NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 2

Č. 9851.

Horní právo. — Samospráva obecní. Jest obec legitimována k žádosti za horněpolicejní opatření proti ohrožování domů v obci provozováním hor?
(Nález ze dne 27. dubna 1932 č. 6835.)
Věc: Městská obec M. proti báňskému hejtmanství v Praze (báň. rada Ing. Kar. Chudoba, za zúčastněné těžařstvo »Theresia-Tiefbau-Gewerkschaft« v M. adv. Dr. Max Kassowitz z Teplic-Šanova) o legitimaci k žádosti za horněpolicejní opatření.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Přípisem z 20. prosince 1928 předložila stěžující si obec revírnímu báňskému úřadu v Mostě několik stížností, došlých od několika majitelů a obyvatelů domů, ležících při ulici . . . . v Mostě, ve kterýchžto stížnostech bylo poukazováno na opětovné otřesy, pocházející z dolu těžařstva »Theresia«, provozovaného pod touto zastavěnou částí obce. Předkládajíc tyto stížnosti, žádala obec »v zájmu veřejnosti«, aby bylo provedeno místní šetření za účelem zjištění, jsou-li obavy uvedených osob s ohledem na katastrofální průval kuřavky z roku 1895 odůvodněny a nejsou-li také ohroženy veřejné zájmy. Dalším přípisem z 20. března 1929 poukázala obec na to, že se stížnosti na otřesy v krajině ulice . . . množí, a žádala o ustanovení místního šetření, k němuž by bylo přizvati zástupce obce.
Revírní úřad báňský, vyžádav si vyjádření od majitelky zmíněného dolu, vrátil obci výměrem z 9. dubna 1929 předložené mu stížnosti a dodal, že ražení chodeb v uvedených místech bylo svého času povoleno za takových podmínek, že provalení kuřavky a poškození povrchu jest téměř vyloučeno, současně však vyzval obec, aby se vyjádřila, zda trvá na tom, aby bylo místní šetření provedeno. — Č. 9851 —
Když obec přípisem ze 13. dubna 1929 na své žádosti setrvala, prohlásil revírní báňský úřad výměrem z 12. května 1929, že vzhledem k mohutnosti nadloží a vzdálenosti porubu od obytných budov nenalézá důvodu, aby zakročil z moci úřední, vyzval pak obec, odvolávaje se na § 5 instrukce pro revírní báňské úředníky, aby složila do 30 dnů zálohu na útraty místního šetření v obnosu 5000 Kč, jinak že bude míti za to, že obec již na své žádosti netrvá.
Z podnětu odvolání obce zrušil žal. úřad nař. rozhodnutím výměr prvé stolice z moci úřední a nahradil jej výrokem, že se žádosti obce z 20. prosince 1928 a 20. března 1929 zamítají pro nedostatek legitimace.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
Hranice soudního zkoumání jsou vytčeny jednak obsahem nař. rozhodnutí, jednak stižními body, jak je obec formulovala. Nař. rozhodnutí přenáší se přes otázku revírním báňským úřadem řešenou, zda obec je povinna složiti zálohu na náklady komisionelního šetření, jí navrženého, a omezuje se na otázku, zda je obec legitimována podati návrh na provedení takového komis. šetření. Na tuto zásadní otázku dává pak nař. rozhodnutí odpověď zápornou. Proti tomuto rozhodnutí vznáší obec — vedle dvou námitek rázu procesního — také námitku věcnou, v níž uplatňuje, že se zavedení komis. šetření domáhala jako strana, a toto svoje procesní postavení snaží se dovoditi z ustanovení § 28 odst. 2 a 3 ob. zříz., podle nichž je obec povolána hájiti veřejné zájmy v ustanoveních těch uvedené.
Žal. báňské hejtmanství popřelo legitimaci obce ze dvou důvodů: jednak že obci, pokud činí jen oznámení, postavení strany nepřísluší, jednak že zakročení báňského úřadu nedovolovala se jako nositelka určitého svého veřejného zájmu. Nař. rozhodnutím nebyla tedy popřena věcná legitimace obce dovolávati se horně policejní ochrany veřejných zájmů obce. Důvod zamítnutí vidělo báňské hejtmanství naopak toliko v té okolnosti, že obec neuvedla žádný určitý veřejný zájem. — Stížnost naproti tomu uvádí, že obec v řízení správním vystupovala jako chranitelka veřejných zájmů, a že tyto zájmy byly v jejím podání s dostatečnou jasností konkretisovány, neboť mohly tu prý býti zřejmě míněny jen zájmy uvedené v § 28 bodě 2 a 3 ob. zříz.
Stěžující si obec tedy sama připouští, že veřejných zájmů, jež chtěla zastupovati, sama blíže neoznačila. Je proto mimo spor, že její žádost nebyla blíže vymezena. Ježto však nelze na úřadu žádati, aby z moci úřední zkoumal, zda nárok stranou vznesený dal by se opříti o některý z právních důvodů, jež jsou v daném případě vůbec myslitelny, a ježto je naopak věcí strany, aby svoji žádost řádně individualisovala, nelze stížnost uznati důvodnou. Tím padá však již také procesní námitka, že báňský úřad měl obci podání její vrátiti k doplnění, neboť nelze nalézti procesní předpis, jenž by báňskému úřadu povinnost takovou ukládal.
Za tohoto stavu věci neměl nss příčiny dále zkoumati, zda předpisy, jichž se obec dovolává teprve ve stížnosti k tomuto soudu podané, t. j. § 23 odst. 2 ob. zř. o bezpečnostní policii obci přikázané a § 28 odst. 3 téhož zák. o policii silniční, propůjčují obci v řízení horněpolicejním postavení strany. Pokud jde o povinnost obce míti péči o udržování obecních cest atd., již stížnost zvláště zdůrazňuje a jež přísluší obci jakožto majitelce a správkyni veřejných komunikací, dlužno poznamenati, že by se tímto způsobem procesní postavení obce jako strany v řízení horně-policejním arci dalo odůvodniti, leč tento právní důvod, jenž by žádost obce teprve individualisoval a jenž by také určoval směr, jímž by bylo třeba další šetření prováděti, byl by musil býti uplatněn již v řízení správním a nikoli teprve v řízení před nss-em.
Na poslední výtku stížnosti, že obec před vydáním nař. rozhodnutí nebyla řádně slyšena, stačí odpověděti, že šlo o ryzí otázku právní, zda je obec oprávněna dovolávati se jako strana horně-policejního zakročení na ochranu veř. zájmů, aniž je blíže označila, a že tedy nebylo tu vůbec skutkových zjištění, jež byly by mohly tvořiti předmět jejího slyšení.
Nemá tedy ani tato námitka opory a slušelo proto stížnost zamítnouti pro bezdůvodnost.

Citace:

č. 9851. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 824-826.