NPD documents search: Váž. civ., 2 (1920)

Čís. 224.

Trestného činu dle § 32 čís. 2 min. nařízení ze dne 26. května 1917 čís. 235 ř. z. může se dopustiti i ten, kdo nemá právní moci nad zásobami, s nimiž nakládá způsobem naznačeným v citovaném ustanovení.
(Rozh. ze dne 3. července 1920, Kr I 4/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaných Marie N. a Otilie N. do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 13. října 1919, jímž byly uznány vinnými přečinem podle § 32 č. 2 a 4 min. nař. ze dne 26. května 1917 č. 235 ř. z. mimo jiné z těchto
důvodů:
Neprávem vytýká zmateční stížnost rozsudku, že jest právnicky pochybeným, odsoudiv obžalované, jakkoli nejsou hospodářem, tedy držitelem obilí, jenž dle náhledu stížnosti za skutky proti § 32 min. nař. trestně jedině jest zodpovědným. Než i kdyby snad ohledně skutkové podstaty v § 32 č. 1 min. nař. uvedené mohlo by býti pochybným, může-li se jí dopustiti jako přímý pachatel osoba jiná, nežli držitel nebo schovatel zásob, pokud se týče jejich zmocněnec, nemůže dotčená pochybnost vzejíti při skutkové podstatě dle čís. 2 § 32, dle něhož obě obžalované byly odsouzeny, poněvadž tu jde vesměs o činnosti, jež nejsou podmíněny právní mocí nad dotyčnými zásobami a min. nařízení nerozlišuje dle svého všeobecného znění (»kdo...«) ohledně osoby pachatelovy. Jen mimochodem budiž proto poukázáno na to, že se rozsudek vůbec nezabývá poměrem obou stěžovatelek ku zásobám, o něž jde, stěžovatelky pak samy poukazovaly při svém výslechu k tomu, že ony to jsou, jež vedou pro stáří a chorobnost svého otce hospodářství, takže již z toho důvodu bylo by je každým způsobem pokládati za zodpovědny za zakázanou manipulaci se zásobami.

Citace:

č. 538. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 348-349.