NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8551 —
Č. 8551.

Pojištění nemocenské (Slovensko): O předpokladech nároku nemoc. pokladny vůči zaměstnavateli na náhradu nákladu, který vznikl pokladně onemocněním zaměstnance, včas nepřihlášeného.
(Nález ze dne 14. dubna 1930 č. 5921.)
Věc: Firma E. v Teplicích-Šanově (adv. Dr. Osvald Schwarz z Prahy) proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem ze 17. září 1925 předepsala okresní pokladna pro dělnické pojištění v Bratislavě stěžující si firmě podle § 12 zák. čl. XIX:1907 — Č. 8551 —
k náhradě podpůrný náklad 9 911 Kč 34 h vzniklý nemocenským ošetřováním a podporováním Josefa R., kterého stěžující si firma přihlásila opožděně a po onemocnění. Z tohoto výměru se jmenovaná firma odvolala. Měst. notářský úřad v Bratislavě výměrem z 26. února 1926 uložil stěžující si firmě, aby náklady 9 911 Kč 34 h, vzniklé okr. pokladně pro dělnické pojištění v Bratislavě poskytnutým léčením a vyplaceným stravným, jmenované pokladně během 15 dnů zaplatila. — — — —
Min. soc. péče nevyhovělo nař. rozhodnutím odvolání stěžující si firmy. — — — —
O stížnosti uvážil nss toto:
Jest nesporno, že stěžující si firma zaměstnávala při stav. pracech v Bratislavě dělníka Josefa R. od 25. května do 11. září 1924 a řádně jej u okr. pokladny pro dělnické pojištění přihlásila i odhlásila, že téhož dělníka přijala znovu do práce dne 17. září 1924 a zaměstnávala jej do 23. září 1924 a že přihláška tohoto pracovního poměru došla na pojišťovnu až 27. listopadu 1924. Rovněž není na sporu, že Josef R. byl v zaměstnání podléhajícím pojistné povinnosti nemocenské a že dne 10. října 1924 ještě v ochranné lhůtě § 61 zák. článku XIX:1907 onemocněl a stal se práce neschopným.
Uvádí-li stěžující si firma ve stížnosti, že Josefa R. přihlásila na období od 17.—23. září 1924 k vyzvání pokladny, ježto jí nebylo možno zjistiti, zdali R. skutečně po tuto dobu řádně přihlášen nebyl, neboť v téže době pracovalo u ní několik dělníků jménem R., nevyjadřuje tím nic jiného, nežli že proti zjištění úřadu, že R. na období od 17. do 23. září 1924 nebyl stěžovatelkou včas přihlášen, nečiní a nemůže činiti námitek.
Námitky stížnosti směřují jednak proti právnímu důvodu jednak proti výši uložené náhrady podpůrného nákladu. V prvém směru uplatňovala stěžující si strana během řízení a tvrdí i ve stížnosti, že předpoklady náhradní povinnosti podle § 12 zák. čl. XIX:1907 dány nejsou, a dovozuje v podstatě toto: Josef R. ohlásil onemocnění 10. října 1924, kdy již u st-lky zaměstnán nebyl. Vzhledem k předpisu § 61 nemoc. zák. příslušela by jmenovanému již na základě první, včas učiněné, přihlášky podpora od pokladny, i kdyby po 11. září byl znovu do práce st-lčiny nevstoupil, ježto od 11. září do 10. října 1924 6 týdenní doba ochranná ještě neuplynula. Opomenutí druhé přihlášky nemělo prý tudíž na tuto zákonnou povinnost pokladny vlivu. Na základě § 12 nemoc. zák. ručí však zaměstnavatel toliko za škody, jež povstaly právě opomenutím řádné přihlášky, zde však této kausalní spojitosti nebylo, ježto pokladna již na základě první přihlášky byla povinna R. podporovati. — Námitka tato není důvodná.
Cit. § 12 zák. čl. XIX:1907 ukládá ve svém posledním odstavci zaměstnavateli povinnost, zaplatiti pokladně útraty vzniklé z takové choroby pojištěnce, řádně nepřihlášeného, jež nastala před přihlášením. O takový případ dle shora uvedené nesporné skutkové podstaty tu jde. — Č. 8551 —
Zákon tu mluví o útratách, jež vznikly pojišťovně z choroby pojištěncovy, tedy o útratách z titulu nemoc. pojištění podle tohoto zákona spojených s onemocněním pojištěnce, normovaných v §§ 50 a 51 zák. ve znění §§ 6 a 7 vl. nař. č. 26/21. Z toho ovšem plyne jednak, že zaměstnavatel — jsou-li splněny ostatní předpoklady cit. ustanovení § 12 — jest povinen nahraditi pokladně onen podpůrný náklad, jejž pokladna podle zákonných (statutárních) předpisů onemocnělému pojištěnci poskytla, tedy onen náklad, jejž dle předpisů těch učiniti byla povinna nebo učiniti směla, jednak že tu nejde, jak stížnost míní, o náhradu škody, způsobené pokladně nepřihlášením neb opožděným přihlášením pojištěnce.
Se zřetelem k tomu, že nemoc. pojištění osoby, zaměstnané na základě poměru pracovního, služebního nebo učňovského, nastává podle § 1 odst. 1 ex lege t. j. již nastoupením zaměstnání, má uvedený předpis za účel, zajistiti, aby zaměstnavatelé povinnosti ohlašovací v § 12 jim uložené dostáli, má tedy povahu pořádkové pokuty, které se zaměstnavatelé mohou vyhnouti jen přesným zachováváním předpisu o povinnosti ohlašovací. Že by důsledky § 12 posledního odstavce nesměly nastati, jestliže by pokladna již z důvodu dřívějšího pojistného poměru byla povinna k plnění pojistných dávek, zákon nikde nestanoví, a neplyne to ani z povahy věci, protože tu nejde o náhradu výloh, jež pokladna učinila, aniž k tomu bylo povinna, tedy o nápravu nějaké újmy pokladně způsobené, nýbrž o pořádkovou pokutu, jež podle vůle zákona stihá nedodržení povinnosti ohlašovací.
Stížnost namítá dále, že se nemoc. pokladna, vybízejíc st-lku dopisem z 18. listopadu 1924 k dodatečné přihlášce Josefa R., nezmínila vůbec o tom, že bude požadovati náhradu podpůrného nákladu, a tím spoluzavinila škodu, která tímto případem vznikla, a proto prý nemůže žádati náhradu.
Avšak okolnost, že pokladna nevyrozuměla st-lku o tom, že bude požadovati podpůrný náklad, je pro daný spor nerozhodná, poněvadž zákon nikde nárok pokladny na náhradu podle cit. § 12 nečiní závislým na předběžném vyrozumění zaměstnavatele.
Stížnost ještě vytýká, že nebylo zjištěno lékařským dobrozdáním, zdali choroba R-ova — choroba míchová — povstala teprve 8. října 1924, nebo zdali tu byla již dříve, neuvádí však, jaké důsledky chce z okolnosti té pro daný případ dovoditi. Dle cit. § 12 jest podmínkou náhradního závazku, aby onemocnění nastalo před přihlášením. Aby onemocnění nastalo v určité lhůtě před přihlášením nebo snad během zaměstnání pojistně povinného, zákon nikde nežádá. Nelze proto uznati, že by stížností požadované šetření se týkalo okolnosti pro spor relevantní, a není proto vadou, nebylo-li v tom směru správním úřadem šetřeno. — — —
Tvrdí-li stížnost, že st-Ice nebyla dána příležitost seznati výsledky průvodního řízení, nahlédnouti do spisů a že jí tím byla vzata možnost, zejména přezkoumati přiměřenost požadované náhrady, odporuje tvrzení to spisům. — — —

Citace:

č. 8551. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 652-654.