NPD documents search: Všehrd, 12 (1931) - JUC. Erich Olšar: Příspěvek k nauce o vydávání zločinců.

Čís. 701.

Při exekuci na výhradné právo kutací a na kutné dílo, na základě tohoto práva již zřízené, jest exekučním soudem okresní soud, v jehož obvodu doručuje se dlužníku zákaz dle § 331 ex. ř.
(Rozh. ze dne 12. října 1920, R I 750/20.)
Vymáhající věřitel žádal u okresního soudu dlužníkova bydliště (Ústí n. L.) by ku vydobytí jeho směnečné pohledávky byla povolena exekuce zabavením kutacích práv a kutacího díla, jež příslušejí dlužníku v obvodě okresního soudu v Bilíně. Soud prvé stolice (v Ústí n. L.) exekuci povolil. Rekursní soud uložil soudu prvé stolice, by vyslovil svou nepříslušnost a postoupil návrh na povolení exekuce příslušnému okresnímu soudu v Bilíně. Důvody: Vymáhající věřitel podal návrh na povolení exekuce, který měl za podklad směneční platební rozkaz. Vzhledem k tomu, že exekučním titulem byl směneční platební rozkaz, byl k povolení exekuce v první řadě dle § 4 čís. 1 ex. ř. povolán krajský soud v Litoměřicích. Jelikož však vymáhající věřitel té cesty nevolil, mohl dle čl. VIII. 2. novely k § 4 ex. ř. žádati o povolení exekuce u exekučního soudu. To tím spíše, když k návrhu připojil vyhotovení exekučního titulu, které bylo opatřeno potvrzením vykonatelnosti. Jakožto exekuční soud zakročiti má v tomto případě dle § 18 čís. 4 ex. ř. okresní soud v Bilíně, povolil tedy okresní soud v Ústí n. L. exekuci proti zákonu; měl naopak dle § 44 j. n. vysloviti svou nepříslušnost a návrh na známý mu příslušný exekuční soud v Bilíně odkázati. Prorogace je v tomto případě nepřípustná. Okresní soud v Ústí n. L. nebyl tedy ku povolení exekuce příslušným a nehledě k tomu ani dle § 331 ex. ř. ku rozhodnutí, jak má býti právo zpeněženo, jelikož to je výlučně věcí exekučního soudu.
Nejvyšší soud zrušil usnesení soudu rekursního a nařídil mu, by nehledě ku použitému důvodu zrušovacímu o rekursu znovu rozhodl.
Důvody:
Rekursní soud hájí názor, že v tomto případě dle § 18 čís. 4 ex. ř. má zakročiti jen okresní soud v Bilíně, jakožto soud exekuční, aniž by blíže uvedl, zda jest splněn předpoklad příslušnosti okresního soudu v Bilíně dle první, či dle druhé věty čís. 4 § 18 ex. ř. Leč předpokladu ve smyslu prvé věty čís. 4 tu není, neboť nejedná se o exekuci na majetek horní ve smyslu § 109 horn. zák (viz též čl. XXV. uvoz. zák. k ex. ř.), nýbrž o exekuci na výhradné právo kutací a o exekuci na kutné dílo na základě zmíněného práva již existující. Ohledně práv kutacích pak provádí se exekuce podle § 331 ex. ř. dle předpisu čtvrtého pododdělení ex. ř. »exekuce na jiná práva majetková« (§ 330 a násl. ex. ř.) a je tedy pro příslušnost soudu k povolení exekuce směrodatným předpoklad § 18 čís. 4 poslední věta ex. ř. t. j. okolnost, kde první úkon exekuční skutečně má býti předsevzat. Prvním exekučním úkonem dle § 331 ex. ř. jest vydání a doručení příkazu dlužníkovi, aby se zdržel všelikého nakládání se zabaveným právem. Jelikož pak dlužník bydlí dle udání obou stran v Ústí n. L,. a soudní příkaz má mu tedy býti doručen v Ústí n. L., nelze sdíleti názor druhé stolice, že okresní soud v Ústí n. L. k vyřízení exekučního návrhu příslušným není a že sluší exekuční návrh přikázati okresnímu soudu v Bilíně. Usnesení okresního soudu v Ústí n. L. není tedy zmatečným, naopak usnesení rekursního soudu, jež o stížnosti proti tomuto usnesení věcně nerozhodlo, neodpovídá zákonu.

Citace:

OMA.. JUC. Erich Olšar: Příspěvek k nauce o vydávání zločinců.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1931, svazek/ročník 12, číslo/sešit 9, s. 302-302.