NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Č. 9710.

Stavební právo (župa Nitranská): I. Obec je legitimována ke stížnosti na nss do výroku odvolací stolice, kterým bylo na rozdíl od výroku prvé stolice vysloveno, že stavebník není vázán budoucí, dosud pravoplatně neschválenou čarou regulační. — II. Dokud není zhotoven regulační plán, stanoví stav. úřad prvé stolice (okresní úřad) u příležitosti konkrétní žádosti za stav. povolení dočasný regulační plán pro dotčenou ulici (nebo náměstí), obsahující jak stav. čáru tak výšku rovinnou.
(Nález ze dne 26. února 1932 č. 1886.)
Věc: Obec Píšťany proti zemskému úřadu v Bratislavě o stavební povolení.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z 11. července 1929 žádal Dr. Josef B. prostřednictvím obecního notářství v Píšťanech okresní úřad v Píšťanech o udělení stavebního povolení pro novostavbu sanatoria v P., na místě domu č. 8., k jehož sbourání se týmž podáním dožadoval svolení. Podle předložených stavebních plánů měla novostavba přesahovati frontu starého domu o 1,50 m směrem k ulici. K této žádosti konána dne 17. července 1929 stav. komise, při níž členové obecní stav. komise obce P. prohlásili, že proti udělení stav. povolení není zásadních námitek, a navrhli vyznačení uliční stavební čáry tak jak přednesl stavebník; zástupci obecní rady v P. prohlásili také, že proti zamýšlené stavbě nemají námitek, žádali však, aby stavební spisy byly postoupeny obecnímu úřadu za účelem vypracování částečného regulačního plánu, na základě něhož by se mohla vyznačiti uliční čára. Okresní úřad žádosti té vyhověl a vyzval obecní radu v P., aby vypracovala částečný regulační plán pro uliční frontu novostavby a zaujala stanovisko k vytčení stavební čáry. Podáním z 23. července 1929 sdělila obecní rada, že se usnesla ve schůzi dne 18. července 1929 přidržeti se generálního regulačního plánu, přijatého obecním zastupitelstvem.
Výměrem okresního úřadu z 26. července 1929 bylo stavební povolení uděleno mimo jiné pod podmínkou, aby projektovaná budova byla umístěna v budoucí regulační čáře, která je dána dosavadní starou budovou. V důvodech poukázáno k tomu, že uliční stavební čára byla stanovena ve smyslu návrhu obecní rady obce P. z 18. července 1929 a vzhledem na návrh regulačního plánu obecním zastupitelstvem přijatý.
Stavebník Dr. B. podal proti některým podmínkám stav. povolení a také proti tomuto stanovení stav. čáry odvolání, poukazuje k tomu, že regulační plán tohoto úseku města nebyl nadřízeným úřadem schválen a že obec připravený plán podle libovůle mění.
Zemský úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím v odpor vzatý výměr okr. úřadu změnil a vyslovil, že novostavbu možno umístiti tak, jak je v schválených stav. plánech zakreslena, ježto budoucí, dosud podle stav. statutu pravoplatně neschválená regulační čára stavebníka nezavazuje. V důvodech poukázal v podstatě k tomuto: Stavebník se stanoviska stavebně-policejního a stavebně-technického může svůj pozemek zastavěti podle své vůle a je omezen jen předpisy stav. statutu. Nemůže býti nucen, aby stavbu provedl v budoucí, nýbrž v platné regulační čáře. Regulační čára nemůže býti stanovena jen pro jednotlivou stavbu, nýbrž jen na základě pravoplatného schváleného regulačního plánu, na němž se může usnésti toliko obecní zastupitelstvo, které jej musí předložiti zemskému úřadu ke schválení. Město P. dosud takového regulačního plánu nemá. Na regulačním plánu se obec sice usnesla, později ho měnila, a schváliti ho nedala. Pro předmětnou stavbu byla navržena regulační čára obecní stavební komisi; tato však k stanovení její oprávněna není. Může jen dozírati na dodržení úředně stanovené regulační čáry.
Jednaje o stížnosti, musel se nss především zabývati otázkou, je-li obec ke stížnosti na nss legitimována.
Tuto legitimaci nemohl nss st-lce upříti, ježto podle stav. statutu župy nitranské obcím přísluší zásadně právo určiti regulační plán (§§ 12, 14, 201), který tím, že obsahuje disposice o zřizování ulic a veřejných prostranství, se dotýká zájmů obce jako pána a majitele veřejného statku.
Ve věci samé bylo přihlédnouti k tomu, že žal. úřad, jak z citace §§ 201 a 272 vysvítá, posuzoval otázku o stanovení stav. čáry podle předpisů stav. statutu župy nitranské, platných pro třídu III., a na základě nich dospěl k závěru, že když obec Píšťany řádného regulačního plánu nemá, stavebník je oprávněn zastavěti svůj pozemek podle své vůle. Než úřad touto aplikací právních norem pochybil, neboť lázně P. náleží podle výslovného ustanovení § 3b statutu (ve znění uveřejněném v úředních novinách župy nitranské ročník X. č. 29 z 29. června 1912) do třídy I., takže spornou záležitost bylo posuzovati podle ustanovení části I. statutu, t. j. §§ 9—194. Že by obec použití nesprávných předpisů nebyla oprávněna ve stížnosti k nss vytýkati, poněvadž tím neutrpěla újmy, protože ony předpisy obsahují »mírnější podmínky« než ustanovení I. části, — jak uvádí odvodní spis žal. úřadu — je ovšem názor naprosto nesprávný, neboť každá strana má nárok na to, aby věc byla rozhodnuta podle předpisů pro rozhodnutí směrodatných, a může vytýkati, že bylo požito na místo nich ustanovení nepřípadných.
Poněvadž je mimo spor, že v době, kdy o stanovení stavební čáry bylo rozhodováno, obec P. neměla regulační plán, podle § 14 statutu schválený, jest otázka, zda a kterak stav. čára pro stavbu, o niž jde, mohla býti stanovena. Podklad pro odpověď na tuto otázku podává § 180 stav. statutu.
Podle něho stanoví I. stupňová stav. vrchnost případ od případu v době, pokud není zhotoven regulační plán (§ 19), pro dotčenou ulici neb náměstí dočasný plán, obsahující jak stav. čáry, tak výšky rovinné. Toto ustanovení nepozbylo účinnosti uplynutím lhůty stanovené v § 12 pro zhotovení regulačního plánu, ježto ustanovení o lhůtě je normou povahy instrukcionélní, a nedodržení lhůty má právě účinek, že platnost přechodného ustanovení § 180 se prodlužuje až do doby, kdy skutečně dojde k zhotovení a schválení regulačního plánu. Správnost tohoto názoru plyne i z § 49 statutu, z kterého se podává, že stanovení stav. čáry je podmínkou pro každou novostavbu a přestavbu, musí tedy býti i v době, dokud tu není řádného schváleného regulačního plánu, možnost, aby stav. čára byla úředně určena.
Stanovení dočasného plánu náleží podle odst. 2 cit. § 2 prvnostupňové stav. vrchnosti, t. j. okresnímu úřadu, jenž při tom není vázán na provedení nějakého určitě stanoveného řízení. Jestliže tento úřad, jenž výměrem z 26. července 1929, s ohledem na zamýšlenou stavbu stanovil regulační čáru pro ulici, v níž byla stavba projektována, si před svým rozhodnutím vyžádal návrh obecní rady a jeho se přidržel, není v tom nijaké nezákonnosti. A ovšem také není nezákonnost v tom, že okresní úřad při tom vzal za podklad svého rozhodnutí připravený, avšak dosud neschválený regulační plán pro obec P., neboť — nehledě k účelnosti tohoto postupu — není úřad v tomto směru nijak omezen.
Ježto regulační čára pro dotyčnou stavbu tímto způsobem byla platně stanovena, je nezákonným výrok žal. úřadu, že řádného regulačního plánu tu nebylo a stavebník mohl provésti stavbu podle své vůle. Pro tuto nezákonnost bylo nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 9710. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 476-478.