K výkladu 887. obč. z.

A. žaloval B. na zaplacení 300 K z toho důvodu, že B. se svým manželem koupila od něho domek za 5400 K, a slíbila mu za zády svého manžele, aby týž o tom nevěděl, příplatek 300 K za tím účelem, aby A. ku prodeji domku přiměla.
Soudce I. instance žalobu o 300 K zamítl, protože tato domluva nebyla pojata do vyhotovení kupní smlouvy. Žalovaná bránila se i tím, že muž její nevěda o slíbeném přeplatku, učinil bez vědomí své manželky prodateli koncesse, které by věda o příplatku, nebyl učinil, totiž ponechal A. část úrody, hnůj a výměnu obtížnější atd. Soudce na to zřetel nevzal. —
I. soudce vzal za zjištěno, že domluva o příplatku stala se za zády manžele před sepsáním smlouvy, do níž o příplatku ničeho nebylo pojato, a že při sepisování smlouvy ani bezprostředně před tím nebo po té A. si zaplacení příplatku nevyhradil a že ke kupní smlouvě přes slib příplatku dal se pohnouti manželem B. hrozbou žalobou na vrácení dvojnásobného závdavku 1000 K.
Soudce I. stolice nepokládal domluvu o příplatku za smlouvu zvláštní innominatní, toho obsahu, aby za 300 K A. kup podepsal, ale za domluvu o výši ceny kupní samé, tedy za součást smlouvy kupní a zamítl žalobu proto, že nestalo se pojetí příplatku 300 K do písemného kupu a nestala se výhrada o doplatku při sepisování; ježto se tedy jedná 1. o smlouvu vedlejší dle §u 807. ob. z. závislou ve své existenci od smlouvy hlavní, 2. o smlouvu ústní, uzavřenou mezi jednáním o kup a 3. nesouhlasící s listinou.
Soudce I. nerozbíral otázku, zda manžel B. byl oklamán tím. II. instance žalobě vyhověla,
protože
vzala za prokázáno novým výslechem A. — B. zatím zemřela — že — 9 —
domluva o příplatku 300 K ie samostatnou domluvou, že tato domluva vedle kupní smlouvy měla platiti a že není v odporu s písemní úmluvou — a že byla poskytnuta s vědomím o koncessích, které manžel žalované poskytl. §u 887. obč. z. nelze použiti, protože se nejedná o ústní úmluvu současně s písemní smlouvou uzavřenou, nýbrž o úmluvu, která samostatně v čase před zhotovením smlouvy písemní byla uzavřena. — §u 887. obč. z. lze jen tehdy použiti, když jedná se o smlouvu, která dle zákona formy písemní vyžaduje nebo dle §u 884. obč. z. strany výslovně formu písemnou domluvily, nebo když oboustranná prohlášení právě v písemné formě , svého výrazu a uskutečnění došla.
Ale když smlouva ústně byla uzavřena a pak písemně sepsána byla, nikoli jako podmínka její platnosti, nýbrž jen k důkazu nebo za účelem knihovního zápisu — nemusí býti ústní dohody do smlouvy býti pojaty. Platí tedy ohledně polovice reality žalovanou B. koupené kupní cena o 300 K vyšší, protože spis ohledně žalované B. skutečně vůli stran neodpovídá (§ 916. obč. z.).
Proti rozhodnutí II. instance podala B. revisi, v níž uvedla, že odvolací soud bez řádného návrhu odvolacího na změnu rozsudku I. stolice a jen na návrh, aby žalovaná byla odsouzena k zaplacení 300 K, změnil rozsudek I. stolice a že odvolací soud nesprávně ocenil přednesené skutečnosti a důkazy, konečně že nesprávně věc právnicky posoudil.
Revisi nejv. soud zamítl.
Důvody.
Dovolání považuje v odpor vzatý rozsudek za zmatečný proto, že odvolací spis žalobcův obsahoval pouze odvolací návrh, aby žalovaná byla odsouzena k zaplacení 300 K, nikoli také výslovně návrh na změnu rozsudku I. soudu — a že tudíž odvolání mělo býti zavrhnuto. Leč opomenutí toto, které se nijak nepříčí §u 471. č. 3 c. ř. s., nelze podřaditi žádnému z důvodů zmatečnosti §u 477. c. ř. s. a nelze ho v odpor bráti ani dovolacím důvodem §u 503. č. 4. c. ř. s., poněvadž se při tom nejedná o nesprávné právní posouzení věci.
Dovolací důvod §u 503. c. ř. s. není dolíčen tak, jak toho zákon žádá.
Zjištění, že již v čase uzavření první kupní smlouvy poskytnuty byly koncesse — není žádným skutkovým předpokladem soudu odvolacího, nýbrž výsledkem posuzování pravdivosti se strany jeho; že posouzení toto ocitá se v rozporu s některými tvrzenými skutečnostmi nebo některými výpověďmi, jest údaj, kterým se brojí proti ocenění důkazů, kterým však není přiveden k platnosti žádný z dovolacích důvodů zákonně přípustných.
Nesprávné posouzení věci po stránce právní není dáno, ačkoli nelze přisvědčiti názoru soudu odvolacího, že ustanovení §u 887. obč. z. nelze použiti na pouhé listiny důkazní. — 10 —
Slib žalované, že připlatí žalobci na kupní cenu 300 K, je arci součástkou kupní smlouvy samé a tvoří zajisté slib tento dodatek nový k listině smluvní.
Než bylo také zjištěno, že tento slib byl učiněn za zády manžela žalované a že strany se umluvily, že on se o tom dověděti nemá. Tím je také předem mlčky umluveno, že ujednání toto nesmí býti pojato do smlouvy písemné, poněvadž by jinak dojiti musilo k vědomosti manžele žalované. Tu pak přirozeně nelze prohlásiti, že na takové ujednání se hodí předpis §u 887. obč. z., poněvadž ratio legis, že je za to míti, že do písemné smlouvy pojaty byly skutečně všechny části, o kterých se strany ujednaly a od kterých neupustily, se v tomto případě neosvědčuje.
(Rozhodnutí c. k. nejv. soud. dvoru z 23. dubna 1912 č. Rv III 215/12 / 1.) Cžk.

Citace:

K výkladu §u 887. obč. z.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1913, svazek/ročník 22, číslo/sešit 1, s. 34-36.