podniků. Okolnost, že se i průmyslové podniky těmito úřady obsluhují, nemůže na povaze těchto zřízenců jako převážně zaměstnaných v polním a lesním hospodářství ničeho měniti.
Zemská správa politická rozhodnutím ze dne — odvolání okresní nemocenské pokladny v Bílině vyhověla a zrušujíc nař. výměr vyslovila, že uvedení zřízenci nepodléhají nemocenské pojistné povinnosti u zemědělské nemocenské pokladny okresní v Bílině, poněvadž členy zemědělských nemocenských pokladen mohou býti pouze a jedině osoby, které jsou v zákoně vyznačeny, tedy osoby, které vykonávají práce a služby na základě poměru pracovního nebo služebního v podnicích zemědělských a lesních a nikoliv tedy i v organisacích, spolcích a zařízeních, které s polním a lesním hospodářstvím nesouvisejí.
Ministerstvo sociální péče naříkaným rozhodnutím z —, zrušivši rozhodnutí v odpor vzaté, vyslovilo, že osoby, o které jde, jsou pojištěnci zemědělskými a lesními a že je tudíž pro jich pojištění příslušná zemědělská okresní nemocenská pokladna v Bílině. Neboť ústřední Lobkovické úřady spravující několik zemědělských a lesních závodů jsou, podle dobrozdání českého odboru zemědělské rady v Praze, součástí podniků zemědělských a lesních a dlužno tedy v konkrétním případě, kde celková převaha podniku zemědělského a lesního je jasně patrná, uznati názor ústředních úřadů velkostatku Bíliny, jakož i rozhodnutí 1. instance o přičlenění dotyčných zaměstnanců k nově utvořené zemědělské nemocenské pokladně v Bílině za správné.
O stížnosti uvážil nss toto:
Zákonný podklad pro odpověď na otázku, zdali k pojištění zmíněných, pojistné povinnosti nesporně podrobených zřízenců příslušná jest stěžující si okresní pokladna nemocenská nebo nemocenská pokladna zemědělská v Bílině, hledati sluší v odst. 2 § 12 zák. ze dne 15. května 1919 č. 268 sb. z. a n. a zákona ze dne 22. prosince 1920 č. 689 sb. z. a n. Podle ustanovení tohoto nemocenská pokladna zemědělská zřízená dle cit. paragrafu jest výlučně příslušná pro pojištěnce v podnicích zemědělských a lesních či — dle znění zákona ze dne 22. prosince 1920 č. 689 sb. z. a n. — pro pojištěnce zemědělské a lesní.
Mezi stranami není sporu o tom, že pojištěnci právě zmíněnými rozumí zákon onu kategorii osob, které dle § 3 nemoc. zákona ze dne 30. března 1888 č. 33 ř. z. povinnosti pojistné podrobeny nebyly a jichž kvalifikace jako dělníků a úředníků zemědělských a lesních určována byla povahou závodu, v němž byly zaměstnány, ve shodě s pojistnou povinností, stanovenou v § 1, již posuzovati bylo dle povahy závodu. Podle toho, co řečeno, rozluštění sporu záleží na zodpovědění otázky, zdali osoby, o něž jde, jsou zaměstnány v závodě zemědělském a lesním, čili nic. V případě kladném jsou pojištěnci zemědělskými a lesními po rozumu cit. § 12, odst. 2 a příslušejí k zemědělské pokladně nemocenské, v případě opačném jest k pojištění jejich příslušná stěžující si okresní pokladna nemocenská.
Ústřední úřady, v nichž osoby ty jsou zaměstnány, podle názoru nss-u netvoří arciť samostatný podnik ve smyslu nemocenského zákona, nejsou samy sobě účelem, nýbrž jsou toliko organicky vybudovaným, centralisovaným rozšířením jednoítlivých podniků, z nichž sestává celkové hospodářství majitele. Vysvítá to z nesporného stavu spisů, podle něhož revisní, kulturně-technické a stavební oddělení obstarávají práce do toho kterého oboru spadající pro jednotlivé podniky celkového hospodářství, kteréžto práce by samy o sobě stejně jako všechny ostatní technické úkony a služby konány býti musely v jednotlivých podnicích, z důvodů účelnosti však spojeny jsou na jednom místě. Za tohoto stavu věcí jeví se zmíněná oddělení organicky zvlášť vybudovaným pokračováním jednotlivých podniků celkového hospodářství, jejich částmi.
Podniky tyto, pro něž zmíněná oddělení pracují, jsou nesporně jednak povahy zemědělské a lesní, jednak podniky živnostenskými neb po živnostensku provozovanými. Dle povahy těchto podniků byla by po rozumu cit. § 12, odst. 2 pro pojištění oněch zřízenců zmíněných oddělení, kteří obstarávají agendu podniků zemědělských a lesních, příslušnou nemocenská pokladna zemědělská, pro pojištění těch pak, kteří pracují toliko pro podniky průmyslové, stěžující si okresní pokladna nemocenská.
Dle stavů spisů však dělba práce v naznačených úřadech do té míry provedena není. nýbrž jest zjištěno, že agenda obou skupin podniku obstarávána jest týmiž úředníky, kteří podle potřeby pracují jak pro tu tak i pro onu skupinu. Za tohoto stavu věcí může pro otázku příslušnost' té neb oné pokladny nemocenské záležeti toliko na tom, zda zřízenci, o něž jde, zaměstnáni jsou převážně agendou skupiny jedné či skupiny druhé. Otázka tato není však otázkou právní, nýbrž otázkou skutkovou, kterou nss přezkoumati může toliko v rámci § 6, odst. 2 zák. ze dne 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876, tedy jen potud, zda skutková podstata, z níž nař. rozhodnutí po této stránce vychází, jest v souhlase se spisy nebo zda nemá zapotřebí v podstatných bodech doplnění nebo zda při zjištění jejím nebyly porušeny podstatné formy řízení.
Po této stránce však jest dle spisů zjištěno — a potvrzuje to stížnost sama, — že agenda, již vyřizují zřízenci řečených oddělení, dotýká se 71 samostatných hospodářských dvorů, 12 samostatných lesních revírů v celkové výměře as 28775 ha, mimo to pak cukrovaru, 5 pivovarů, uhelného dolu, zřídla kyseliny bílinské a 2 malých ručních cihelen tak, že agenda se týká 83 jednotek podniků zemědělských a lesních a pouze 10 podniků jinakých.
Dospěl-li žal. úřad na základě tohoto nesporného skutkového materiálu ke zjištění, že agenda řečených oddělení převážnou měrou jest rázu zemědělského a lesního, nehledal nss ani, že by skutkový předpoklad nař. rozhodnutí po této stránce odporoval spisům, ani že by vyžadoval doplnění, když ani stížnost po této stránce nijakých námitek nečiní. Namítal-li zástupce stížnosti při ústním líčení vadnost řízení v tom směru, že vyjádření zemědělské rady českého odboru ze dne —, jehož se nař. rozhodnutí dovolává, nebylo stěžující si pokladně sděleno, aby se o něm vyslovila, nemohl se nss touto námitkou zabývati, jelikož v písemné stížnosti není obsažena (§ 18 zák. o ss.).
Jsou-li však podniky, v nichž řečení zřízenci jsou zaměstnáni, převážně rázu zemědělského a lesního, pak není ani v rozporu se zákonem, když úřad vyvodil z toho důsledek, že zaměstnanci ti jsou pojištěnci zemědělskými a lesními a že tudíž pro jich pojištění příslušná jest zemědělská okresní nemocenská pokladna.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 1424. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 852-855.