Č. 4050

Živnostenské právo: * Koncesi k provozování živností vyjmenovaných v § 57, odst. 2. živn. řádu nelze podle tohoto ustanovení odníti v době, kdy koncesionář opět koncesi provozuje.

(Nález ze dne 23. října 1924 č. 18 036).
Věc: Vladimír K. v M. (adv. Dr. Sedláček z Prahy) proti ministerstvu obchodu o odnětí koncese hostinské.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.

Důvody: Výměrem osp-é v K. z 12. září 1921 byla st-li na základě § 57 ž. ř. odňata koncese k provozování živnosti hostinské a výčepnické, udělená mu výměrem z 19. ledna 1898 se stanovištěm v domě čp. v M., poněvadž koncesi od počátku roku 1917 neprovozoval a druhá v obci provozovaná koncese místním poměrům vyhovuje. Zsp v Praze rozhodnutím z 5. listopadu 1921 zrušila tento výměr z moci úřední, po- něvadž st-li nebyla v řízení poskytnuta příležitost, aby k věci zaujal stanovisko. Osp po té st-le vyslechla a výměrem z 15. prosince 1921 koncesi mu z těchže důvodů znovu odňala. Rozhodnutím zsp-é z 12. srpna 1922 nebylo vyhověno odvolání st-lovu, protože živnost hostinskou a výčepnickou, jak úředním šetřením, výpovědí důvěry hodných svědků a doznáním st-lovým jest zjištěno, po dobu více než 6 měsíců neprovozoval, a jsou tu tedy předpoklady pro odnětí živn. oprávnění dle ustanovení 2. odst. § 57 ž. ř. Nař. rozhodnutím z 12. února 1923 nevyhovělo žal. min. odvolání st-lovu z rozhodnutí druhé instance z důvodů rozhodnutí v odpor vzatého, jakož i proto, že dodatečným šetřením bylo zjištěno, že st-l »svoji koncesi při dobré vůli provozovati mohl, jak dokazuje okolnost, že v okrese z důvodů uvedených žádný koncesionář nebyl nucen provoz své živnosti zastaviti.« O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto: Ze správních spisů jest patrno, že výměr prvé instance, kterým bylo po prvé vysloveno, že st-li se koncese odejímá, byl mu doručen dne 4. října 1921. V této době však st-l již opět koncesi dále provozoval. Naskytuje se otázka, zda za tohoto stavu věci byl živn. úřad oprávněn koncesi k provozování živnosti hostinské a výčepnické odejmouti. Dle 2. odst. § 57 ž. ř. může koncese k provozování určitých tam taxativně vypočtených živností — a mezi ně patří také živnost hostinská a výčepnická — býti odňata tehdy, když její provozování se po dobu 6 měsíců přeruší. Předpis tento jest obsažen ve hlavě IV. živn. řádu, obsahující dle nadpisu normy »o rozsahu a výkonu práv živnostenských«. Z tohoto zařazení a ovšem i ze samého znění uvedeného předpisu jest zřejmo, že norma tato není normou trestní; trestní normy živn. řádu obsaženy jsou v hlavě VIII. Motivem ustanovení § 57, odst. 2 jest zejména snaha, aby provoz v tomto předpisu vyjmenovaných koncesovaných živností, jenž v důsledku povahy živností těch dotýká se také zájmů veřejných, nebyl libovolně, event. na újmu skutečné potřeby přerušován, resp. aby úřady živn. mohly v každé době posouditi, zdali a jakou měrou jest o tu kterou potřebu obyvatelstva postaráno, a měly tak bezpečný podklad pro rozhodnutí a opatření v mezích kompetence živn. řádem jim přiznané vydávaná, nejsouce vázány zřetelem na koncese po právu snad trvající, ale ve skutečnosti neprovozované. » Jestliže však v době, kdy úřad přikročil k odnětí koncese, st-l koncesi opět provozoval, nebylo již předpokladu, na nějž je použití oprávnění předpisem 2. odst. § 57 úřadům živn. propůjčeného vázáno. Nepoužil-li úřad živn. oprávnění toho tehdy, dokud st-l koncesi neprovozoval, nemohl tak již učiniti po té, kdy provoz byl znovu zahájen. Okolnost, že úřadem živn. byla zatím jinému udělena koncese hostinská a výčep, v téže obci, že tato druhá živnost podle názoru úřadu úplně vyhovuje místním poměrům, a že koncese st-lovy není třeba, nemůže odnětí koncese st-li na základě předpisu 2. odst. § 57 ž. ř. odůvodniti, není-li předpoklad v tomto předpisu vytčený již dán. Jest tedy nař. rozhodnutí v rozporu se zák. a bylo je zrušiti dle § 7 zák o ss.

Citace:

č. 4050. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 659-660.