Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 64 (1925). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:
= Právník, 64 (1925)
PDF

Devátý mezinárodní vězeňský sjezd

 v Londýně ve dnech 4. až 10. srpna t. r. zabýval se řadou významných otázek z trestního práva a řízení. 1 Z nejdůležitějších resolucí uvádíme: Byla doporučena zásada oportunity pro stíhání policej. přestupků a pro trestní právo mládeže. Doporučeno neurčité odsouzení též pro pachatele méně závažných trestných činů (zločince ze zvyku). Zdůrazněna potřeba zvláštních prostředků, které by umožnily soudci uskutečňovati co nejlépe požadavek individualisace trestu (dostatečný výběr trestů a zabezpečovacích opatření, specialisace a zvláštní teoretická i praktická průprava trestních soudců v kriminologii a penologii, vyšetřování duševního a tělesného stavu obviněných, podle potřeby za účasti znalců). Navrženo, aby pro zpětné zločince byl zaveden zvláštní způsob vazby neurčitého trvání. Zdůrazněna nutnost třídění vězňů podle stáří, pohlaví, povahy i trvání trestu, aby bylo zabráněno mravní nákaze. Doporučeno, aby vězňům byla poskytována pracovní odměna, které by nebylo zpravidla lze zabaviti ani postoupiti a jíž by bylo užíváno pro potřeby rodiny vězňovy, jakož i k úhradě státních pohledávek а k odškodnění obětí trestného činu. Vězeň nemá míti práva odměnou volně nakládati. Navrhováno, aby osoby jevící zločinné sklony byly rozhodnutím soudním umístěny do zvláštních ústavů a aby zločinná mládež byla umísťována ve vybraných rodinách. — Resoluce, které se organicky připojují k jednáním dosavadních vězeňských sjezdů, nezůstanou jistě bez vlivu na vývoj trestního práva a praktického vězeňství. Většina z nich shrnuje do jisté míry výsledky prací celých generací, podávajíc v zhuštěné formě souhrn, požadavků dosud vyslovených. Resoluce poskytují tudíž obraz dnešního stavu řešení té či oné otázky, což jistě jen zvyšuje jejich závažnost. Je příznačno, že šlo zhusta spíše o konkrétní užití principu v jednotlivých případech než o zásadu samu, která se na základě předchozích sjezdů pokládala za nepochybnou (individualisace trestu, neurčité odsouzení, pracovní odměna vězňů). Pro nás je zvlášť zajímavo, že Československo bude hostiti příští Mezinárodní vězeňský sjezd v Praze 1930. Bude úkolem naší justiční správy, aby se náš stát mohl před cizinci pochlubiti též zdárnými výsledky vězeňské praxe.
  1. Viz Právník 1923 str. 399 n., 1925 str. 403 a 231.
Citace:
Devátý mezinárodní vězeňský sjezd. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 17, s. 562-563.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).