Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 20 (1911). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 406 s.
Authors:
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 20 (1911)
PDF

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných:


Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristische Blätter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung = N. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis = Z. Bl. — Österreichische Zeitschrift für Strafrecht = Z. Str. — Evidenzblatt für österreichische Gesetzgebung und Rechtsprechung = E. Bl. — Przeg. = Przeglad prawa i administracyi; G. T. = Gazetta dei Tribunali; Sl. P. = Slovenski Pravnik.1 Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí a u E. Bl. ročník a číslo sešitu. — m. n. = minist. nařízení; ř. = říšský zákonník číslo; z. = zemský zákonník číslo; v. = věstník min. spravedlnosti číslo; letopočty z tohoto a minulého století uvedeny jsou dvěma posledními ciframi arab., měsíce pak ciframi římskými.

I. Ve věcech civilních.


A. Z práva občanského.


465. § 109. obč. zák. Při posuzování důležitosti důvodů rozvodu, daných jedním z manželů, dlužno vzíti patřičný zřetel též na chování se manžela druhého. Také důvod vzniklý teprve po podané žalobě může býti v procesu uplatněn. 05.10.1910, Rv I 725/10; E. Bl. 11:33.

466. § 115. Během manželství vypuklé sešílení jednoho z manželů není důvodem pro rozloučení manželství. 08.03.1911, Rv III 91/11; G. H. 10/11:434. Viz opačné rozh. shora č. 324.

467. § 142. Rozvedená manželka, proti jejíž osobě není námitek, může své dítě, otci k výchově odevzdané, bez kontroly kdykoliv a kdekoliv navštěvovati; v případě zneužití se jí může její právo kdykoliv omeziti. 08.02.1911, R VII 24/11; E. Bl. 11:33; N. Z. 11 č. 16.
468. §§ 158., 159. V zákonné době § 138. obč. zák. zrozenému dítěti nepřísluší právo odporovati manželskému zplození svému. 31.01.1911, Rv V 1290/10; kn. jud. 192; P. 11:271, off. 1314; J. Bl. 11:237.
469. § 163. Za soulož jest pokládati i použití umělého údu, je-li přes to vniknutí semene do pochvy možno. 24.01.1911, Rv IV 11/11; G. H. 10/11:433.
470. § 166. Pozdější uzavření sňatku a legitimace dcery nemanželské neruší v ničem jejího dříve nabytého práva na zaopatření, zvláště když byly její nároky oboustranně sjednány úmluvou mezi ní a otcem. 02.11.1910, Rv V 2211/10; Przeg. 11 seš. 4.
471. § 166. Mezi nemanželským otcem a poručenstvem nemanž. dítěte uzavřené a vrchnoporučensky schválené soudní porovnání, dle něhož vložil nemanž. otec v soudní uschování určitou sumu místo placení měsíčního výživného, nezbavuje otce další povinnosti dítě vyživovati a opatřiti, když se vložená suma celá vyčerpá. 11.01.1911, Rv VI 588/10; Sl. P. 11:113.
472. §§ 427., 429., 1053. Zboží v námořní dopravě jest představováno konnosementem, pročež odevzdání téhož jest odevzdáním zboží samého. 07.12.1910, Rv IX 144/10; G. T. 11. seš. 2.
473. §§ 452., 427. Odevzdáním depositního lístku o kauci u veřejné pokladny složené, zřizuje se pro nabyvatele právo zástavní ke kauci. Tento není povinen lístek vydati odevzdateli, pokud má proti němu pohledávku. 04.05.1910, Rv I 376/10; J. Bl. 11:201.
474. § 531. § 56. živ. ř. Majitel živnostenské koncesse nemůže o ní poslední vůlí poříditi v ten smysl, že jí má dále vésti vdova a odstoupiti ji pak některému z dětí. 07.03.1911, Rv I 31/11; G. H. 10/11:490.
475. §§ 531., 1325., 1327. Bolestné jest nárokem výlučně osobním, na dědice raněného nepřecházejícím, leč že by bylo ještě za jeho živobytí sformulováno a v nárok peněžní změněno smlouvou, narovnáním neb rozsudkem (civilním, byť i dosud v moc práva nevešlým). 31.01.1911, 2773/10; Przeg. 11 seš. 5.
476. § 540. Pouhé negativní zachování se zůstavitele a tedy ponechání testamentu dříve zřízeného beze změny nesvědčí ještě o tom, že zůstavitel odpustil dědici, jenž po zřízení testamentu dopustil se urážky jeho cti. Také urážka po smrti zůstavitelově činí nehodným děditi, byť i motivem jejím byla obrana práv majetkových. 02.11.1910, Rv V 2211/10; Przeg. 11. seš. 4.
477. § 549. § 14. zák. 21. 4. 1896 ř. 74; §§ 3., 6. zák. 4. 1882 ř. 123. Přijetí čtvrtletního úmrtného nezavazuje — není-li tu pozůstalostního jmění — samo o sobě k zaplacení útrat pohřbu. 05.08.1910, R I 436/10; N. Z. 11 č. 15, E. Bl. 11:33.
478. § 585. Výpovědi svědků o projevech zůstavitelových po zřízení testamentu nemohou sice sloužiti za důkaz o obsahu jeho, ale možno jich užíti za interpretační materiál pro seznání pravé vůle zůstavitelovy. 02.11.1910, Rv V 2211/10; Przeg. 11. seš. 4.
479. § 592. Nezpůsobilost osoby, pro zločin ze ziskuchtivosti (pokus krádeže) odsouzené, býti svědkem posledního pořízení jest trvalá. Trestní novelou z 15. 11. 1867 ř. 131 nebyl předpis § 592. obč. zák. změněn. 25.01.1911, Rv I 16/11; J. Bl. 11:249.
480. §§ 655., 765. Zůstavil-li testator svému potomku povinný díl přesné určený, ukáže-li se však později, že následkem přibytí nových potomků díl ten je menší, tu dlužno s ohledem na pravou vůli testatorovu přiřknouti povinný díl dle poměrů v době úmrtí a nikoliv dle poměrů v době zřízení poslední vůle. 02.11.1910, Rv V 2211/10; Przeg. 11. seš. 4.
481. §§ 784., 788. Vypočtení povinného dílu má se díti tak, že k čistému jmění připočtou se kvoty, jež se mají odčítati, pak třeba takto obdrženou sumu děliti počtem dětí a od polovice vyšlé cifry odebrati kvotu, jež se má odčítati. Dary za života zůstavitelem učiněné nemají se při tom včítati do pozůstalosti. 02.11.1910, Rv V 2211/10; Przeg. 11. seš. 4.
482. § 828. Spoluvlastník knihovní vložky může odstoupiti jen podíly v poměrů k celému knihovnímu tělesu, ale nikoliv podíly k jednotlivým parcelám, ke knihovnímu tělesu patřícím. 13.10.1910, Rv V 1488/10; E. Bl. 11:32.
483. §§ 828., 829. Smlouva uzavřená s většinou spoluvlastníků nemovitosti nedává kontrahentovi práva vystoupiti se žalobou proti menšině, nejednala-li většina jménem všech spoluvlastníků. 26.04.1910, Rv 737/10; Przeg. 11 seš. 2.
484. §§ 833., 834., 837. Propůjčení práva lámati kámen na delší dobu není obyčejnou činností správní, pročež nelze práva toho propůjčiti beze shody všech spoluvlastníků. 26.04.1910, Rv 737/10, Przeg. 11 seš. 2.
485. § 1056. Označení kupní ceny může se státi osobou třetí, ale nesmí býti zůstaveno kontrahentovi. 26.04.1910, Rv 737/10; Przeg. 11 seš. 2.
486. § 1264. dv. d. 4. 5. 1841 č. 53 sb. z. s. Při výměře výživného ženě mající vinu na rozvodu dle cit. dv. d. třeba též vzíti ohled na stupeň její viny dle výsledků procesu separačního a co do výše třeba se říditi toliko ohledy slušnosti; kvota pak nesmí býti tak vysoká jako výživné přiznané ženě bez viny rozvedené. 29.12.1910, Rv V 2588/10; Przeg. 11 seš. 5. 487. § 1288. Nárok na pojištěnou sumu z úrazu pozbývá pojištěnec, jestliže zaviněně zodpověděl záporně v návrhu pojistném otázku předchozích poraněních a jestliže tato byla značnější. 03.01.1911, R I 824/10; J. Bl. 11:213.
488. § 1295. Z úrazu při sáňkování není práv majitel dráhy, nedbali-li poškození sáňkaři jízdního řádu. 28.03.1911, Rv II 279/11; G. H. 10/11:456.
489. § 1295. Kdo prodá zbraň s nábojem osobě mladistvé, jest práv ze škody, způsobené neopatrným použitím zbraně osobě třetí; 06.12.1910, Rv II 935/10, Z. Bl. 11 č. 125; E. Bl. 11:33.
490. § 1320. předpokládá takové opatření zvířete, aby jím nikdo poškozen býti nemohl. Netřeba takového zavinění, jaké žádá § 391. tr. z. 18.01.1911, Rv II 1120/10; G. H. 10/11:474.
491. § 1320. Vlastník dobytčete, jež opomenul opatřiti, jest práv i z poškození, způsobených dobytčetem tím zvířatům jiným. 01.02.1911, Rv 229/11; Z. Bl. 11 č. 126; E. Bl. 11:33.
492. § 1333. Dlužník prodlévající s placením přisouzených útrat sporu a exekuce jest povinen platiti z nich na žádost věřitelovu zákonné úroky z prodlení. 09.02.1910, Rv 215/10, Przeg. 11. seš. 5.
493. § 1493. Podstatně různý účel výkonu služebnosti dřívějším a pozdějším držitelem vylučuje započtení vydržecí doby držitele dřívějšího. 21.03.1911, Rv III 436/10; G. H. 10/11:451.
494. §§ 1501., 933. Na lhůty praeklusivní stejně jako na lhůty promlčecí z moci úřední nebéře se ohledu. 31.03.1910, Rv V 615/10; Przeg. 11. seš. 3; E. Bl. 11:33.
495. Zák. o pov. ruč. drah 5. 3. 1869 ř. 27. Pov. ručení nastává jen tehdy, bylo-li poranění (usmrcení) přivoděno bezprostředně událostí v provozu dráhy, nikoliv tedy onemocní-li matka následkem takového úrazu děcka. 05.05.1909, Rv I 261/9; G. H. 10/11:396.
496. § 2. — Spoluzavinění dráhy spočívá již v trpění vstupu osoby cizí na trať a v nezachování vnitřních předpisů o posunování vozů. 25.01.1911, Rv III 413/10, Z. Bl. 11 č. 128; E. Bl. 11:33.
497. Odpůr. zák. §§ 29., 30. Pojištěná suma jest majetkovým objektem pojištěncovým. Změní-li pojištěnec osobu z pojištění oprávněnou, lze tomu odporovati. Odporovatelným dle § 29. jest právní jednání i tehdy, jestliže kontrahent a spolukontrahent (následkem zákonného zastoupení — otec — nezl. děti) se stýkají v jedné osobě. Odporovatelnost právních jednání dle § 30. nemůže dlužník potírati námitkou své zákonné povinnosti alimentační. 06.12.1910, Rv I 856/10; G. Z. 11:110.
498. Zák. automob. Prokázáno-li zavinění poškozeného neb osoby třetí, netřeba ještě důkazu, že škodná událost nemohla býti odvrácena přes to, že vozidlo bylo dle předpisů a věcně vedeno a s ním tak nakládáno. 31.01.1911, Rv I 103/11; G. H. 10/11:417.
499. — V bezstarostném přecházení silnice jest spatřovati spoluzavinění poškozeného. 13.12.1910, Rv I 1032/10; J. Bl. 11:225.

B. Z práva směnečního, obchodního a společenstevního.


500. Čl. 4. sm. ř. Podepíše-li trassát směnku jménem uměleckým a nikoliv svým občanským, nevzniká z dotyčné listiny pro něho směnečný závazek. 01.03.1911, Rv II 167/11; J. Bl. 11:202; P. 11:281.
501. Čl. 319. obch. zák. Na pojistný návrh není navrhovatel vázán, neodpovídá-li doručená mu police návrhu; po uplynutí lhůty čl. 319. obch. zák. doručenou druhou polici netřeba přijati, byť i shodovala se s návrhem. 10.01.1911, Rv II 12/11; Z. Bl. 11. č. 134, E. Bl. 11:33.
502. Čl. 355., 356.; § 1435. obč. z. Kupec, jenž určil prodávajícímu termín ku splnění koupě a prohlásil, že v případě prodlení od úmluvy ustoupí, následovně však po uplynutí lhůty dále zboží přijímá, nemůže již žádati odškodnění z důvodu opozděného plnění. Příjem zboží po bezvýsledném uplynutí lhůty dodací a tedy po rozvázání úmluvy dlužno považovati za novou úmluvu stran. 20.12.1910, Rv V 2586/10; Przeg. 11. seš. 3.
503. Čl. 395., 400. Objednání povozu od povozníka za účelem dopravy zboží v místě jest smlouvou dopravní a nikoliv nájmem povozu, byť i objednatel sám zboží od dráhy převzal, při naložení ho na povoz byl a povoz doprovázel. 08.11.1910, Rv I 911/10; G. H. 10/11:424.
504. §§ 77. č. 5. a 6. želez. dopr. ř. (star.). Odesílatelem na nákladním listě připojené prohlášení »bez průvodce, na vlastní nebezpečí« nesprošťuje dráhu od náhrady škody jejím zaviněním přivoděné a s nedostatkem doprovodu příčinně nesouvisející a to ani tehdy, kdyby průvodce podle okolností byl mohl zameziti nevěcné zachování se železničních orgánů. 14.12.1909, Rv II 935/9; off. 1315.
505. § 86. Zjištění, že poškození zboží stalo se pouze neopatrným zacházením s ním, aneb ze zlomyslnosti během dopravy, nestačí k odůvodnění náhradní povinnosti dráhy, nýbrž třeba, aby poškození co do příčiny a osoby škůdcovy bylo konkretisováno. 28.03.1911, Rv II 199/11; G. H. 10/11:473.
506. 88. V případě § 88. dopr. ř. žel. jest na poškozeném pouze, aby dokázal hrubé zavinění železničních zřízenců a nikoliv, aby dokázal též culpa in eligendo dráhy. 26.04.1910, Rv V 885/10; J. Bl. 11:250.
507. Zák. o obch. pomoc. § 1. 1. Inkassant (na provisi) pojišťovací společnosti jest obchodním pomocníkem, byť i inkassoval jen v některé dny týdně a v dny ostatní jiné povolání vykonával. 07.03.1911, R I 103/11; J. Bl. 11:214.

C. Z řízení sporného a exekučního.


508. § 1. j. n. § 228. c. s. ř. K rozhodování sporů ze společenských poměrů právovarečných společenstev příslušny jsou řádné soudy, byť i stanovy předepisovaly řešení jich smírčím soudem. — Žalobu na oduznání členství podati sluší nejen na společenstvo, ale i na osobu členství si osobující. — Výrok o neplatnosti volby výboru není určením pouhé skutečnosti, nýbrž právního poměru ve smyslu § 228. c. s. ř. 02.08.1909, R II 721/9; 06.12.1910, R II 286/10; P. 11:316.
509. § 41. Pouze žalobní žádost a nikoliv podložený jí děj jest rozhodnou pro zodpovědění otázky, zda-li právní rozepře náleží před soud reální. 06.10.1910, Rv V 1094/10; E. Bl. 11:33; Przeg. 11:50.
510. §§ 45., 104. Usnesení sbor. soudu 1. inst. o jeho věcné příslušnosti nelze odpírati z důvodu, že záležitost podléhá soudu okresnímu, ani tenkráte, opírá-li se námitka nepříslušnosti o úmluvu prorogativní, v níž strany výslovně podrobily se příslušnosti soudu okresního. 12.07.1910, Rv 834/10; Przeg. 11. seš. 3.
511. §§ 77., 94. Výlučnost soudu místa pozůstalosti projednávané z § 77. j. n. není na úkor příslušnosti soudu procesu hlavního, jako soudu elektivního pro žalobu plnomocníka procesního neb i jeho cessionáře proti masse pozůstalostní klientově o útraty právního zastupování. 20.09.1910, R V 1151/10; Przeg. 11. seš. 2.
512. § 81. § 35. ex. ř. Žaloba o výmaz exekučního práva zástavního, opírající se o fakt nastalý po vydání titulu exekučního, náleží před soud, jenž vydal exekuční titul a nikoliv před soud rei sitae. 13.07.1910, R V 936/10; Przeg. 11. seš. 5.
513. § 96. Forum žaloby navzájem má místo jen proti straně jež se žalobou vystoupila a nikoliv i proti jiným účastníkům sporu. Tyto lze jen tenkrát žalobou navzájem stihati, když soud procesu hlavního jest jejich obecným soudem. 31.05.1910, R V 724/10; Przeg. 11. seš. 2.
514. Čl. 42. uvoz. zák. k c. s. ř. Toliko vědomé zatajení neb zamlčení majetku odůvodňuje závazek zde stanovený. 16.11.1910, Rv V 2134/10; Przeg. 11. seš. 3.
515. § 11.; § 93. j. n. Vlastní společenství v rozepři dle § 11. č. 1. c. s. ř. neexistuje mezi osobním a hypotekárním dlužníkem ohledně ustanovení, obsažených v dluhopise. 10.01.1911, R VII 5/11; J. Bl. 11:203.
516. § 52. Útraty řízení odvolacího nemají býti zvlášť přisouzeny, nýbrž jsou částí útrat procesních, byl-li následkem odvolání rozsudek zrušen a nařízeno nové projednání a vydání rozsudku. 08.11.1910, R V 1448/10; Przeg. 11. seš. 5.
517. §§. 88., 477. Doručení poštou v cizině (Uhrách) je sice proti předpisům, ale nečiní proces zmatečným. 11.10.1910, Rv V 2098/10; Przeg. 11. seš. 3.
518. § 398. Nebyla-li odpověď na žalobu podána včas, není třeba teprve návrhu žalobcova, aby s ní jako s opozděnou bylo naloženo, nýbrž následky zmeškání § 145. 1. c. s. ř. nastanou samy sebou. 09.08.1910, R VIII 115/10; G. T. 11. seš. 2.
519. § 527. Nařídil-li soud 2. inst., zrušiv usnesení inst. 1., nové rozhodnutí, ne však po slyšení stran, jest revisní rekurs přípustný. Soud 2. inst. shledav bezdůvodnost zamítnutí žádosti instancí 1., má sám in merito rozhodnouti a nikoliv věc prvnímu soudci k rozhodnutí na témž faktickém podkladě odkázati. 30.12.1907, č. 16 370; G. T. 11 seš. 4.
520. § 557. Na základě směnky, jíž schází některá podstatná náležitost, nemůže směnečné řízení býti zavedeno, obchodní soud ať zamítne žalobu pro nepříslušnost, byť i vada v námitkách nebyla uplatněna. 28.12.1910, R I 792/10; G. H. 10/11:396.
521. § 35. exek. ř. Je-li exekuce již v běhu, není-li však ještě dlužníku známa, jest jeho žaloba o zrušení exekučního titulu žalobou určovací a nikoliv oposiční. 29.12.1910, R VI 380/10; Z. Bl. 11. č. 146; E. Bl. 11:33.
522. § 37. I právo spoluvlastnické (spoludržby), do něhož se zasahuje konáním, proti jednomu ze spoluvlastníků exekučně vykonatelným, může dle okolností oprávňovati ostatní spoluvlastníky (spoludržitele) k žalobě dle tohoto §. Je-li však nemovitost, více spoluvlastníkům náležející, služebností zatížena, nemohou proti exekuci, vedené na základě zákazu rušení, proti jednomu spoluvlastníku vymoženého, ostatní spoluvlastníci vystoupiti s touto žalobou. 05.01.1910, Rv II 965/9; off. 1317.
523. § 42. Spor o prioritu mezi tabulárními věřiteli není důvodem pro odložení exekuce nucenou dražbou. 01.02.1910, R III 31/10; off. 1319.
524. §§ 42.—44. K vymožení odkladu exekuce nežádá se formální důkaz, že dlužníku hrozí z pokračování v exekuci nenahraditelná škoda. 29.11.1910, Rv V 1362/10; Z. Bl. 11. č. 149; E. Bl. 11:33.
525. § 47. Po bezvýsledné exekuci mobilární může býti uložena přísaha vyjevovací, je-li tu jen patrně předlužený majetek imobillární. 21.02.1911, R III 56/11; Z. Bl. 11. č. 151; E. Bl. 11:33.
526. § 171. »Výkazy« o existenci práv věcných pro osoby třetí dle § 171. ex. ř. váznoucích třeba rozuměti i akta o sporu a exekuci, u exekučního soudu se nacházející, z nichž práva ta jsou patrna. 09.07.1907 č. 9264; Przeg. 11. seš. 4.
527. §§ 184., 186. Opomenutí vyhlášky dražebního terminu v obci, v níž leží licitovaná nemovitost, odůvodňuje zamítnutí příklepu, byť i zde nebyl výslovný odpor, bez ohledu na to, kdy okolnost ta vyšla na jevo. 09.07.1907 č. 9264, Przeg. 11. seš. 4.
528. §§ 200., 282. Ustanovení těchto §§ o šestiměsíčním stavení exekuce jest lex specialis a nesmí se ho užíti na jiné případy exekuce. 08.02.1911, R VI 32/11; Sl. P. 11:121.
529. § 216. Nezaplacené prémie zemských pojišťoven požárních nenáleží k příspěvkům konkurenčním a nepožívají proto přednostního práva. 16.11.1910, R I 697/10; Z. Bl. 11. č. 155; E. Bl. 11:33.
530. § 216. Nezaplacené příspěvky k dělnické pojišťovně úrazové požívají výsadního práva zástavního na vydražené realitě jen za podmínek § 76. zák. 25.10.1896 ř. 220; těchto tu není, používalo-li se reality jen v nepatrných rozměrech bez zvláštního zařízení k dotyčné živnosti. 17.01.1911, R I 797/10; G. H. 10/11:450.
531. § 273. Osoba (třetí) k odporu oprávněná (§ 37. ex. ř.) nemůže svůj syndikátní nárok opírati o to, že nezachováním předpisů §§ 271.—273. ex. ř. (minimální lhůta mezi zájmem a dražbou) bylo jí zabráněno uplatniti svůj odpor. 09.11.1909 ?; E. Bl. 11:32.
532. §§ 278., 279. Nesloží-li při dražbě movitostí vydražitel jednotlivé položky nejvyšší podání ihned po příklepu, může věc býti ihned dále vydražena a obmeškalý vydražitel k náhradě nedoplatku přidržen. 20.12.1910, R V 1226/10; Z. Bl. 11. č. 154; E. Bl. 11:33.

D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.


533. §§ 29., 43. konk. ř. Odškodné živnostenských pomocníků, propuštěných při zahájení konkursu, nenáleží do první, nýbrž do třetí třídy věřitelů konkursních. 08.02.1911, Rv II 46/11; J. Bl. 11:204.
534. §§ 43. Provisní pohledávka nákupce, v obchodě trvale ustanoveného, patří do 1. třídy věřitelů konkursních. 06.12.1910, Rv I 968/10; J. Bl. 11:251.

2. Ve věcech trestních.


E. Z trestního práva hmotného.


535. §§ 8., 144. tr. zák. K přivodění trestného výsledku jest prostředek nějaký jen tehdy absolutně nezpůsobilý, nemůže-li ani při správném použití zamýšlený účinek nijak přivoditi. Je-li v určitém případě použitý prostředek absolutně nezpůsobilý, není zjištěním fakta, nýbrž rozhodnutím právní otázky. 03.12.1910, Kr V 791/10; off. 3771. 536. § 105. V § 56. zák. 11. 6. 1879 ř. 93 stanovená dobrovolná dohoda o škodě a ušlém užitku na pozemcích následkem vojenského cvičení jest rozhodováním veřejné záležitosti. 29.09.1910, Kr V 338/10; off. 3762.
537. § 171. Komu bylo vlastnické právo k pozemku právoplatným soudním rozhodnutím odeřknuto, pro toho jsou plody onoho pozemku »cizí věcí«, jejichž bezprávným odnětím se činí zodpovědným dle § 171. tr. z. 17.02.1910, Kr V 748/10; off. 3777.
538. §§ 171., 201. c). Přivlastnění si prstenů, při čištění šatů na terase vypadlých, jest krádeží a nikoliv podvodem, poněvadž vypadnutím prstenů držba vlastníkova nezanikla. 25.11.1910, Kr VIII 102/10; off. 3768.
539. § 199. a). Přerušení výslechu svědeckého k účeli pozdějšího vzetí svědka do přísahy (§ 169. tr. ř.) není formálním uzavřením výslechu; svědek, jenž při pozdějším přísežném seznání odvolá dřívější křivé údaje, jest beztrestným. 05.12.1910, Kr V 499/10; off. 3776.
540. § 199. a). Výpověď osoby podezřelé (§ 38. tr. ř.), byť i se stala ve formě výpovědi svědecké, není svědectvím ve sm. § 199. a) tr. z., nýbrž zodpovídáním se, zvoleným ku zakrytí vlastní viny. 15.03.1911, Kr VII 16/11; G. H. 10/11:491.
541. § 209. Zák. z 9. 4. 1910 ř. 73 působí zpět jen ohledně deliktů majetkových tam označených, před jeho působností spáchaných. Na utrhání na cti (§ 209. tr. z.) před touto dobou spáchaná zpětná jeho působnost se nevztahuje, byť i čin, předmět vymyšleného obvinění tvořící, byl v době vydání rozsudku již jen přestupkem. 12.12.1910, Kr VI 147/10; off. 3775.
542. §§ 269. a), 270., 240., 249., 250. Při odsouzení pro přestupek dle § 269. a) tr. z. nemůže býti vysloveno vypovězení ze země. 14.03.1911, Kr V 212/11; G. H. 10/11:475.
543. § 386. Trestným jest i nájemce, jenž se nastěhuje do nově postaveného domu před udělením úředního povolení k obývání. 24.01.1911, Kr II 13/11; G. H. 10/11:462.
544. § 489. V § tomto použitý výraz »veřejně« slouží k bližšímu označení místa činu. Veřejným jest místo takové, jež dopouští, aby děj více neb neurčitým počtem osob mohl býti pozorován a netřeba, aby skutečně více osob bylo svědkem děje toho. 28.02.1911, Kr V 150/11; G. H. 10/11:451.
545. § 491. Ve vnitřní službě představenému úřadu podaná zpráva není »rozšířeným spisem« a obsažená v ní obvinění nestala se »veřejně«. Okolnost, že úřední spis obsahuje urážku na cti (v obj. smyslu), nestačí k použití trest. zákona; dokázána býti musí mala fides obžalovaného. Neprovedení důkazu pravdy neospravedlňuje odsouzení. 29.12.1910, Kr V 916/10; G. H. 10/11:418. 546. § 24. tisk. zák. Objednání většího počtu exemplářů zakázané tiskoviny k účeli jejího rozšíření jest pokusem tohoto přečinu a nikoliv jen přípravným jednáním. 11.02.1910, Kr VIII 47/9, E. Bl. 11:32.
547. Zák. o dobytč. moru. § 68. Předpis § 68. zák. 6. 8. 1909 ř. 177. přikazuje každé porušení povinnosti oznamovací, uložené tímto zákonem neb nařízeními na základě něho vydanými bezvýjimečně k příslušnosti úřadů politických. To platí též o opomenutí oznámení, uloženého § 3. 2. dílu m. n. 31. 11. 1907 ř. 282. 03.11.1910, Kr III 172/10; off. 3765.

F. Z trestního řízení.


548. § 1. tr. ř. čl. 8. uv. zák. k tr. ř. Nař. min. vnitra z 4. 7. 1860 ř. 173. má moc zákona a nebylo zrušeno čl. 8. uvoz. zák. k tr. ř. a § 1. tr. ř.; jest ho použíti též na kárance v robotárnách. 28.11.1910, Kr III 149/10; off. 3767.
549. §§ 46. 3., 281. b), 468. Bylo-li faktum zažalované soukromým žalobcem (§ 496. tr. z.) stíháno po přerušení prvého řízení jako zločin (§ 81. tr. z.) a neučinil-li soukr. žalobce při hl. přelíčení přítomný návrh na potrestání neb alespoň výhradu dle § 263. tr. ř., dlužno za to míti, že ustoupil od obžaloby (§ 46. 3. tr. ř.). K návrhu jeho na pokračování v přerušeném řízení vynesený rozsudek odsuzující jest proto zmatečný. 10.01.1911, Kr VI 6/11; G. H. 10/11:407.
550. §§ 242., 252., 281. Předpis § 242. neposkytuje soudu neomezené právo upustiti od výslechu nedostavivších se svědkův a spokojiti se přečtením jich protokolů; toto jest přípustno jen v mezích § 252. tr. ř.; není-li zde těchto podmínek, jest řízení zmatečné. 25.11.1910. Kr VIII 107/10; off. 3763.
551. § 353. Zruší-li správní soud rozhodnutí ministerstva obchodu, na němž spočíval rozsudek nejv. kasačního soudu, odsuzující pro přečin dle § 23. zák. o ochr. znám., jest tu nová skutečnost, povolení obnovy odůvodňující. 20.12.1910, Kr VII 98/10, G. H. 10/11:406.
  1. Příspěvky z posléz uvedených tří časopisů zasílá nám p. Rudolf Teltšík, kand. notář ve Žďáře. Pozn. red.
Citace:
Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1911, svazek/ročník 20, číslo/sešit 4, s. 228-237.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).