Navrhováno-li cizozemcem proti firmě mající bydliště v cizozemsku, prozatímní opatření ohledně věcí, nacházejících se v obvodě některého rakouského soudu okresního, jest tento soud příslušným ku povolení.V záležitostech o povolení a provedení prozatímních opatření, jakož i jiných návrhů a jednání vyskytujících se u příležitosti takových opatření, jest otázka příslušnosti upravena výlučně v §u 387. ex. ř. Dle toho jest pro případ, o který zde pouze běží, že totiž spor, jehož se prozatímní opatření týče, nebyl ještě v době prvého návrhu zahájen, příslušný onen okresní soud, u něhož má odpůrce ohrožené strany v době prvého návrhu svůj všeobecný soud příslušnosti ve sporech, není-li však taková příslušnost pro něho v Rakousku založena, onen tuzemský soud okresní, v jehož obvodě se nalézá věc, ohledně které má býti opatření učiněno, aneb poddlužník má své bydliště, sídlo neb svůj pobyt, aneb v jehož obvodu sluší jinak předsevzíti jednání určené výkonu prozatímního opatření. Dle tohoto úplně jasného ustanovení zákona nelze pochybovati o příslušnosti okresního soudu v S., jehož se dovoláváno, ježto se věci, ohledně nichž bylo navrhováno prozatímní opatření, nachází v J., tedy v obvodě jmenovaného okresního soudu, a odpůrce navrhova- telův, firma X., má své bydliště v B., tudíž mimo území rakouského státu, takže pro ni v tuzemsku není žádného soudu obecné příslušnosti, konečně ježto není důvodu, odepírati navrhovateli možnost zajištění jeho nároku proto, že není rakouským státním příslušníkem, nýbrž cizincem.(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 4. ledna 1916, č. j. R VI 89/15 / 1 .) —i—